Povel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: příkaz nebo velení.
Povel
Olomouc - sídliště Povel.JPG
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 8 676 (26. 3. 2011[1])
Domů 394 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
PSČ 779 00
Obec Olomouc
Okres Olomouc
Historická země Morava
Katastrální území Povel (1,26 km²)
Zeměpisné souřadnice
Povel na mapě
Další údaje
Kód části obce 413852
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povel (německy Powel[2]) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na jih od centra Olomouce. Žije zde zhruba 9 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osady s názvem Povel byly dříve dvě, česká a německá. Německý Povel se rozkládal za Dolní bránou v místech dnešních Smetanových sadů a botanické zahrady. Šlo o olomoucké předměstí a jeho obyvatelé tak byli považováni za občany města. V roce 1631 zde byl postaven kapucínský klášter, po jeho zničení za švédské okupace Olomouce byl obnoven už za městskými hradbami, na Dolním náměstí. Naproti tomu Český Povel, ačkoli byl stavebně přímo spojen s německým (pokračoval jižněji v místech dnešní ulice Schweitzerova, od Nových Sadů byl oddělen již zaniklým potokem Povelka), byl původně královským majetkem. Václav II. jej roku 1286 věnoval svému kaplanovi a lékaři, který jej poté daroval olomoucké kapitule, v jejímž vlastnictví zůstal až do vzniku obecních samospráv roku 1850. Během výstavby olomoucké pevnosti byly obě osady zbořeny, ovšem zatímco obyvatelé Německého Povlu se přesídlili do nově ustavené Zelené a Nové Ulice, Český Povel vlastně nezanikl a jen se přesunul asi o jeden kilometr jižněji, do místa dnešní ulice Teichmannova, kde byla mj. roku 1773 postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (nyní již na novosadském katastru).[3]

Tento Povel byl přes svůj původní název převážně německou obcí, součástí olomouckého jazykového ostrova, v němž český veřejný život prakticky neexistoval. Z německých spolků zde působil např. Svaz Němců nebo Turnverein, byla zde také pouze německá škola, založená roku 1899, a v roce 1916 dokonce místní zastupitelstvo rozhodlo o přejmenování obce na Hötzendorf na počest rakouského maršála Conrada von Hötzendorf. Díky vzniku Československa a začlenění Povlu do Velké Olomouce roku 1919 ale šlo jen o krátkodobý nápad, v tu dobu se již také významně rozšiřovalo české osídlení v tzv. Horním Povlu, oblasti prapůvodního Povlu u křížení Schweitzerovy a Polské ulice, a v roce 1927 zde byla otevřena česká škola. Sčítání lidu roku 1930 pak zjistilo, že na povelském území žije už 45 % Čechů. Dosavadní volné plochy mezi horním a dolním Povlem byly od 60. let 20. století postupně zastavěny největším olomouckým sídlištěm, které obsáhlo i katastry Nových Sadů a Nové Ulice.[4]

Vývoj Povelu podle sčítání lidu[5][1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 467 636 655 733 1251 1610 2567[p 1]
Domů 66 68 70 77 117 151 244
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 2556 2664 2356 10 900 9883 8917 8676
Domů 323 ? 319 371 357 346 394
  1. Z toho 1359 osob národnosti německé, 1150 československé a 58 ostatních.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 24–26. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  4. Tichák (2000), str. 27–30.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHULZ, Jindřich. Nové Sady a Povel. Dějiny a přítomnost městských částí. Olomouc: Komise městské části Nové Sady, 2012. 45 s. ISBN 978-80-260-5584-6. 
  • HORÁK, Jaroslav. Kostel sv. Filipa a Jakuba v Olomouci – Nových Sadech a kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci – Povelu. Olomouc: [vl. n.], 2016. 39 s. ISBN 978-80-260-9746-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]