Olomoucký jazykový ostrov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 12. 2020, 10:01

Olomoucký jazykový ostrov (německy Olmützer Sprachinsel) bylo území v Olomouci a okolí, obývané většinově německým obyvatelstvem. Češi na tomto území tvořili významnou menšinu. Olomoucký jazykový ostrov zanikl v souvislosti s odsunem Němců.

Historie

Německý jazykový ostrov u Olomouce byl koncem 19. století tvořen Olomoucí (Olmütz) a obcemi Neředín (Neretein), Nová Ulice (Neugasse), Povel (Powel), Nové Sady (Neustift), Nový Svět (Salzergut), Nemilany (Nimlau), Kyselov (Giesshübel), Slavonín (Schnobolin), Hněvotín (Nebotein), Nedvězí (Nedweiss) a Pavlovičky (Paulowitz).

Samospráva Olomouce byla v té době německá a místní Němci se obávali počeštění města, tak jako se tomu stalo v jiných městech (např. Prostějov, Litovel, Jevíčko). Proto se snažili bránit rozvoji českého školství a českých institucí ve městě a obávali se přílivu českého obyvatelstva z venkova. Přesto podíl českého obyvatelstva rostl. Po vzniku Československa v roce 1918 bylo německé vedení města Olomouce v čele se starostou Brandhuberem nuceno rezignovat a byla ustanovena správní komise, v níž tvořili Němci menšinu. Ta prosadila připojení okolních obcí k městu (1919), čímž se Olomouc počeštila a podíl německého obyvatelstva klesl zhruba na čtvrtinu. Správa Olomouce se tak dostala do českých rukou, ale Němci v ní měli také své zastoupení a podle tehdejšího jazykového práva měli navíc možnost komunikovat s městským úřadem německy, protože v okrese Olomouc-město tvořili více než 20% menšinu. Podíl německého obyvatelstva v Olomouci a okolí klesal přistěhovalectvím, nižší porodností u Němců a změnou národnosti u národnostně nevyhraněného obyvatelstva. V době první republiky se podíl obou národností stabilizoval.

Olomoucký jazykový ostrov zanikl v roce 1946 po nuceném organizovaném vysídlení německého obyvatelstva. Vysídlení Němci z Olomouce a okolí si založili spolek Heimatverband Olmütz und Mittelmähren a začali vydávat časopis Olmützer Blätter. Patronát na vysídlenými Němci z Olomouce převzalo město Nördlingen.

Literatura

BIEBERLE, Josef: Olomoučtí Němci. K padesátému výročí jejich přesídlení. 1. Mezi dvěma světovými válkami. Střední Morava 3/1996, s. 4–12.
BIEBERLE, Josef: Olomoučtí Němci. K padesátému výročí jejich přesídlení. 2. Poválečný rozchod. Střední Morava 4/1997, s. 4–22.
Die Olmützer Sprachinsel. Wien 1919.
FERENCE, Anja Edith: Německé divadelní, hudební, pěvecké a umělecké spolky v Olomouci v letech 1918 až 1938. České Budějovice 2015. ISBN 978-80-200-2587-6.
HÁJEK, Martin: Odsun Němců z Olomouce. Vrahovice 2013. ISBN 978-80-260-4099-6.
HÁJEK, Martin: Olomoučtí Němci 1918–1938. Olomouc 2020. ISBN 978-80-244-5726-0.
Heimatblätter für die Olmützer Sprachinsel und das Odergebirge. Olmütz 1933–1935.
JAŠŠ, Richard – FŇUKAL, Miloš: The German language island of Brno, Olomouc and Jihlava during German-Austrian irredentism in the autumn of 1918. Moravian Geographical Reports 1/2009, s. 40–49. Dostupné online.
KUX, Johann: Die deutschen Siedlungen um Olmütz: ein volksbodengeschichtliches Quellenwerk bis 1918, mit 47 Bildtafeln, 10 Karten und 8 Tabellen Besitzerreihen. Olmütz 1943.
KUX, Johann: Geschichte der königlichen Hauptstadt Olmütz bis zum Umsturz 1918. Reichenberg 1937.
MEDVEĎOVÁ, Gabriela: Německé školství v Olomouci 1918-1938. Olomouc 2013. (disertační práce na Univerzitě Palackého v Olomouci)
MEZIHORÁK, František: Olomoučtí Němci po druhé světové válce. Svaz domoviny Olomouce a střední Moravy = Olmützer Deutsche nach dem zweiten Weltkrieg. Heimatverband Olmütz und Mittelmähren. Olomouc 2008. ISBN 978-80-7182-251-6.
PUŠ, Ivan: Olomoučtí Němci v letech 1880–1918. Olomouc 2018. (disertační práce na Univerzitě Palackého v Olomouci)
PUŠ, Ivan: Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Příspěvek k tématu vzájemného soužití českého a německého obyvatelstva na Moravě před rokem 1918. Olomouc 2013. (diplomová práce na Univerzitě Palackého v Olomouci)
ŠEBESTOVÁ, Pavlína: Die Olmützer Sprachinsel - Gedächtnis des Ortes und konkrete Schicksale der damaligen deutschen Bewohner. Ostrava 2010. (bakalářská práce na Ostravské univerzitě)
TICHÁK, Milan: Velký Olomouc slaví 90 let. Jak a proč vznikl? Olomoucký deník.cz, 29. 3. 2009. Dostupné online.

Externí odkazy

Dílo Velký Olomouc/Národnostní problém olomucký ve Wikizdrojích

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 * [[Anja Edith Ference|FERENCE, Anja Edith]]: ''Německé divadelní, hudební, pěvecké a umělecké spolky v Olomouci v letech 1918 až 1938.'' České Budějovice 2015. {{ISBN|978-80-200-2587-6}}.
 * HÁJEK, Martin: ''Odsun Němců z Olomouce''. Vrahovice 2013. {{ISBN|978-80-260-4099-6}}.
-* HÁJEK, Martin: ''Olomoučtí Němci 1918–1938.'' Olomouc 2020. {{ISBN 978-80-244-5726-0}}.
+* HÁJEK, Martin: ''Olomoučtí Němci 1918–1938.'' Olomouc 2020. {{ISBN|978-80-244-5726-0}}.
 * ''Heimatblätter für die Olmützer Sprachinsel und das Odergebirge.'' Olmütz 1933–1935.
 * JAŠŠ, Richard – FŇUKAL, Miloš: ''The German language island of Brno, Olomouc and Jihlava during German-Austrian irredentism in the autumn of 1918.'' Moravian Geographical Reports 1/2009, s. 40–49. [http://geography.upol.cz/soubory/lide/fnukal/clanky/clanek2009-4.pdf Dostupné online.]