Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rok památkové ochrany, typografie, EO
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 40: Řádek 40:
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
}}
}}
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce 1964 zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2019-06-18}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.<ref name="CR">
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce 1964 zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2019-06-18}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.<ref name="CR">
{{Citace monografie
{{Citace monografie
| příjmení = Samek
| příjmení = Samek
Řádek 53: Řádek 53:


== Historie ==
== Historie ==
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.<ref>{{Citace monografie
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Melzer
| příjmení = Melzer
| jméno = Miloš
| jméno = Miloš
Řádek 71: Řádek 71:


=== Exteriér ===
=== Exteriér ===
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým [[Portál (architektura)|portálem.]] Nad oknem západního průčelí je zavěšena [[Kartuš|kartuše]] s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Kostel je obehnán ohradní zdí.
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým [[Portál (architektura)|portálem.]] Nad oknem západního průčelí je zavěšena [[kartuš]]e s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Kostel je obehnán ohradní zdí.


Součástí areálu kostela je [[Empír|empírový]] [[Rustika|rustikální]] [[Litina|litinový]] kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného [[Kristus|Krista]], [[Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] a [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]].<ref name="CR" />
Součástí areálu kostela je [[empír]]ový [[Rustika|rustikální]] [[Litina|litinový]] kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného [[Kristus|Krista]], [[Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] a [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]].<ref name="CR" />


=== Interiér ===
=== Interiér ===
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetami]]. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|svatého Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]] – datováno rokem 1757.
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[luneta]]mi. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|svatého Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]] – datováno rokem 1757.


Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Filipová
| příjmení = Filipová
| jméno = Milena
| jméno = Milena
Řádek 98: Řádek 98:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 {{ISBN|80-200-0540-4}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 8. 6. 2020, 14:09

Kostel svatého Linharta
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecVysoké Žibřidovice
Souřadnice50°7′3,8″ s. š., 16°54′59,9″ v. d.
Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostHanušovice
Statusfiliální kostel
Zasvěcenísvatý Linhart
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavbapřed 1735
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky34141/8-1232 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 18. století. Kostel byl v roce 1964 zapsán na seznam kulturních památek.[1] Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[2]

Historie

V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.[3]

Architektura

Exteriér

Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[2]

Interiér

Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, svatého Petra a Pavla a čtyř evangelistů – datováno rokem 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 145834 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  3. ↑ MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520. 
  4. ↑ FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51. 

Literatura

  • KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Linharta_(Vysoké_Žibřidovice)&oldid=18670833“