Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
obsah, datumy značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
{{Příbuzný|matka|Adlička}} |
{{Příbuzný|matka|Adlička}} |
||
{{Příbuzný|bratr|[[Arnošt z Pardubic]]}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Arnošt z Pardubic]]}} |
||
{{Příbuzný|bratr|Bohuslav z Pardubic}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Bohuslav z Pardubic]]}} |
||
{{Příbuzný|bratr|[[Smil z Pardubic]]}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Smil z Pardubic]]}} |
||
{{Příbuzný|bratr|[[Vilém z Pardubic]]}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Vilém z Pardubic]]}} |
||
Řádek 63: | Řádek 63: | ||
Byl příslušníkem rodu [[Páni z Pardubic|pánů z Pardubic]], který lze dosledovat až od let [[1266]]–[[1269]], kdy zemský sudí [[Držislav z Hostyně]] v letech [[1327]]–[[1341]] držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad [[Vízmburk]] u Pardubic. |
Byl příslušníkem rodu [[Páni z Pardubic|pánů z Pardubic]], který lze dosledovat až od let [[1266]]–[[1269]], kdy zemský sudí [[Držislav z Hostyně]] v letech [[1327]]–[[1341]] držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad [[Vízmburk]] u Pardubic. |
||
Arnošt z Hostyně byl i určitý čas královským purkrabím v [[Kladsko|Kladsku]], před rokem 1300 přesídlil do [[Hostinka|Hostyně]] a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce [[1341]]), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku [[1360]] vyšehradským proboštem. |
Arnošt z Hostyně († [[1342]]) byl i určitý čas královským purkrabím v [[Kladsko|Kladsku]], před rokem 1300 přesídlil do [[Hostinka|Hostyně]] a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce [[1341]]), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku [[1360]] vyšehradským proboštem.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Hledíková |
|||
| jméno = Zdeňka |
|||
| odkaz na autora = Zdeňka Hledíková |
|||
| titul = Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce |
|||
| vydavatel = Vyšehrad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2008 |
|||
| isbn = 978-80-7021-911-9 |
|||
}}</ref> |
|||
Arnošt z Hostyně |
Arnošt z Hostyně měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší byl [[Arnošt z Pardubic]], pozdější první pražský arcibiskup. |
||
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[kanovník]]em, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku [[1348]] kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku [[1356]] byl jmenován kanovníkem v Olomouci. |
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl [[Bohuslav z Pardubic|Bohuslav]], řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[kanovník]]em, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku [[1348]] kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku [[1356]] byl jmenován kanovníkem v Olomouci. |
||
Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]–[[1357]]) a nejmladší Vilém |
Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]–[[1357]]) a nejmladší Vilém († 1389/90)<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Daňhelka |
|||
| jméno = Jiří |
|||
| příjmení2 = Z Pardubic |
|||
| jméno2 = Smil |
|||
| odkaz na autora2 = Smil Flaška z Pardubic |
|||
| titul = Nová rada |
|||
| vydavatel = Orbis |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1950 |
|||
| strany = 6 |
|||
}}</ref> měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]-[[1390]]. |
|||
== Funkce litoměřického probošta == |
== Funkce litoměřického probošta == |
Verze z 29. 4. 2021, 18:07
Bohuslav z Pardubic | |
---|---|
Jiná jména | Bohuš |
Úmrtí | 9. prosince 1358 |
Národnost | česká |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Znám jako | 20. probošt litoměřický |
Období | 1347-1358 |
Předchůdce | Timotej Pluh z Rabštejna |
Následovník | Jan z Hakenbornu |
Nábož. vyznání | římskokatolické |
Rod | Páni z Pardubic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohuslav z Pardubic († 9. prosince 1358) byl 20. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1347-1358.
Rodové souvislosti
otec | Arnošt z Hostýně (dnes Hostinka) |
---|---|
matka | Adlička |
bratr | Arnošt z Pardubic |
bratr | Bohuslav z Pardubic |
bratr | Smil z Pardubic |
bratr | Vilém z Pardubic |
synovec | Smil Flaška z Pardubic |
Byl příslušníkem rodu pánů z Pardubic, který lze dosledovat až od let 1266–1269, kdy zemský sudí Držislav z Hostyně v letech 1327–1341 držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad Vízmburk u Pardubic.
Arnošt z Hostyně († 1342) byl i určitý čas královským purkrabím v Kladsku, před rokem 1300 přesídlil do Hostyně a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce 1341), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku 1360 vyšehradským proboštem.[1]
Arnošt z Hostyně měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší byl Arnošt z Pardubic, pozdější první pražský arcibiskup.
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku 1343 jmenován v Praze kanovníkem, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku 1348 kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku 1356 byl jmenován kanovníkem v Olomouci.
Pardubice držel třetí syn Smil (1340–1357) a nejmladší Vilém († 1389/90)[2] měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech 1350-1390.
Funkce litoměřického probošta
Listina císaře Karla IV. z 25. listopadu 1347 potvrzuje Bohuslava z Pardubic proboštem litoměřickým. Nelze přehlédnou velkou přízeň, kterou poskytoval arcibiskup Arnošt z Pardubic litoměřickému proboštství po všech stránkách, duchovní, právní, ekonomické, včetně štědrosti při budování nového kapitulního chrámu. Nechal vybavit celý kapitulní areál a obklopit jej novými hradbami. Stav kapitulního chrámu sv. Štěpán v Litoměřicích byl velice špatný. Král Karel IV. vydal 1. července 1348 listinu, aby byl v Litoměřicích vybudován nový gotický kostel i proboštství a všechny objekty měly být obehnány hradbou. Uvedené stavby byly zřizovány sbírkami mezi věřícími doma i v zahraničí. Sbírky ze zahraniční byly z církevních provincií Salburg, Magdeburg a z polské církevní provincie v Hnězdně. Jak bratr probošta Arnošt z Pardubic, arcibiskup, tak i papež Klement VI. sami ke sbírkám pro stavby přispěli roku 1350 (za odpustky čtyřicet dnů v jednom roce po dobu deseti let a tytéž odpustky i arcibiskup Arnošt). Sbírky byly nezbytné, protože stavby zejména kostela a proboštství byly velice nákladné. O novém chrámu jsou zachovány podrobnější dokumenty, ale o novém proboštství se nezachovaly žádné. Stavba trvala téměř šest let.
Spor s městem Litoměřice
Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech 1347–1355. Roku 1347 nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z 25. června 1348 jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku 1348 vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě Litoměřicích. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku 1348 dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky.
Zřízení druhé kapitulní dignity
Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé dignity kapitulního děkana v roce 1349. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do pražské metropolitní kapituly. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji.
Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se 3. října 1355 zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec Sedliště (farnost Libáň), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec Píšťany (fara Libochovany), která měla odvádět 34 kop.
Podle příkladu pražské dómské kapituly měli uvedení tři probošti – litoměřický, staroboleslavský a mělnický – stejná práva a povinnosti jako členové dómské kapituly. Museli však mít vlastního zvoleného zástupce, kterého hradili z daní obcí Křemenice na Boleslavsku a Vačice v Hradecku. Pročež probošt litoměřický místo z uvedených obcí dostával financí z obcí Zlatníky a Hodkovice nad Mohelkou. Současně bylo potvrzeno, že patronáty proboštství spojené s pražským kanovníkem zůstávají pro probošta litoměřického v platnosti.
Pro proboštský kostel sv. Štěpána získal probošt Bohuslav cennou relikvii sv. Lukáše, jak uvádí darovací listina z roku 1355, potvrzená Karlem IV. Bohuslav z Pardubic založil a dal zřídit v katedrále sv. Víta obročí (beneficium) v chóru oltáře sv. Anny a sv. Hedviky s povinností, že jmenovaný oltářník bude odvádět klášteru klarisek na Starém Městě pražském 20 kop grošů. Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel 9. prosince 1358 v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: „vysoké osobní dokonalosti“.
Odkazy
Literatura
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39–40.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26–29.
Externí odkazy
Předchůdce: Timotej Pluh z Rabštejna |
20. probošt litoměřický Bohuslav z Pardubic 1347 - 1358 |
Nástupce: Jan z Hakenbornu |
- ↑ HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-911-9.
- ↑ DAŇHELKA, Jiří; Z PARDUBIC, Smil. Nová rada. Praha: Orbis, 1950. S. 6.