Hrázděná stavba: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 8. 2020, 14:08

Hrázděné patro na zděném přízemku, Brtníky čp. 237, okres Děčín

Hrázděná stavba (německy Fachwerkbau nebo Fachwerkhaus) je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.^[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách,^[2] a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Konstrukce

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostely

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

Odkazy

Reference

↑ VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.
↑ Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.

Související články

Literatura

ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1240-9401.
ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hrázděný dům na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.

[2] Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Half-timbered.jpg|náhled|Hrázděné patro na zděném přízemku.]]
+[[Soubor:Half-timbered.jpg|náhled|Hrázděné patro na zděném přízemku, Brtníky čp. 237, okres Děčín |alt=]]
 '''Hrázděná stavba''' (německy ''Fachwerkbau'' nebo ''Fachwerkhaus'') je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění.
 Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vařeka|jméno=Josef|titul=Lidová architektura: encyklopedie|url=https://books.google.cz/books?id=MSOGJgcCekcC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1+stavba&source=bl&ots=pbfJWmeALQ&sig=yO-_CR-6Zaa88RkFCYGb3VCg6yQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjyq_DIzKjRAhUHvRoKHRPZAKo4ChDoAQg8MAY#v=onepage&q=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1%20stavba&f=false|vydavatel=Grada Publishing a.s.|počet stran=429|isbn=9788024712048|poznámka=Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC|jazyk=cs}}</ref> Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]],<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie|periodikum=iDNES.cz|url=http://bydleni.idnes.cz/hrazdene-domy-0dz-/stavba.aspx?c=A130617_135120_stavba_rez|datum vydání=2013-06-18|datum přístupu=2017-01-04}}</ref> a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou.