Kyselov (Olomouc)
Kyselov | |
![]() Kaplička sv. Jana Křtitele | |
Základní informace | |
---|---|
Charakter sídla | vesnice |
Lokalita | |
Obec | Olomouc |
Okres | Olomouc |
Historická země | Morava |
Katastrální území | Slavonín |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′45″ s. š., 17°14′19″ v. d. |
![]() ![]() Kyselov | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselov (něm. Giesshübel) je historická obec, dnes součást olomoucké čtvrti Slavonín, kterou připomíná již jen název ulice Kyselovská směrem na Nemilany.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Kyselovu pochází z roku 1364 (Gyssaw). V roce 1466 král Jiří z Poděbrad ves daroval olomouckému měšťanovi Mikuláši Erlhauptovi (?) a jeho vdova ji roku 1481 prodala Olomouci. Šlo o malou osadu drobných rolníků, ale její hospodářský význam zvyšovala místní cihelna, patřící také městu. Zpočátku ji Olomouc pronajímala, až v roce 1851 postavila novou kruhovou pec a 37 m vysoký komín a začala ji provozovat samostatně. K jejímu provozu, který byl zastaven v roce 1946, patřila také těžba písku. V letech 1851–1854 byl nad vesnicí na Zlatém kopci (Goldberg) vybudován fort č. XI, jakožto součást předsunutého olomouckého opevnění, a v roce 1875 byla v centru Kyselova na místě původní dřevěné zvonice postavena kaplička sv. Jana Křtitele.[1]
Po zavedení obecní samosprávy v roce 1850 se Kyselov neosamostatnil, ale stal se osadou Nemilan. Tehdy zde žilo 246 obyvatel. Samostatnou obcí se stal až v roce 1877. Farní správou spadal k Slavonínu, kam místní děti chodily i do školy, pošta byla v Nemilanech a četnická stanice na Nových Sadech. Šlo o prakticky čistě německou obec, část olomouckého jazykového ostrova a působil zde např. spolek Bund der Deutschen. Až po vzniku Československa se více zdejších obyvatel přihlásilo k československé národnosti (v roce 1921 tak učinilo 142 z celkem 497 obyvatel[1] a v roce 1930 jich bylo 122 z celkem 513 obyvatel[2]). Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti, Kyselov byl dosídlen Čechy a v roce 1950 administrativně spojen se Slavonínem, se kterým byl již i stavebně srostlý. Spolu s ním se také stal roku 1974 součástí Olomouce.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí. Olomouc: Burian a Tichák, 2013. ISBN 978-80-87274-19-4. S. 269–272.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselov ve Wikimedia Commons
- Cihelna Olomouc-Slavonín