Rudolec (zámek): Porovnání verzí
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy |
Doplnění informací o počátku držení zámku rodem Collalto+odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Jde o čtyřkřídlou patrovou budovu s pilířovitou arkádou v přízemí a otevřenou arkádovou chodbou v 1. poschodí. Zmínky o tomto zámku se datují do 2. poloviny [[15. století]], a to do roku [[1480]], kdy zámek vlastnili [[Šabartové z Rudolce]]. Ve 2. polovině 15. století byla původní tvrz přestavěna na [[renesance|renesanční]] zámek [[Jan Rafael Chroustenský z Malovar|Janem Rafaelem Chroustenským z Malovar]], který tehdy tzv. Německý Rudolec získal po smrti svého otce [[Václav Chroustenský z Malovar|Václava Chroustenského z Malovar]] jako jeden ze statků. V Německém Rudolci žil se svou manželkou, s níž neměl žádné děti. V roce [[1597]] sepsal Jan Rafael Chroustenský závěť, ve které stanovil [[Jan Chroustenský z Malovar|Jana]] – syna [[Petr Rafael Chroustenský z Malovar|Petra Rafaela]] dědicem. Ten však v roce [[1620]] konfiskací o svůj majetek přišel. |
Jde o čtyřkřídlou patrovou budovu s pilířovitou arkádou v přízemí a otevřenou arkádovou chodbou v 1. poschodí. Zmínky o tomto zámku se datují do 2. poloviny [[15. století]], a to do roku [[1480]], kdy zámek vlastnili [[Šabartové z Rudolce]]. Ve 2. polovině 15. století byla původní tvrz přestavěna na [[renesance|renesanční]] zámek [[Jan Rafael Chroustenský z Malovar|Janem Rafaelem Chroustenským z Malovar]], který tehdy tzv. Německý Rudolec získal po smrti svého otce [[Václav Chroustenský z Malovar|Václava Chroustenského z Malovar]] jako jeden ze statků. V Německém Rudolci žil se svou manželkou, s níž neměl žádné děti. V roce [[1597]] sepsal Jan Rafael Chroustenský závěť, ve které stanovil [[Jan Chroustenský z Malovar|Jana]] – syna [[Petr Rafael Chroustenský z Malovar|Petra Rafaela]] dědicem. Ten však v roce [[1620]] konfiskací o svůj majetek přišel. |
||
Jelikož zámek byl Petru Rafaelu Chroustenskému za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] zabaven, v roce 1622 bylo panství Německý Rudolec s [[Černá (zámek)|Černou]] za 68 000 moravských tolarů odevzdáno [[Rombaldo XIII. z Collalto|Rambaldu XII]]. z Collalto<ref>{{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Hoffmann |
|||
| jméno = Alois Karel |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Městys Brtnice na Moravě |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Josef Birnbaum |
|||
| místo = Brtnice |
|||
| rok vydání = 1925 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 8-9 |
|||
| isbn = |
|||
| ⚫ | }}</ref>. Ten svou poslední vůlí z roku 1633 spojil brtnické a rudolecké panství ve [[Svěřenství|fideikomis]]. [[Collaltové]] zámek drželi po následující staletí. Během [[Pozemková reforma v Československu|čsl. pozemkové reformy]] byl zámek v [[Rudolec|Německém Rudolci]] Collaltům konfiskován a odprodán statkáři Lad. Růžičkovi z [[Černá (okres Žďár nad Sázavou)|Černé u Měřína]]. Nový majitel hodlal v zámku zřídit letní sídlo turistů a návštěvníků Horácka.<ref>Venkov orgán České strany agrární, 23.02.1930, strana 6: Starobylý zámek v Německém Rudolci.</ref> |
||
== Současnost == |
== Současnost == |
||
V současné době, po smrti tehdejšího majitele v 90. letech [[20. století]], zámek není přístupný veřejnosti a chátrá. Naposledy sloužil jako rehabilitační centrum ''Zámek Zdraví Rudolec''. |
V současné době, po smrti tehdejšího majitele v 90. letech [[20. století]], zámek není přístupný veřejnosti a chátrá. Naposledy sloužil jako rehabilitační centrum ''Zámek Zdraví Rudolec''.U zámku se nacházejí zbytky [[anglický park|anglického parku]], který byl založen v 19. století. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 2. 2. 2020, 21:39
| Zámek Rudolec | |
|---|---|
 zámek v Rudolci | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Rudolec,  Česko |
| Souřadnice | 49°28′43,41″ s. š., 15°49′51,83″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17980/7-4412 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Rudolec se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Žďár nad Sázavou.
Historie
Jde o čtyřkřídlou patrovou budovu s pilířovitou arkádou v přízemí a otevřenou arkádovou chodbou v 1. poschodí. Zmínky o tomto zámku se datují do 2. poloviny 15. století, a to do roku 1480, kdy zámek vlastnili Šabartové z Rudolce. Ve 2. polovině 15. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek Janem Rafaelem Chroustenským z Malovar, který tehdy tzv. Německý Rudolec získal po smrti svého otce Václava Chroustenského z Malovar jako jeden ze statků. V Německém Rudolci žil se svou manželkou, s níž neměl žádné děti. V roce 1597 sepsal Jan Rafael Chroustenský závěť, ve které stanovil Jana – syna Petra Rafaela dědicem. Ten však v roce 1620 konfiskací o svůj majetek přišel.
Jelikož zámek byl Petru Rafaelu Chroustenskému za účast na stavovském povstání zabaven, v roce 1622 bylo panství Německý Rudolec s Černou za 68 000 moravských tolarů odevzdáno Rambaldu XII. z Collalto[1]. Ten svou poslední vůlí z roku 1633 spojil brtnické a rudolecké panství ve fideikomis. Collaltové zámek drželi po následující staletí. Během čsl. pozemkové reformy byl zámek v Německém Rudolci Collaltům konfiskován a odprodán statkáři Lad. Růžičkovi z Černé u Měřína. Nový majitel hodlal v zámku zřídit letní sídlo turistů a návštěvníků Horácka.[2]
Současnost
V současné době, po smrti tehdejšího majitele v 90. letech 20. století, zámek není přístupný veřejnosti a chátrá. Naposledy sloužil jako rehabilitační centrum Zámek Zdraví Rudolec.U zámku se nacházejí zbytky anglického parku, který byl založen v 19. století.