Ryolit: Porovnání verzí
rv upravit ano, odstraňovat ne, nic duplicitního |
m překlepy; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - hornina |
{{Infobox - hornina |
||
| název = Ryolit |
|||
| obrázek = RhyoliteUSGOV.jpg |
|||
| popisek = Ryolit |
|||
| zařazení = vyvřelá hornina |
|||
| složení = [[křemen]], [[Alkalický živec|alkalické živce]], [[plagioklas]] |
|||
| akcesorie = [[biotit]], [[pyroxeny]] |
|||
| textura = pórovitá |
|||
| barva = bílá, světlá |
|||
| hustota = |
|||
}} |
}} |
||
'''Ryolit''' (liparit) je výlevná [[magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s podstatným množstvím [[ |
'''Ryolit''' (liparit) je výlevná [[magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s podstatným množstvím [[křemen]]e. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné [[Žula|žuly]]. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý. [[zvětrávání|Zvětralý]] nabývá odstíny červené. Má porfyrickou strukturu a velmi vysoký obsah SiO<sub>2</sub> (více než 70 %). Minerální složení tvoří [[křemen]], [[Alkalický živec|alkalické živce]] a [[plagioklas]]y. Akcesorickými minerály jsou [[biotit]] a [[pyroxen]]y. |
||
Ryolit je výlevný ekvivalent [[intruze|plutonických]] [[granit]]ů. Ryolitové [[magma]] je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu ([[ingimbrity]]).<ref name=":0" /> Ryolitová [[láva]] také často [[krystalizace|krystalizuje]] ve formě různých [[vulkanické sklo|vulkanických skel]], bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – [[dacit]], ryodacit (horniny s menším obsahem SiO<sub>2</sub>), se často vyskytuje jako produkt [[Sopečná činnost|vulkanické činnosti]], probíhající na konvergentních okrajích [[tektonická deska| |
Ryolit je výlevný ekvivalent [[intruze|plutonických]] [[granit]]ů. Ryolitové [[magma]] je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu ([[ingimbrity]]).<ref name=":0" /> Ryolitová [[láva]] také často [[krystalizace|krystalizuje]] ve formě různých [[vulkanické sklo|vulkanických skel]], bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – [[dacit]], ryodacit (horniny s menším obsahem SiO<sub>2</sub>), se často vyskytuje jako produkt [[Sopečná činnost|vulkanické činnosti]], probíhající na konvergentních okrajích [[tektonická deska|litosférických desek]]. |
||
V přírodě tvoří ryolity kupy, proudy, časté jsou ve vulkanických [[brekcie|brekciích]], [[ignimbrit]]ech nebo [[tuf]]ech i jako vulkanická skla ([[obsidián]], smolek, [[pemza]]), vznikají ve finální fázi vulkanické činnosti. |
V přírodě tvoří ryolity kupy, proudy, časté jsou ve vulkanických [[brekcie|brekciích]], [[ignimbrit]]ech nebo [[tuf]]ech i jako vulkanická skla ([[obsidián]], smolek, [[pemza]]), vznikají ve finální fázi vulkanické činnosti. |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| příjmení = Hons |
| příjmení = Hons |
||
| jméno = Richard Jan |
| jméno = Richard Jan |
||
| příjmení2 = |
| příjmení2 = |
||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Atlas našich hornin |
| titul = Atlas našich hornin |
||
| vydání = 1. |
| vydání = 1. |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| příjmení = Němec |
| příjmení = Němec |
||
| jméno = František |
| jméno = František |
||
| příjmení2 = |
| příjmení2 = |
||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Klíč k určování nerostů a hornin |
| titul = Klíč k určování nerostů a hornin |
||
| vydání = 4. |
| vydání = 4. |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
| počet stran = 222 |
| počet stran = 222 |
||
| strany = 184, 185 |
| strany = 184, 185 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
[[Soubor:Ryolit-teskov.jpg|náhled|'''Ryolit''' ''(Těškov)'']] |
[[Soubor:Ryolit-teskov.jpg|náhled|'''Ryolit''' ''(Těškov)'']] |
Verze z 4. 5. 2019, 20:44
Ryolit | |
---|---|
Ryolit | |
Zařazení | vyvřelá hornina |
Hlavní minerály | křemen, alkalické živce, plagioklas |
Akcesorie | biotit, pyroxeny |
Textura | pórovitá |
Barva | bílá, světlá |
Ryolit (liparit) je výlevná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné žuly. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý. Zvětralý nabývá odstíny červené. Má porfyrickou strukturu a velmi vysoký obsah SiO2 (více než 70 %). Minerální složení tvoří křemen, alkalické živce a plagioklasy. Akcesorickými minerály jsou biotit a pyroxeny.
Ryolit je výlevný ekvivalent plutonických granitů. Ryolitové magma je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu (ingimbrity).[1] Ryolitová láva také často krystalizuje ve formě různých vulkanických skel, bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – dacit, ryodacit (horniny s menším obsahem SiO2), se často vyskytuje jako produkt vulkanické činnosti, probíhající na konvergentních okrajích litosférických desek.
V přírodě tvoří ryolity kupy, proudy, časté jsou ve vulkanických brekciích, ignimbritech nebo tufech i jako vulkanická skla (obsidián, smolek, pemza), vznikají ve finální fázi vulkanické činnosti.
Ryolity jsou porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vyrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Může je tvořit křemen i živce.[1]
Složení
V podstatném množství je zastoupen křemen, draselný živec i plagioklas. Z tmavých součástí bývá přítomen biotit, ale někdy i amfibol či pyroxen.[2]
Výskyt
Díky značné viskozitě magmatu tvoří jen krátké proudy a vytlačené kupy. U nás se ryolity vyskytují v Krušných horách okolo Teplic, v Podkrkonoší, okolo Broumava, Lovosic, na Rokycansku i jinde.
Odkazy
Reference
- ↑ a b HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 42, 43.
- ↑ NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 222 s. S. 184, 185.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ryolit na Wikimedia Commons
- Podrobnější popis