Sklobeton: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Krumpi (diskuse | příspěvky)
m en názov
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 18: Řádek 18:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305140818/http://www.sklocement.cz/mikrovyz.htm
}}</ref>
| datum archivace = 2016-03-05
| nedostupné = ano
}}</ref>


Podle uspořádání skleněné výztuže v betonu rozlišujeme:
Podle uspořádání skleněné výztuže v betonu rozlišujeme:
Řádek 64: Řádek 67:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
<!--* {{Commonscat|}}-->
<!--* {{Commonscat|}}-->
* [http://www.sklocement.cz/mikrovyz.htm Kompetence ve vláknech do betonu]
* [https://web.archive.org/web/20160305140818/http://www.sklocement.cz/mikrovyz.htm Kompetence ve vláknech do betonu]


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 17. 8. 2019, 12:35

Možná hledáte: Sklobeton (konstrukce).
Fasáda Knihovny Lope de Vega v Madridu (panely ze sklobetonu)

Sklobeton, též sklovláknobeton (anglicky glass fiber reinforced concrete, GFRC)je kompozitní materiál složený z portlandského cementu, skleněných vláken, anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu.

Charakteristika

Skleněná vlákna jako výztuž do betonu se začala používat v 90. letech 20. století. Vzhledem k silně alkalickému prostředí hmot na cementové bázi, tudíž i betonu, bylo třeba vyvinout alkalirezistentní skleněné vlákno s vysokou pevností v tahu.

U sklobetonů a sklovláknobetonů se používá, podle požadovaných výsledných vlastností materiálu, výztuž ve formě jednotlivých skleněných vláken, jejich svazků nebo jejich plošného uspořádání (mříže, síťky, rohože). Skleněná vlákna i jejich svazky jsou různé velikosti, tvaru, délky i průměru. Výsledná pevnost a další vlastnosti materiálu závisí na soudržnosti mezi svazky a cementovou matricí i na soudržnosti mezi jednotlivými vlákny svazku. Vlákna ve svazcích i celé svazky jsou opatřeny ochranným povlakem, aby se zajistila neporušenost jejich povrchů.[1]

Podle uspořádání skleněné výztuže v betonu rozlišujeme:

  • beton modifikovaný skleněnými vlákny (vlákna jsou rozptýlená a slouží k zamezení vzniku mikrotrhlin při tuhnutí betonu)
  • sklobeton (vlákna jsou v pletencích, které jsou chráněné před polámáním při míchání)
  • hybridní sklobeton (obsahuje jak rozptýlená, tak vlákna v pletencích)
  • sklovláknobeton (obsahuje pletence, které vytvářejí jakousi rohož, která se do vrstvy betonu vkládá)

Užití

Sklobeton lze odlévat do forem a dosahovat tak téměř libovolných tvarů. Často se využívá schopnosti sklobetonu přenášet velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu, obvykle 1-3 cm. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti tepelným rázům. Díky těmto vlastnostem je oblast použití sklobetonu velmi široká. Používá se na obkladové desky, kabelové žlaby s velkými požadavky na mechanickou pevnost a ohnivzdornost (zkratové proudy apod.), kryty kabelových žlabů, skříně, nádoby, chráničky, vložkování stávajících konstrukcí, ztracené bednění, ozdobné prvky budov, okenní orámování, atd. Všechny tyto výrobky jsou díky tenkým stěnám relativně lehké a snadno manipulovatelné.

Příklady realizace

Odkazy

Reference

  1. BENEŠ, ING. CSC, Teodor. Mikrovýztuž ze skleněných vláken [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Literatura

  • BARTOS, Peter J.M. Sklovláknobeton e–GRC: nová cesta ke zlepšení čistoty fasád a kvality ovzduší našich měst. Beton. Duben 2009, roč. 9, čís. 2, s. 3 – 8. (čeština/angličtina) 

Související články

Externí odkazy