Bergfrit: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m gramatika značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
V areálu hradu bývala umístěna v místě možného útoku, zpravidla poblíž [[šíjový příkop|šíjového příkopu]]. Klasickým příkladem je [[Křivoklát]] nebo [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]]. Z počátku byl bergfrit umístěn volně za hradbou, později byl stavěn v linii opevnění. Buďto je přímo prostupoval, nebo se kolem něj [[hradba]] elasticky ovíjela. |
V areálu hradu bývala umístěna v místě možného útoku, zpravidla poblíž [[šíjový příkop|šíjového příkopu]]. Klasickým příkladem je [[Křivoklát]] nebo [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]]. Z počátku byl bergfrit umístěn volně za hradbou, později byl stavěn v linii opevnění. Buďto je přímo prostupoval, nebo se kolem něj [[hradba]] elasticky ovíjela. |
||
Kruhová věž bývala velmi často v místě směru předpokládaného útoku opatřena [[břit]]em, který (pokud nedošlo k zásahu samotného břitu) výrazně lépe odolával střelám z obléhacích strojů. Břitem je opatřen například bergfrit hradu [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]] nebo na hradě ve [[Strakonice (hrad)|Strakonicích]]. |
Kruhová věž bývala velmi často v místě směru předpokládaného útoku opatřena [[břit]]em, který (pokud nedošlo k zásahu samotného břitu) výrazně lépe odolával střelám z obléhacích strojů. Břitem je opatřen například bergfrit hradu [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]] nebo se nachází na hradě ve [[Strakonice (hrad)|Strakonicích]]. |
||
V úrovni přízemí neměla věž žádný vchod ani jiné otvory. Přízemí věže bylo přístupné pouze otvorem ve stropě. Používalo se proto často pouze jako [[Věznice|vězení]] nebo skladiště. |
V úrovni přízemí neměla věž žádný vchod ani jiné otvory. Přízemí věže bylo přístupné pouze otvorem ve stropě. Používalo se proto často pouze jako [[Věznice|vězení]] nebo skladiště. |
Verze z 1. 7. 2021, 12:03
Bergfrit (v dnešní němčině Bergfried) je převážně okrouhlá hlavní věž hradu. Výjimečně se v Česku lze setkat s čtverhranným nebo i polygonálním (např. Příběnice) půdorysem. V případě potřeby sloužila obráncům jako poslední útočiště, podobně jako jiný typ věže, donjon. Z obranných důvodů bývala proto přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku ve vyšším patře (Pernštejn).
V areálu hradu bývala umístěna v místě možného útoku, zpravidla poblíž šíjového příkopu. Klasickým příkladem je Křivoklát nebo Zvíkov. Z počátku byl bergfrit umístěn volně za hradbou, později byl stavěn v linii opevnění. Buďto je přímo prostupoval, nebo se kolem něj hradba elasticky ovíjela.
Kruhová věž bývala velmi často v místě směru předpokládaného útoku opatřena břitem, který (pokud nedošlo k zásahu samotného břitu) výrazně lépe odolával střelám z obléhacích strojů. Břitem je opatřen například bergfrit hradu Zvíkov nebo se nachází na hradě ve Strakonicích.
V úrovni přízemí neměla věž žádný vchod ani jiné otvory. Přízemí věže bylo přístupné pouze otvorem ve stropě. Používalo se proto často pouze jako vězení nebo skladiště.
V dobách míru nebývaly bergfrity obývány, na rozdíl od donjonů.
Příklady
-
Mayen, Německo
-
Wiesbaden-Frauenstein, Německo
-
Weida, Německo
-
Greifenstein, Německo
-
Prudník, Polsko
-
Opolí, Polsko
-
Osvětim, Polsko
-
Enna, Itálie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bergfrit na Wikimedia Commons
- Věže typu bergfrit a donjon