Vozovna Královo Pole: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + ib
výměna ib
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=vozovně, která byla v provozu do roku [[1953]]|druhý=současné vozovně Medlánky, která do roku [[1996]] nesla název vozovna Královo Pole,|stránka=vozovna Medlánky}}
{{Různé významy|tento=původní vozovně v Brně|druhý=současné vozovně, která do roku 1996 nesla název vozovna Královo Pole,|stránka=vozovna Medlánky}}
{{infobox - budova}}
{{Infobox - vozovna
| název = Vozovna Medlánky
| obrázek = Vozovna Královo Pole(1).jpg
| popisek = Bývalá vozovna Královo Pole
| stát = Česko
| město = [[Brno]]
| čtvrť = [[Královo Pole]]
| ulice = Palackého tř. 2856/132a
| typ = tramvajová
| dopravce = poslední: [[Dopravní podnik města Brna]]
| zahájení provozu = 21. června 1900
| ukončení provozu = 1953
| počet kolejí = 4
}}
[[Soubor:Brno, Královo Pole, Palackého, bývalá vozovna (3).jpg|thumb|Celkový pohled na bývalou vozovnu]]
[[Soubor:Brno, Královo Pole, Palackého, bývalá vozovna (3).jpg|thumb|Celkový pohled na bývalou vozovnu]]



Verze z 17. 5. 2021, 18:11

Tento článek je o původní vozovně v Brně. O současné vozovně, která do roku 1996 nesla název vozovna Královo Pole, pojednává článek vozovna Medlánky.
Vozovna Medlánky
Bývalá vozovna Královo Pole
Bývalá vozovna Královo Pole
Stát ČeskoČesko Česko
Město Brno
Čtvrť Královo Pole
Ulice Palackého tř. 2856/132a
Typ tramvajová vozovna
Dopravce poslední: Dopravní podnik města Brna
Zahájení provozu 21. června 1900
Ukončení provozu 1953
Počet kolejí 4
Externí odkazy
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Celkový pohled na bývalou vozovnu

Vozovna Královo Pole byla jednou z brněnských tramvajových vozoven. V provozu byla mezi lety 1900 a 1953. Poté byla přestavěna na měnírnu elektrického proudu a v této podobě funguje dodnes.

Historie

Koněspřežná tramvaj

Byť vozovna pro koňku nestála na stejném místě jako nynější stavba, lze v tomto případě hovořit o přímé předchůdkyni vozovny pro elektrickou tramvaj. Královopolská vozovna byla nejstarším objektem tohoto druhu v Brně. Brněnská koňka byla zprovozněna 17. srpna 1869 v úseku Kiosk (dnešní Moravské náměstí) – Kartouzy (Královo Pole). Konečná zastávka byla umístěna před hostincem Semilasso, na jehož dvoře byla umístěna vozovna. Jednalo se o dřevěné stavby potřebné pro provoz koněspřežné dráhy (kůlny pro vozy, stáje pro koně, sklad krmiva). Provoz koňky byl přerušen na podzim 1874, takže i královopolská vozovna v této době přestala fungovat.

Druhý pokus zavést v Brně veřejnou dopravu formou koněspřežné tramvaje byl zahájen roku 1876. Provozovatel Bernhard Kollmann využil obou vozoven na jediné zprovozněné trati Pisárky – Královo Pole, takže i ta královopolská byla využita. Provoz koňky (a tím i obou vozoven) byl definitivně ukončen v roce 1880.

Elektrická tramvaj

Protože brněnská parní tramvaj využívala pouze jedinou vozovnu (v Pisárkách), bylo pro zahájení provozu elektrické tramvaje nutné postavit druhý objekt. Vybráno bylo místo v Ugartově nedaleko hostince Semilasso. Nová vozovna byla zprovozněna v roce 1900. Jednalo se o malou stavbu o čtyřech neprůjezdných kolejích, jejíž kapacita byla oproti pisárecké téměř zanedbatelná.[1]

V roce 1924 došlo k úpravě kolejiště před budovou a k vybudování smyčky.

Protože pro nově dodané soupravy již královopolská vozovna nedostačovala, bylo na začátku 50. let 20. století rozhodnuto o stavbě nové, moderní a kapacitní vozovny v katastru Medlánek. Protože kapacita královopolské vozovny byla vzhledem k tehdejšímu vozovému parku téměř zanedbatelná, byla zrušena těsně po zahájení stavby nového areálu. Poslední tramvaje ji využily v roce 1953, v roce 1954 byla přestavěna na měnírnu a tuto funkci bývalá vozovna vykonává dodnes. Kolejiště se smyčkou bylo již roku 1953 zrušeno a brzy na jeho místě vyrostly obytné domy.

Odkazy

Reference

  1. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – Vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 32. 

Externí odkazy