Suchopýr: Porovnání verzí
m robot přidal: nl:Wollegras, wa:Tchitchoûle změnil: hsb:Wołmica |
m Robot opravil přesměrování na Okvětí - Změněn(y) odkaz(y) na Květ |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté [[bylina (rostlina)|byliny]] s [[oddenek|oddenky]]. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. [[Lodyha|Lodyhy]] jsou trojhranné až téměř oblé. [[List]]y jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. [[Čepel]]e (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. [[Květ]]y jsou v [[květenství]]ch, v [[klásek|kláscích]]. Klásky jsou buď uspořádány do [[kružel]]u nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou [[listen]]y, dolní je nejdelší. [[Květ]]y vyrůstají z paždí [[pleva|plev]], spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). [[Okvětí]] je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 1-3, jsou volné. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno většinou ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[blizna|blizny]] většinou 3, [[semeník]] je svrchní. [[Plod (botanika)|Plodem]] je trojhranná [[nažka]]. |
Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté [[bylina (rostlina)|byliny]] s [[oddenek|oddenky]]. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. [[Lodyha|Lodyhy]] jsou trojhranné až téměř oblé. [[List]]y jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. [[Čepel]]e (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. [[Květ]]y jsou v [[květenství]]ch, v [[klásek|kláscích]]. Klásky jsou buď uspořádány do [[kružel]]u nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou [[listen]]y, dolní je nejdelší. [[Květ]]y vyrůstají z paždí [[pleva|plev]], spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). [[Květ|Okvětí]] je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 1-3, jsou volné. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno většinou ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[blizna|blizny]] většinou 3, [[semeník]] je svrchní. [[Plod (botanika)|Plodem]] je trojhranná [[nažka]]. |
||
== Rozšíření ve světě == |
== Rozšíření ve světě == |
Verze z 9. 3. 2009, 19:45
Suchopýr | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné - (Liliopsida) |
Řád | šáchorotvaré (Cyperales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | Suchopýr (Eriophorum) L. |
Druhy rostoucí v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suchopýr (Eriophorum L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Popis
Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kruželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.
Rozšíření ve světě
Je známo asi 25 druhů, rozšířených v chladné části mírného pásu a v chladném pásu celé severní polokoule.
Rozšíření v ČR
V ČR rostou 4 druhy, všechno to jsou vlhkomilné slatiništní až rašeliništní druhy. Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je druh rašelinišť, jako jediný z suchopýrů rostoucích v ČR má jen jednotlivé klásky, najdeme ho hlavně v horách. Celkem běžným druhem slatinných luk a rašelinišť je suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Vzácnější a silně ohrožený (C2) je suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Velmi vzácný a kriticky ohrožený (C1) je suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile).
Seznam druhů
- Eriophorum angustifolium – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum brachyantherum – severní Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum callitrix – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum chamissonis – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum comosum – východní Asie
- Eriophorum crinigerum – Severní Amerika
- Eriophorum gracile – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum japonicum – východní Asie
- Eriophorum russeolum – severní Evropa, Asie
- Eriophorum scheuchzeri – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum tenellum – Severní Amerika
- Eriophorum triste – Island, Špicberky
- Eriophorum vaginatum – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Eriophorum virginicum – Severní Amerika
- Eriophorum viridicarinatum – Severní Amerika
- a asi další
Literatura
Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha