Nicolaus Otto: Porovnání verzí
m kategorie |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
* {{commonscat}} |
* {{commonscat}} |
||
* [http://www.nicolaus-august-otto.de Nicolaus August Otto] |
* [http://www.nicolaus-august-otto.de Nicolaus August Otto] |
||
* [http://www.loreley.de/otto-museum/Default.htm Otto Museum v Holzhausenu] |
* [https://web.archive.org/web/20070809013406/http://www.loreley.de/otto-museum/Default.htm Otto Museum v Holzhausenu] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
Verze z 13. 6. 2019, 03:19
Nicolaus Otto | |
---|---|
Narození | 10. června 1832 Holzhausen an der Haide |
Úmrtí | 26. ledna 1891 (ve věku 58 let) Kolín nad Rýnem |
Místo pohřbení | Melaten-Friedhof |
Povolání | inženýr, vynálezce, podnikatel a průmyslník |
Ocenění | Honorary doctorate from the Julius Maximilians University of Würzburg (1882) Národní síň slávy vynálezců (1981) |
Děti | Gustav Otto |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicolaus August Otto (14. června 1832, Holzhausen an der Haide – 26. ledna 1891, Kolín nad Rýnem) byl německý strojař, konstruktér a vynálezce Ottova motoru.
Otto se narodil ve vesnické rodině, jeho otec vlastnil zájezdní hostinec a místní poštovnu. Vyučil se kupcem a poté pracoval jako obchodní příručí ve Frankfurtu a Kolíně.
Mladého Otta už od mládí zajímala technika. Už v roce 1860 začal provádět první pokusy se spalovacími motory, jejichž dokumentaci si koupil a které jako první vyráběl francouzský technik Étienne Lenoir. O rok později postavil svůj první spalovací motor. Ten však měl mnoho nedostatků a Otto jej velmi dlouho vylepšoval. V září 1862 jej přivezl na průmyslovou výstavu do Londýna; zde však zjistil, že na rozvoji Lenoirova původního stroje pracuje více konstruktérů.
Po návratu do Německa se setkal se zámožným inženýrem E. Langenem, který byl ochoten financovat další vývoj motoru. V roce 1864 založili v Kolíně společně první továrnu na motory na světě, „N. A. Otto & Cie“, od roku 1869 „Gasmotorenfabrik Deutz“, dnešní DEUTZ AG. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel.
Na pařížské světové výstavě v roce 1867 představili svou verzi jednoválcového motoru poprvé veřejnosti. Byl sice hlučnější a méně konkurenceschopný po stránce konstrukce i spolehlivosti, zato měl ve srovnání s dalšími dvěma až třetinovou spotřebu plynu. Byl oceněn Zlatou medailí výstavy. Od roku 1872 byl pod vedením hlavního konstruktéra Daimlera sériově vyráběn. V té době ve firmě působil i Wilhelm Maybach. Otto jako obchodní ředitel měl s Daimlerem neustálé neshody v technických otázkách, což bylo o deset let později důvodem k Daimlerově i Maybachově odchodu a založení samostatné firmy.
V roce 1876 vyrobil Otto čtyřtaktní motor se zvýšeným kompresním poměrem a 25. května 1877 si jej nechal patentovat. Tento typ motoru se stal základem pro stavbu pozdějších spalovacích motorů. Zážehový motor tohoto principu je dodnes označován jako „Ottův motor“.
V roce 1884 Otto zdokonalil elektrické zapalování pro své motory a tak znovu revolučně vylepšil fungování tohoto typu motorů. Do té doby byly motory stacionárními stroji, vzhledem k používání plynu a potřebě zapálení směsi plamenem. Otto zavedl nízkonapěťové magneto. Díky této inovaci bylo možno přejít na spalování kapalných paliv a tak se motory mohly stát mobilními. V roce 1882 mu Filosofická fakulta Univerzity ve Würzburgu udělila čestný doktorát.
Otto měl se svou ženou Annou Gossi, kterou si vzal po desetileté známosti, sedm dětí. Nejznámějším z nich se stal konstruktér letadel a podnikatel Gustav Otto. Před nádražím Kolín nad Rýnem - Deutz stojí pomník Nicolause Augusta Otto a Eugena Langena.
Poznámka
Nedávné studie poukázaly na skutečnost, že první opravdu funkční verzi spalovacího motoru si nechali patentovat v roce 1854 Londýně italští vynálezci Eugenio Barsanti a Felice Matteucci (číslo patentu 1072). Výzkumy poukazují na fakt, že Ottův motor je přinejmenším v mnoha částech inspirován těmito dřívějšími vynálezy[1]. Neexistuje ale žádná dokumentace o tom, že by Otto měl jakékoli informace o patentu obou vynálezců.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolaus Otto na Wikimedia Commons
- Nicolaus August Otto
- Otto Museum v Holzhausenu