Beketovova řada kovů: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Související články: -prázdná adata
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m fmt / typogr.
Řádek 28: Řádek 28:
|[[radium]]
|[[radium]]
|2
|2
| -2,912
| −2,912
|-
|-
|[[baryum]]
|[[baryum]]
Řádek 52: Řádek 52:
|[[skandium]]
|[[skandium]]
|3
|3
| -2,077
| −2,077
|-
|-
|[[beryllium]]
|[[beryllium]]
Řádek 68: Řádek 68:
|[[Titan (prvek)|titan]]
|[[Titan (prvek)|titan]]
|3
|3
| -1,208
| −1,208
|-
|-
|[[Titan (prvek)|titan]]
|[[Titan (prvek)|titan]]
|4
|4
| -1,19
| −1,19
|-
|-
|[[mangan]]
|[[mangan]]
Řádek 80: Řádek 80:
|[[vanad]]
|[[vanad]]
|3
|3
| -0,87
| −0,87
|-
|-
|[[zinek]]
|[[zinek]]
Řádek 92: Řádek 92:
|[[gallium]]
|[[gallium]]
|3
|3
| -0,56
| −0,56
|-
|-
|[[železo]]
|[[železo]]
Řádek 128: Řádek 128:
|[[železo]]
|[[železo]]
|3
|3
| -0,04
| −0,04
|-
|-
|'''[[vodík]]'''
|'''[[vodík]]'''
Řádek 197: Řádek 197:
=== Reakce kovů s kyselinami ===
=== Reakce kovů s kyselinami ===
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen [[Redukce (chemie)|redukovat]] vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen [[Redukce (chemie)|redukovat]] vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
<br />


2 Na + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → H<sub>2</sub> + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>
: 2 Na + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → H<sub>2</sub> + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>
: 2 Na + 2H<sub>2</sub>O → H<sub>2</sub> + 2 Na<sup>+</sup> + 2 OH<sup>-</sup>

2 Na + 2H<sub>2</sub>O → H<sub>2</sub> + 2 Na<sup>+</sup> + 2 OH<sup>-</sup>
(kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat [[vodík]] dokonce i z [[voda|vody]])
(kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat [[vodík]] dokonce i z [[voda|vody]])


Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:
Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:


CuO + H<sub>2</sub> → Cu + H<sub>2</sub>O
: CuO + H<sub>2</sub> → Cu + H<sub>2</sub>O


=== Reakce kovů mezi sebou ===
=== Reakce kovů mezi sebou ===
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:


2 Na + ZnSO<sub>4</sub> → Zn + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>
: 2 Na + ZnSO<sub>4</sub> → Zn + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>
: Zn + CuSO<sub>4</sub> → Cu + ZnSO<sub>4</sub>


Zn + CuSO<sub>4</sub> → Cu + ZnSO<sub>4</sub>


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 22. 2. 2020, 19:32

Nikolaj Nikolajevič Beketov

Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačně-redukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.

Rozdělení kovů dle Beketova

Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:

kov oxidační číslo elektrodový potenciál Eº/V
lithium 1 −3,0401
cesium 1 −3,026
rubidium 1 −2,98
draslík 1 −2,931
radium 2 −2,912
baryum 2 −2,912
stroncium 2 −2,899
vápník 2 −2,868
sodík 1 −2,71
hořčík 2 −2,372
skandium 3 −2,077
beryllium 2 −1,85
hliník 3 −1,66
titan 2 −1,63
titan 3 −1,208
titan 4 −1,19
mangan 2 −1,185
vanad 3 −0,87
zinek 2 −0,7618
chrom 3 −0,74
gallium 3 −0,56
železo 2 −0,44
kadmium 2 −0,40
indium 3 −0,34
thallium 3 −0,34
kobalt 2 −0,28
nikl 2 −0,25
cín 2 −0,13
olovo 2 −0,13
železo 3 −0,04
vodík 1 0
bismut 3 +0,2
ruthenium 2 +0,300
měď 2 +0,34
měď 1 +0,522
wolfram 6 +0,68
osmium 2 +0,69
stříbro 1 +0,7996
rtuť 2/1 (dirtuťný kation) +0,7973
olovo 4 +0,8
rtuť 2 +0,851
iridium 3 +1,16
platina 2 +1,188
zlato 3 +1,52
zlato 1 +1,691

Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí neušlechtilé kovy (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem ušlechtilé kovy (kladný potenciál).

Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.

Reakce kovů s kyselinami

Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:

2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4
2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH-

(kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)

Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:

CuO + H2 → Cu + H2O

Reakce kovů mezi sebou

Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:

2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4
Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4


Související články