Juhani Aho: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sv:Juhani Aho
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Jazyk (řeč) - Změněn(y) odkaz(y) na Jazyk (lingvistika); cosmetic changes
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Juhani_Aho.jpg|thumb|Juhani Aho]]
[[Soubor:Juhani_Aho.jpg|thumb|Juhani Aho]]
'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] – [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck|Maurice Maeterlincka]] a jiných.
'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet]]a, [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck]]a a jiných.


==Životopis==
== Životopis ==
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce [[1884]], kdy byl jeho otec jmenován [[farář]]em v [[Iisalmi]], se rodina přestěhovala na faru ve [[Vieremä]]. Matkou byl vychováván v přísném duchu [[pietismus|pietismu]]. V letech [[1872]]–[[1880]] studoval v [[Kuopio|Kuopiu]] a v roce [[1880]] nastoupil na [[Helsinská univerzita|Helsinskou univerzitu]], kde do roku [[1884]] studoval klasické [[jazyk (řeč)|jazyky]] a [[historie|historii]], školu však opustil bez promoce.
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce [[1884]], kdy byl jeho otec jmenován [[farář]]em v [[Iisalmi]], se rodina přestěhovala na faru ve [[Vieremä]]. Matkou byl vychováván v přísném duchu [[pietismus|pietismu]]. V letech [[1872]][[1880]] studoval v [[Kuopio|Kuopiu]] a v roce [[1880]] nastoupil na [[Helsinská univerzita|Helsinskou univerzitu]], kde do roku [[1884]] studoval klasické [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]] a [[historie|historii]], školu však opustil bez promoce.


Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný [[Norsko|norskou]] [[realismus|realistickou]] školou, druhý pobytem v [[Paříž]]i.
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný [[Norsko|norskou]] [[realismus|realistickou]] školou, druhý pobytem v [[Paříž]]i.


V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]–[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''.
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]][[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''.


V letech [[1889]]–[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě ''Pastorova žena''.
V letech [[1889]][[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě ''Pastorova žena''.


V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].
V letech [[1893]][[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].


Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
Řádek 41: Řádek 41:
* [[1912]] – ''Maisemia''
* [[1912]] – ''Maisemia''
* [[1912]] – Sasu Punanen a jiné hobliny (''Sasu Punanen ja muita lastuja'')
* [[1912]] – Sasu Punanen a jiné hobliny (''Sasu Punanen ja muita lastuja'')
* [[1913]] – Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (''Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3'')
* [[1913]] – Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (''Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3'')
* [[1914]] – Svědomí (''[http://www.gutenberg.org/etext/8494 Omatunto]'')
* [[1914]] – Svědomí (''[http://www.gutenberg.org/etext/8494 Omatunto]'')
* [[1916]] – Poustevník míru (''[http://www.gutenberg.org/etext/13874 Rauhan erakko]'')
* [[1916]] – Poustevník míru (''[http://www.gutenberg.org/etext/13874 Rauhan erakko]'')

Verze z 1. 4. 2008, 22:15

Juhani Aho

Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.

Životopis

Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 18721880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.

Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.

V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 18871889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.

V letech 18891890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.

V letech 18931903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.

Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.

Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.

Dílo

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Juhani Aho