Lbín (Bžany): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Odkazy, typografie, –adresy, commonscat z WD, portály
Řádek 16: Řádek 16:
| commonscat = Lbín (Bžany)
| commonscat = Lbín (Bžany)
}}
}}
'''Lbín''' (německy Welbine) je vesnice, část obce [[Bžany]] v [[Okres Teplice|okrese Teplice]]. Nachází se asi 2,5&nbsp;km na severozápad od Bžan. Prochází tudy [[železniční trať Ústí nad Labem – Bílina]]. V roce 2009 zde bylo evidováno 51 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/bzany/lbin.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.<ref name="sldb2011"/>
'''Lbín''' ({{Vjazyce2|de|Welbine}}) je vesnice, část obce [[Bžany]] v [[Okres Teplice|okrese Teplice]]. Nachází se asi 2,5&nbsp;km na severozápad od Bžan. Prochází tudy [[železniční trať Ústí nad Labem – Bílina]]. V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.


Lbín leží v katastrálním území [[Lysec]] o výměře 2,82&nbsp;km².<ref name="Katastr"/>
Lbín leží v katastrálním území [[Lysec]] o výměře 2,82&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/689653|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20200627094246/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/689653|datum archivace=2020-06-27|nedostupné=ano}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
První zmínka o této obci pochází z roku [[1102]],<ref name="urban"/> ale uvádí se také až rok [[1333]].<ref name="andel"/> Lbín byl od nepaměti v majetku mocných Vršovců. Ke statkům proboštství se dostal asi v roce [[1174]], kdy došlo k narovnání mezi kapitulou a potomky Vršovce z Nepomeje. Roku [[1333]] je zmiňován při prodeji Kostomlatského panství svědek Našek ze Lbína. Později patřila část Lbína Teplicům a část Hodkům, kdy roku [[1540]] Jakub Hodek ze Želevic koupil část se dvorem od rytířů z Března.<ref name="peer"/> Roku [[1547]] přešla část Lbína sňatkem na Zikmunda Velvetského z Nezpečova a a ten pak obě části obce spojil. Dědicové prodali roku [[1610]] tvrz Lbín s vesnicemi Lysec a Pytlíkov Rostislavu Vchynickému ze Vchynic.<ref name="urban"/> Od té doby byl Lbín součástí teplického panství, které přešlo konfiskací do majetku [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]]. Obec Lbín měla jeden statek. Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy. Dnes velká většina místních dojíždí za prací do okolních měst a obcí. Místní statek není funkční.
[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1102]],<ref name="urban"/> ale uvádí se také až rok [[1333]].<ref name="andel"/> Lbín byl od nepaměti v majetku mocných Vršovců. Ke statkům proboštství se dostal asi v roce 1174, kdy došlo k narovnání mezi kapitulou a potomky Vršovce z Nepomeje. Roku 1333 je zmiňován při prodeji Kostomlatského panství svědek Našek ze Lbína. Později patřila část Lbína Teplicům a část Hodkům, kdy roku 1540 Jakub Hodek ze Želevic koupil část se dvorem od rytířů z Března.<ref name="peer"/> Roku 1547 přešla část Lbína sňatkem na Zikmunda Velvetského z Nezpečova a a ten pak obě části obce spojil. Dědicové prodali roku 1610 tvrz Lbín s vesnicemi Lysec a Pytlíkov Rostislavu Vchynickému ze Vchynic.<ref name="urban"/> Od té doby byl Lbín součástí teplického panství, které přešlo konfiskací do majetku [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]]. Obec Lbín měla jeden statek. Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy. Dnes velká většina místních dojíždí za prací do okolních měst a obcí. Místní statek není funkční.


V [[18. století]] byly ve Lbíně postaveny dva mlýny:
V 18.&nbsp;století byly ve Lbíně postaveny dva mlýny:
* válcový mlýn uprostřed obce poháněný náhonem vedeným do mlýna od bývalého splavu za obcí Lysec. Náhon již neexistuje a mlýn slouží dnes pro bydlení;
* válcový mlýn uprostřed obce poháněný náhonem vedeným do mlýna od bývalého splavu za obcí Lysec. Náhon již neexistuje a mlýn slouží dnes pro bydlení;
* olejový mlýn pak stál přímo na řece Bílině při silnici do [[Úpořiny|Úpořin]]. Mlýn byl v roce [[1963]] zdemolován.
* olejový mlýn pak stál přímo na řece Bílině při silnici do [[Úpořiny|Úpořin]]. Mlýn byl v roce 1963 zdemolován.


Pro rozvoj obce měla velký význam výstavba železniční dráhy [[Trmice]]–[[Bílina (město)|Bílina]] roku [[1874]]. Mezi základními stanicemi byla původně stanice v Lysci, ta však byla roku [[1933]] nahrazena novou vhodnější stanicí ve Lbíně. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce [[1927]]. V [[19. století]] nastal s rozmachem lázeňství také rozmach cestovního ruchu a tím i výletů do okolí Teplicka. S ohledem na pěknou polohu vesnice v údolí Bíliny, lemovanou vrcholky [[České středohoří|Českého středohoří]], tudy vedla důležitá turistická cesta na [[Milešovka|Milešovku]] (dnes červeně označená). Cesta z Teplic – zvaná Pytlíkovská cesta – byla lemována několika restauracemi. Ve Lbíně v tu dobu prosperovaly čtyři hospody. Tato trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi, pro lázeňské hosty i pro turisty náročnější. Bylo totiž možné cestu zakončit v kterékoliv zastávce na této trase a vrátit se vlakem zpět do Teplic.
Pro rozvoj obce měla velký význam výstavba [[Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina|železniční dráhy Trmice–Bílina]] roku 1874. Mezi základními stanicemi byla původně stanice v Lysci, ta však byla roku 1933 nahrazena novou vhodnější stanicí ve Lbíně. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce 1927. V 19.&nbsp;století nastal s rozmachem lázeňství také rozmach cestovního ruchu a tím i výletů do okolí Teplicka. S ohledem na pěknou polohu vesnice v údolí Bíliny, lemovanou vrcholky [[České středohoří|Českého středohoří]], tudy vedla důležitá turistická cesta na [[Milešovka|Milešovku]] (dnes červeně označená). Cesta z Teplic – zvaná Pytlíkovská cesta – byla lemována několika restauracemi. Ve Lbíně v tu dobu prosperovaly čtyři hospody. Tato trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi, pro lázeňské hosty i pro turisty náročnější. Bylo totiž možné cestu zakončit v kterékoliv zastávce na této trase a vrátit se vlakem zpět do Teplic.


== Archeologické nálezy ==
== Archeologické nálezy ==
Lysecký poklad – naleziště z roku [[1884]] – při výstavbě rodinného domu čp.&nbsp;21 pana Schöpkeho ve Lbíně byly nalezeny ozdobné přeměty z&nbsp;prvního až druhého tisíciletí př.&nbsp;n.&nbsp;l. Předměty jsou součástí sbírky Muzea v Teplicích. Dům čp.&nbsp;21 byl situován mezi domy čp.&nbsp;23 a čp.&nbsp;20 v 50.&nbsp;letech zdemolován.
Lysecký poklad – naleziště z roku 1884 – při výstavbě rodinného domu čp.&nbsp;21 pana Schöpkeho ve Lbíně byly nalezeny ozdobné přeměty z&nbsp;prvního až druhého tisíciletí př.&nbsp;n.&nbsp;l. Předměty jsou součástí sbírky Muzea v Teplicích. Dům čp.&nbsp;21 byl situován mezi domy čp.&nbsp;23 a čp.&nbsp;20 v 50.&nbsp;letech zdemolován.


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Řádek 36: Řádek 36:


{| class="wikitable" style="width:auto; text-align:right;"
{| class="wikitable" style="width:auto; text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/>
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad
⚫
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
⚫
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 410, 411 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad
⚫
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
⚫
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 313 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref>
|-
|-
!
!
Řádek 61: Řádek 53:
[[Soubor:Lbín 1 Kaple.jpg|náhled|Kaple]]
[[Soubor:Lbín 1 Kaple.jpg|náhled|Kaple]]
* Kamenný most přes řeku Bílinu v obci z poloviny 18. století (přesné datum nedohledáno).
* Kamenný most přes řeku Bílinu v obci z poloviny 18. století (přesné datum nedohledáno).
* Kaplička postavená obcí roku [[1805]] a téhož roku zasvěcená svatému [[Antonín z Padovy|Antonínovi Paduánskému]].<ref name="sitte"/> Kaple stojí při průjezdní silnicí přes řeku [[Bílina (řeka)|Bílinu]]. Stavba je udržovaná a je v majetku obce Bžany. Zvony z kaple padly za oběť jak první, tak druhé světové válce a nebyly nahrazeny novými.
* Kaplička postavená obcí roku 1805 a téhož roku zasvěcená svatému [[Antonín z Padovy|Antonínovi Paduánskému]].<ref name="sitte"/> Kaple stojí při průjezdní silnicí přes řeku [[Bílina (řeka)|Bílinu]]. Stavba je udržovaná a je v majetku obce Bžany. Zvony z kaple padly za oběť jak první, tak druhé světové válce a nebyly nahrazeny novými.


== Reference ==
== Reference ==
<references>
<references>
<ref name="andel">{{Citace monografie
<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1984
| rok = 1984
| počet stran = 664
| počet stran = 664
| svazek = III
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Lbín – tvrz
| kapitola = Lbín – tvrz
| strany = 257
| strany = 257
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="urban">{{Citace monografie
<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Územně identifikační registr ČR
⚫
| příjmení = Urban
| titul = Územně identifikační registr ČR
⚫
| jméno = Jaroslav František
| url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/689653
⚫
| titul = Severočeská historie
| datum vydání = 1999-01-01
⚫
| vydavatel = Severočeské menšinové nakladatelství Jar. Sankot
| datum přístupu = 2009-10-22
⚫
| místo = Most
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200627094246/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/689653
⚫
| rok = 1924
| počet stran = 286
| datum archivace = 2020-06-27
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
⚫
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
⚫
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| strany = 410, 411
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
⚫
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
⚫
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 900
| strany = 313
| isbn = 978-80-250-2394-5
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="peer">{{Citace monografie
<ref name="peer">{{Citace monografie
Řádek 107: Řádek 117:
| počet stran = 36
| počet stran = 36
| jazyk = německy
| jazyk = německy
}}</ref>
<ref name="urban">{{Citace monografie
⚫
| příjmení = Urban
⚫
| jméno = Jaroslav František
⚫
| titul = Severočeská historie
⚫
| vydavatel = Severočeské menšinové nakladatelství Jar. Sankot
⚫
| místo = Most
⚫
| rok = 1924
| počet stran = 286
}}</ref>
}}</ref>
</references>
</references>


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Lbín (Bžany)}}
* {{Commonscat}}
* {{KM|689653|katastru Lysec}}
* {{KM|689653|katastru Lysec}}


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}
{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Vesnice v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]]
⚫
[[Kategorie:Bžany]]
[[Kategorie:Sídla na řece Bílině]]
[[Kategorie:Sídla na řece Bílině]]
⚫
[[Kategorie:Bžany]]

Verze z 1. 4. 2021, 22:11

Lbín
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBžany
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°36′28″ s. š., 13°51′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel105 (2021)[1]
Katastrální územíLysec (2,82 km²)
PSČ415 01
Počet domů51 (2021)[2]
Lbín
Lbín
Další údaje
Kód části obce317888
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lbín (německy Welbine) je vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Bžan. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Bílina. V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.

Lbín leží v katastrálním území Lysec o výměře 2,82 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1102,[4] ale uvádí se také až rok 1333.[5] Lbín byl od nepaměti v majetku mocných Vršovců. Ke statkům proboštství se dostal asi v roce 1174, kdy došlo k narovnání mezi kapitulou a potomky Vršovce z Nepomeje. Roku 1333 je zmiňován při prodeji Kostomlatského panství svědek Našek ze Lbína. Později patřila část Lbína Teplicům a část Hodkům, kdy roku 1540 Jakub Hodek ze Želevic koupil část se dvorem od rytířů z Března.[6] Roku 1547 přešla část Lbína sňatkem na Zikmunda Velvetského z Nezpečova a a ten pak obě části obce spojil. Dědicové prodali roku 1610 tvrz Lbín s vesnicemi Lysec a Pytlíkov Rostislavu Vchynickému ze Vchynic.[4] Od té doby byl Lbín součástí teplického panství, které přešlo konfiskací do majetku Clary-Aldringenů. Obec Lbín měla jeden statek. Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy. Dnes velká většina místních dojíždí za prací do okolních měst a obcí. Místní statek není funkční.

V 18. století byly ve Lbíně postaveny dva mlýny:

  • válcový mlýn uprostřed obce poháněný náhonem vedeným do mlýna od bývalého splavu za obcí Lysec. Náhon již neexistuje a mlýn slouží dnes pro bydlení;
  • olejový mlýn pak stál přímo na řece Bílině při silnici do Úpořin. Mlýn byl v roce 1963 zdemolován.

Pro rozvoj obce měla velký význam výstavba železniční dráhy Trmice–Bílina roku 1874. Mezi základními stanicemi byla původně stanice v Lysci, ta však byla roku 1933 nahrazena novou vhodnější stanicí ve Lbíně. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce 1927. V 19. století nastal s rozmachem lázeňství také rozmach cestovního ruchu a tím i výletů do okolí Teplicka. S ohledem na pěknou polohu vesnice v údolí Bíliny, lemovanou vrcholky Českého středohoří, tudy vedla důležitá turistická cesta na Milešovku (dnes červeně označená). Cesta z Teplic – zvaná Pytlíkovská cesta – byla lemována několika restauracemi. Ve Lbíně v tu dobu prosperovaly čtyři hospody. Tato trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi, pro lázeňské hosty i pro turisty náročnější. Bylo totiž možné cestu zakončit v kterékoliv zastávce na této trase a vrátit se vlakem zpět do Teplic.

Archeologické nálezy

Lysecký poklad – naleziště z roku 1884 – při výstavbě rodinného domu čp. 21 pana Schöpkeho ve Lbíně byly nalezeny ozdobné přeměty z prvního až druhého tisíciletí př. n. l. Předměty jsou součástí sbírky Muzea v Teplicích. Dům čp. 21 byl situován mezi domy čp. 23 a čp. 20 v 50. letech zdemolován.

Obyvatelstvo

Obec měla nejvíce obyvatel v roce 1924. Z celkového počtu 326 bylo 224 Němců a 102 Čechů. Začátkem roku 2013 bylo ve Lbíně 119 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 180 230 275 316 331 326 363 164 188 168 156 111 77 123
Domy 30 36 38 43 43 45 50 56 . 46 45 43 32 49
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lysec.

Kulturní památky

Kaple
  • Kamenný most přes řeku Bílinu v obci z poloviny 18. století (přesné datum nedohledáno).
  • Kaplička postavená obcí roku 1805 a téhož roku zasvěcená svatému Antonínovi Paduánskému.[9] Kaple stojí při průjezdní silnicí přes řeku Bílinu. Stavba je udržovaná a je v majetku obce Bžany. Zvony z kaple padly za oběť jak první, tak druhé světové válce a nebyly nahrazeny novými.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-27. 
  4. ↑ a b URBAN, Jaroslav František. Severočeská historie. Most: Severočeské menšinové nakladatelství Jar. Sankot, 1924. 286 s. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lbín – tvrz, s. 257. 
  6. ↑ PEER, Přemysl. Dějiny Teplicka do roku 1848. Teplice: Oblastní muzeum Teplice, 1969. 8č s. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313. 
  9. ↑ SITTE, Franz. Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau. Teplice: Pfr Fr. Sitte, 1936. 36 s. (německy) 

Externí odkazy

Části obce Bžany
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lbín_(Bžany)&oldid=19671471“