Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m mírné rozšíření o ukázky českého skloňování latinských jmen – jak toto skloňování vychází z latiny |
m doplněk |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
#*Výjimky: [[Zenon]], [[Basiliskos]], [[Leon I.]], [[Leon II.]] |
#*Výjimky: [[Zenon]], [[Basiliskos]], [[Leon I.]], [[Leon II.]] |
||
#*Česky se přepisuje: [[Justinián I.]] |
#*Česky se přepisuje: [[Justinián I.]] |
||
#Místní jména od [[Kyrenaika|Kyrenaiky]] na východ a od [[Moesie |
#Místní jména od [[Kyrenaika|Kyrenaiky]] (dnes [[Libye]]) na východ a od [[Moesie]] (dnes [[Bulharsko]] a [[Srbsko]]) na jih se píší řecky (tedy [[Kaisareia]], nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů ([[Antiochie]] místo Antiocheia). |
||
#Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup [[Arcadius|Arcadia]] a [[Honorius|Honoria]] roku [[395]]. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní, resp. východní císař. |
#Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup [[Arcadius|Arcadia]] a [[Honorius|Honoria]] roku [[395]]. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní, resp. východní císař. |
||
#Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou: |
#Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou: |
Verze z 6. 1. 2008, 01:23
Doporučení
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku.
- Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého. Příklady: latinsky nom. Claudius, gen. Claudii, česky nom. Claudius, gen. Claudia, latinsky nom. Valens, gen. Valentis, česky nom. Valens, gen. Valenta, latinsky nom. Nero, gen. Neronis, česky nom. Nero, gen. Nerona; v řečtině je to podobné, píšeme tedy například Selinus, Selinuntu; Narses, Narseta atd.
- Několik zásad skloňování naleznete na stránce Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen.
- Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance, se délka samohlásek nevyznačuje.
- Všechny autory píšící řecky přepisovat řecky, autory píšící latinsky přepisovat latinsky.
- Výjimky: Flavius Iosephus.
- Jména všech římských císařů, i když mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta), se píší až do Justiniána I. latinsky.
- Výjimky: Zenon, Basiliskos, Leon I., Leon II.
- Česky se přepisuje: Justinián I.
- Místní jména od Kyrenaiky (dnes Libye) na východ a od Moesie (dnes Bulharsko a Srbsko) na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
- Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup Arcadia a Honoria roku 395. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní, resp. východní císař.
- Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
- Encyklopedie antiky, Academia 1972.
- Dějiny Byzance, Academia 1992.
- pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.