Josef Beck: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Biografie: typografie za použití AWB
m vložení matričního záznamu úmrtní matriky
Řádek 45: Řádek 45:
| datum archivace = 2014-09-04
| datum archivace = 2014-09-04
| nedostupné = ano
| nedostupné = ano
}}</ref>) byl [[Čechy|český]] a [[Rakouské císařství|rakouský]] právník, historik a politik [[Češi|české národnosti]], v polovině 19. století poslanec [[Kroměřížský sněm|Říšského sněmu]].
}}</ref><ref name="matrika">[https://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/18-waehring/03-13/?pg=133 matrika úmrtí] farnosti Wien Währing</ref>) byl [[Čechy|český]] a [[Rakouské císařství|rakouský]] právník, historik a politik [[Češi|české národnosti]], v polovině 19. století poslanec [[Kroměřížský sněm|Říšského sněmu]].


== Biografie ==
== Biografie ==

Verze z 16. 12. 2021, 00:59

Dr. Josef Beck
Josef svobodný pán Beck
Josef svobodný pán Beck
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození9. února 1815 [1]
Budeč[1] nebo Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. října 1887 (ve věku 72 let)[1]
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníWeidling Cemetery
ChoťAmelie z Mannagetta a Lerchenau
Dětičtyři synové[1]
PříbuzníAntonín Jaroslav Beck (sourozenec)
Náboženstvířímskokatolické[1]
CommonsJosef Beck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef svobodný pán Beck (9. února 1815 Budeč[1] nebo Telč8. října 1887 Vídeň[2][3][4]) byl český a rakouský právník, historik a politik české národnosti, v polovině 19. století poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Telč.[5] Na sněmu patřil do bloku pravice.[6] Jako poslanec prezentoval na sněmu četné petice vesničanů z jeho regionu.[7] Uvádí se etnicky jako rozhodný Slovan.[8]

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii venkovských obcí, obvod Jemnice. Po dobu jeho působení v Říšském sněmu ho na zemském sněmu ovšem zastupoval náhradník Ferdinand Heidler.[9]

V 50. letech 19. století působil jako soudce v Novém Jičíně. Věnoval se i regionální historiografii. Roku 1853 napsal knihu Geschichte der Stadt Neutitschein und deren Umgebung a zisk z jejího prodeje věnoval na opravu věže farního kostela poškozené několik let předtím úderem blesku. Regionální badatel Stefan Weigel vyslovil ovšem podezření, že Beck s sebou z Nového Jičína do Vídně odvezl značné množství cenných archiválií z městského archivu. Přispíval i do denního tisku. V 60. letech 19. století se stal radou nejvyššího soudu ve Vídni.[2]

Zemřel v roce 1887, v den, kdy byl povýšen do rytířského stavu.[2]

Reference

  1. a b c d e f Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2021-02-20]. Heslo Beck, Josef Ritter von Mannagetta (1887) Dr. iur.. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c Slovník osobností východní Moravy [online]. divadloschod.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné online. 
  3. Josef svobodný pán Beck (1814 - 1887) [online]. zamek.kunin.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. 
  4. matrika úmrtí farnosti Wien Währing
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  7. PETICE VESNICKÉ CHUDINY K ŘÍŠSKÉMU SNĚMU 1848-1849 [online]. phil.muni.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné online. 
  8. OBRTEL, František. Moravští sedláci v druhé polovici 19. století. [s.l.]: Nákladem vlastním, 1919. 304 s. Dostupné online. S. 82. 
  9. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 

Externí odkazy