Těleso (algebra): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
pryč nefungující odkaz, vyjasnění vztahu těles, komunitativních těles a nekomutativních těles
Řádek 1: Řádek 1:
'''Těleso''' (angl. ''division ring'') je [[algebraická struktura]], na které jsou definovány dvě [[binární operace]]. Je rozšířením [[okruh (algebra)|okruhu]], oproti kterému navíc přináší existenci [[Inverzní prvek|inverzního prvku]] pro obě binární operace (okruh vyžadoval existenci inverzního prvku jen pro operaci +).
'''Těleso''' (angl. ''division ring'') je [[algebraická struktura]], na které jsou definovány dvě [[binární operace]]. Je rozšířením [[okruh (algebra)|okruhu]], oproti kterému navíc přináší existenci [[Inverzní prvek|inverzního prvku]] pro obě binární operace (okruh vyžadoval existenci inverzního prvku jen pro operaci +).


Nejčastěji se tělesem rozumí [[komutativní těleso]], ve kterém je operace násobní komutativní, případně takové těleso, u něhož není komutativita násobení podstatná či není známo, zda je násobení komutativní.<ref name="Kuroš">{{Citace monografie
'''Pole''' (Komutativní těleso, angl. ''field'') je takové těleso, jehož obě operace jsou komutativní. V tělese ([[okruh (algebra)|okruhu]]) se předpokládá komutativita pouze sčítání.<ref>[http://www.math.fme.vutbr.cz/download.aspx?id_file=3581 ŠLAPAL Josef, SOA - Obecná algebra, Základy obecné algebry včetně příkladů k procvičování]
| příjmení =Kuroš
</ref>
| jméno = Alexandr Gennaďjevič
| odkaz na autora = Alexandr Gennaďjevič Kuroš
| rok = 1977
| titul = Kapitoly z obecné algebry
| kapitola = II. Grupy a okruhy
| vydavatel = [[Academia]]
| místo = Praha
}}</ref> To odpovídá tomu, že nejčastěji uvažovaná tělesa, totiž [[reálná čísla]], [[racionální čísla]] a [[komplexní čísla]], jsou všechna komutativní. Rovněž jsou podle [[Wedderburnova věta|Wedderburnovy věty]] komutativní i všechna [[konečné těleso|konečná tělesa]]. Příkladem [[nekomutativní těleso|nekomutativního tělesa]] je těleso [[kvaternion]]ů.


== Definice tělesa ==
== Definice tělesa ==
Řádek 19: Řádek 27:
:<math>a(b+c) = ab + ac</math>
:<math>a(b+c) = ab + ac</math>
:<math>(b+c)a = ba + ca</math>
:<math>(b+c)a = ba + ca</math>

V komutativním tělese navíc požadujeme, aby i multiplikativní grupa byla komutativní, tj. <math> ab = ba </math>.


'''Nadtěleso''' tělesa <math>\mathcal{F}</math> je takové těleso, že <math>\mathcal{F}</math> je jeho [[podmnožina|podmnožinou]].
'''Nadtěleso''' tělesa <math>\mathcal{F}</math> je takové těleso, že <math>\mathcal{F}</math> je jeho [[podmnožina|podmnožinou]].

Verze z 4. 4. 2020, 12:12

Těleso (angl. division ring) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace. Je rozšířením okruhu, oproti kterému navíc přináší existenci inverzního prvku pro obě binární operace (okruh vyžadoval existenci inverzního prvku jen pro operaci +).

Nejčastěji se tělesem rozumí komutativní těleso, ve kterém je operace násobní komutativní, případně takové těleso, u něhož není komutativita násobení podstatná či není známo, zda je násobení komutativní.[1] To odpovídá tomu, že nejčastěji uvažovaná tělesa, totiž reálná čísla, racionální čísla a komplexní čísla, jsou všechna komutativní. Rovněž jsou podle Wedderburnovy věty komutativní i všechna konečná tělesa. Příkladem nekomutativního tělesa je těleso kvaternionů.

Definice tělesa

Trojici , kde je množina a + (sčítání) a (násobení) jsou binární operace, nazveme tělesem, je-li okruh a platí-li navíc

  • pro každé existuje tak , že , což značíme .

Alternativní definice tělesa zní následovně: těleso je množina F s aspoň dvěma prvky 0,1 a s následujícími operacemi:

  • sčítání, přičemž (F,+,-,0) je Abelova grupa (+ je komutativní),
  • násobení, přičemž je grupa,

a navíc platí distributivní zákony mezi sčítáním a násobením, tj.

Nadtěleso tělesa je takové těleso, že je jeho podmnožinou.

Příklady těles

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. KUROŠ, Alexandr Gennaďjevič. Kapitoly z obecné algebry. Praha: Academia, 1977. Kapitola II. Grupy a okruhy.