Nové spojení: Porovnání verzí
m →Historie a plán výstavby: typo |
→Nové tratě: odkaz na Nádraží Praha-Libeň |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Nové tratě == |
== Nové tratě == |
||
Nové spojení má na [[Praha hlavní nádraží|hlavní]] a [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] napojit všechny tratě od severu a severovýchodu. Jeho součástí jsou dvojkolejná trať mezi [[Balabenka|Balabenkou]] (směry od [[Vysočany|Vysočan]] a [[Holešovice|Holešovic]]) a [[Libeň|Libní]], dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a hlavním nádražím, zachování dvojkolejné tratě mezi Libní a Masarykovým nádražím na severním úpatí [[Vítkov (vrch)|Vítkova]] a spojky mezi dvěma tratěmi na hlavní nádraží a původní tratí na Masarykovo nádraží. |
Nové spojení má na [[Praha hlavní nádraží|hlavní]] a [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] napojit všechny tratě od severu a severovýchodu. Jeho součástí jsou dvojkolejná trať mezi [[Balabenka|Balabenkou]] (směry od [[Vysočany|Vysočan]] a [[Holešovice|Holešovic]]) a [[Nádraží Praha-Libeň|Libní]], dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a hlavním nádražím, zachování dvojkolejné tratě mezi Libní a Masarykovým nádražím na severním úpatí [[Vítkov (vrch)|Vítkova]] a spojky mezi dvěma tratěmi na hlavní nádraží a původní tratí na Masarykovo nádraží. |
||
Nová trať vede dvěma dvojkolejnými [[tunel]]ovými troubami délky 2680 metrů horou [[Vítkov (vrch)|Vítkov]] (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a je konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vede k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné [[estakáda|estakádě]], která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Ve směru k libeňskému nádraží navazuje na tunel 322 metrů dlouhá dvojkolejná [[estakáda Sluncová]]. Dva menší nové železniční mosty jsou i na přeložené trati |
Nová trať vede dvěma dvojkolejnými [[tunel]]ovými troubami délky 2680 metrů horou [[Vítkov (vrch)|Vítkov]] (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a je konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vede k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné [[estakáda|estakádě]], která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Ve směru k libeňskému nádraží navazuje na tunel 322 metrů dlouhá dvojkolejná [[estakáda Sluncová]]. Dva menší nové železniční mosty jsou i na přeložené trati Praha–[[Turnov]]. |
||
== Rušené tratě == |
== Rušené tratě == |
Verze z 27. 9. 2008, 16:06
Nové spojení je název pro nové části pražského železničního uzlu východně od centra Prahy, na okraji Žižkova a v Libni, budované postupně v rámci přestavby uzlu v letech 2004–2010.
Nové tratě
Nové spojení má na hlavní a Masarykovo nádraží napojit všechny tratě od severu a severovýchodu. Jeho součástí jsou dvojkolejná trať mezi Balabenkou (směry od Vysočan a Holešovic) a Libní, dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a hlavním nádražím, zachování dvojkolejné tratě mezi Libní a Masarykovým nádražím na severním úpatí Vítkova a spojky mezi dvěma tratěmi na hlavní nádraží a původní tratí na Masarykovo nádraží.
Nová trať vede dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a je konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vede k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Ve směru k libeňskému nádraží navazuje na tunel 322 metrů dlouhá dvojkolejná estakáda Sluncová. Dva menší nové železniční mosty jsou i na přeložené trati Praha–Turnov.
Rušené tratě
Zrušeny budou jednokolejná vítkovská trať (na jižní straně Vítkova, s krátkým tunelem), která nevyhovovala ze směrových důvodů, a jednokolejná hrabovská spojka na severozápadní straně kopce, která neumožňovala průjezd některých souprav z důvodu sklonových poměrů. Hlavní nevýhodou obou původních jednokolejných tratí je omezená propustná výkonnost, která neumožňuje potenciální zvýšení počtu vlaků vedených od Libně a Vysočan na hlavní nádraží (to se týká především období ranní a odpolední špičky).
Historie a plán výstavby
- 9. září 1999 bylo Nové spojení schváleno do územního plánu hlavního města Prahy jako veřejně prospěšná stavba.
- 22. března 2004 vyhrálo veřejnou obchodní soutěž na stavbu „Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice“ ze tří účastníků sdružení dodavatelů nazvané Nové spojení. Vedoucím účastníkem je Skanska ŽS a. s., dalšími účastníky Stavby silnic a železnic a. s., Metrostav a. s. a Subterra a. s.
- 12. července 2004 byla podepsána smlouva o dílo.
- 26. května 2005 byla zahájena ražba tunelů.
- 1. prosince 2005 byla otevřena silniční estakáda Krejcárek-Palmovka, která novou železniční trať přemosťuje souběžně s tramvajovou estakádou.
- V roce 2005 byla při přestavbě železničního mostu zahloubena a rozšířena Seifertova ulice u křižovatky Bulhar.
- 10. prosince 2005 skončil pravidelný provoz na tzv. hrabovské spojce z Libně na hlavní nádraží. 12. prosince 2005 mezi 11.20 h a 11.40 h zde projel jako poslední vlak (formálně posun) zvláštní vlak tažený parní lokomotivou Albatros objednaný firmou Skanska.[1]
- 1. září 2008 byla zprovozněna hlavní část Nového spojení. Prvním vlakem s cestujícími na Novém spojení byl Os 9443 s lokomotivami 111.030 a 150.010.
- na 1. září 2008 je plánováno ukončení provozu na Vítkovské trati (jižní úbočí)
- na rok 2009, resp. na prosinec roku 2010 je plánováno úplné dokončení Nového spojení.
Fotogalerie
-
Uvnitř severního tunelu
-
Žižkovská část, 1
-
Žižkovská část, 2
-
Žižkovská část, 3
-
Výstavba Nového spojení
-
Výstavba estakády
Související články
Reference
- ↑ Albatros pojede jako poslední vlak po Hrabovské spojce, ŽelPage, Karel Chýla, 11. 12. 2005
Externí odkazy
Galerie Nové spojení na Wikimedia Commons
- Nové spojení, stránky projektu
- Dalibor Podracký: Estakáda do provozu už 15. prosince 2005, týdeník Železničář, 4. 3. 2005 (totéž na webu Metrostavu)
- Nové spojení – estakáda Masarykovo nádraží (28. 4. 2006, mosty.cz)
- Rozsáhlá fotogalerie