Kolečko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
data
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 185.68.28.60 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Svenkaj
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 2: Řádek 2:
{{Globalizovat}}
{{Globalizovat}}
[[Soubor:Kruiwagen.JPG|náhled|Kolečko]]
[[Soubor:Kruiwagen.JPG|náhled|Kolečko]]
'''Kolečko slouží jak přezdívka pro lidi na vozíku''' je jednoduché [[mechanika|mechanické]] zařízení resp. ruční [[stroj]] sloužící pro manuální přepravu materiálů, jednokolové [[vozidlo]]. Jedná se o kombinaci dvou [[jednoduchý stroj|jednoduchých strojů]] ([[Páka (jednoduchý stroj)|páky]] a [[kolo|kola]]), jenž slouží pro přepravu zejména sypkých materiálů. Stroj obdobné konstrukce a účelu je [[trakař]].
'''Kolečko''' je jednoduché [[mechanika|mechanické]] zařízení resp. ruční [[stroj]] sloužící pro manuální přepravu materiálů, jednokolové [[vozidlo]]. Jedná se o kombinaci dvou [[jednoduchý stroj|jednoduchých strojů]] ([[Páka (jednoduchý stroj)|páky]] a [[kolo|kola]]), jenž slouží pro přepravu zejména sypkých materiálů. Stroj obdobné konstrukce a účelu je [[trakař]].


== Lidové názvy ==
== Lidové názvy ==

Verze z 6. 3. 2020, 12:45

Tento článek je o jednoduchém dopravním zařízení. Další významy jsou uvedeny na stránce Kolečko (rozcestník).
Kolečko

Kolečko je jednoduché mechanické zařízení resp. ruční stroj sloužící pro manuální přepravu materiálů, jednokolové vozidlo. Jedná se o kombinaci dvou jednoduchých strojů (páky a kola), jenž slouží pro přepravu zejména sypkých materiálů. Stroj obdobné konstrukce a účelu je trakař.

Lidové názvy

Kolečko je v různých krajích nazýváno různě – na Moravě (zejména na Hané) je zváno kolečka (v množném čísle),[1] v jihozápadních Čechách (v Pošumaví a na Prácheňsku) kolec, samokol či samokolí,[1] na jihovýchodě Čech a na Vysočině a na jižní Moravě kotouč,[1] v Chodsku kolmaha,[1][2] na Doudlebsku šajbtruhla či šajtruhla,[1] na západním Plzeňsku luberna či lubárna,[1] v Podkrkonoší kortouč,[1] v severozápadních a severních Čechách mluvících oblastech radvanec,[3], na severní Vysočině korba či korbice,[1], na Náchodsku kárka[1], na Orlickoústecku tůčko či tůček,[1], na Valašsku, na severní Moravě a ve Slezsku táčky či táčka[1] a v Těšínském Slezsku točky.

Použití

Optimální na sypké nebo dobře dělitelné materiály, např:

Nevhodné pro přepravu:

  • desek
  • dlouhých železných (a jiných) profilů.

Obsah má 60–80 l.

Při přepravě materiálu na ne zcela zaplněném kolečku je vhodné snažit se jej vrstvit co nejblíže k ose kola.

Konstrukce

Schéma kolečka

Skládají se z následujících částí:

  1. držadla
  2. vana na náklad – korba
  3. kolo
  4. opěrky

Dějiny

Historické celoželezné kolečko
Historické dřevěné kolečko

Kolečka byla vyvinuta z trakaře. Byla jedním z přelomových vynálezů, neboť pro krátké vzdálenosti, jako např. na stavbě, se s nimi na rozdíl od zvířaty tahaných vozů dalo dostat prakticky všude. Ačkoli neměla takovou nosnost jako veliká kára, unesla přesto více než průměrný člověk. Původně byla stavěna ze dřeva, ve 20. století se uplatnily ocelové trubky a plech.

Jako nástroj enormně zvýšily celkovou efektivitu práce, urychlily také (ačkoli ne přímo) průmyslovou revoluci. V mnoha zemích[zdroj?] se však, i přes výhody kolečka, stále používají pro přepravu nosítka.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k Český jazykový atlas 3, s. 377 (online)
  2. Alois Vojtěch Šembera: Základové dialektologie československé; s příklady všech řečí slovanských a různořeči českých, moravských a slovenských, Vídeň, 1864
  3. K tvoření zemědělských pojmenování v českých nářečích

Související články

Externí odkazy