Ota III. Dětleb: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Ota II. Olomoucký
matka	Žofie z Bergu
manželka	Durancie
syn	Vladimír Olomoucký
syn	Břetislav Olomoucký
děd	Ota I. Olomoucký

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 5. 2008, 21:05

Ota III. Dětleb (1122 - 12. květen 1160) byl synem Oty II. Černého a jeho manželky Žofie z Bergu, kníže údělu olomouckého v letech 1140-1160.

Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce, byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II.. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad relebanty interdikt.

Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.

Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).

Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.

Reference

Ota III. na www.e-stredovek.cz

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 '''Ota III. Dětleb''' ([[1122]] - [[12. květen]] [[1160]]) byl synem [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Černého]] a jeho manželky [[Žofie z Bergu]], kníže [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] v letech [[1140]]-[[1160]].
-Po neúspěšné pokusu svého otce stát se knížetem a jeho smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]] byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se  společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]]. [[Olomouc|Olomoucký]] biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebanty [[interdikt]].
+Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]], byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se  společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]]. [[Olomouc|Olomoucký]] biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebanty [[interdikt]].
 Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na [[Morava (země)|Moravu]]. Také zásahem [[Papežský legát|papežského legáta]] se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl [[Konrád II. Znojemský]] biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.
-Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i  do [[Polsko|Polska]] ([[1157]]) A zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]).
+Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i  do [[Polsko|Polska]] ([[1157]]) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]).
 Zemřel [[12. květen|12. května]] [[1160]], jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové [[Vladimír Olomoucký|Vladimír]] a [[Břetislav Olomoucký|Břetislav]]. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.