Scilly: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 2. 5. 2019, 10:30

Scilly (kornsky Enesek Syllan) je kornské souostroví, tvořící nejjižnější část Britských ostrovů. Leží v Atlantském oceánu asi 45 km jihozápadně od mysu Land's End v anglickém ceremoniálním hrabství Cornwall, k němuž historicky náleží. Administrativně jsou Scilly součástí Anglie a potažmo Spojeného království, v jehož rámci tvoří zcela specifickou jednotku (v podstatě unitary authority), spravovanou Radou ostrovů Scilly (Council of the Isles of Scilly). Souostroví má celkovou rozlohu souše pouhých 16,37 km² a v roce 2017 na něm žilo přibližně 2300 obyvatel. Jedná se o drobné pozůstatky dříve mnohem většího, jednotného ostrova, což je doloženo nejen geologicky, ale i v místních legendách.

Vzhledem ke své poloze jsou ostrovy místem zastávek tažných ptáků na jejich cestě z Arktidy do Afriky. Díky Golfskému proudu, který je v této oblasti mimořádně teplý, mají ostrovy oceánské, téměř subtropické podnebí, od kterého se liší především velmi mírnými léty. Místní průměrné teplota je nejvyšší z celých Britských ostrovů (+11.6 °C), jen zcela výjimečně zde mrzne. Mimořádné jsou také další tři klimatické údaje – ostrovy jsou mimořádně větrné, na britské poměry velmi slunečné (1805 hodin ročně, tj. více než jižní Morava), a rozptyl teplot vzduchu na souostroví patří mezi nejnižší v celé Evropě – mezi teplotními minimy v zimě a maximy v létě bývá rozdíl nejvýše 20 stupňů a nejvyšší vůbec zaznamenaný výkyv teplot zde činí jen 35 stupňů (od +27.8 °C do –7.2 °C).

Geografie

Scilly se skládají z pěti větších obydlených ostrovů a dalších zhruba 130 skalisek. Největší ostrov je Ennor (St. Mary's), který měří přes šest čtverečních kilometrů a na němž se nachází hlavní město souostroví Hugh Town. Další obydlené ostrůvky jsou Enys Skaw (Tresco), Brechiek (St. Martin's), Aganas (St. Agnes) a Bryher. Ostrovy jsou tvořeny žulovými skalisky z období permu. Celé souostroví vlastní Hrabství Cornwall (které je propůjčeno princi Charlesovi), vyjma půdy pod hlavním městem, která byla po druhé světové válce odprodána jejím obyvatelům. Ostrovy jsou nevysoké; nejvyšší kopce se tyčí 20-50 metrů nad mořem. Ačkoliv mají ostrovy nepatrnou rozlohu, díky své povaze se mohou pyšnit desítkami kilometrů pobřeží. Některé úseky scillonského pobřeží jsou skalnaté, chráněné zátoky mají naopak písčité pláže excelentní kvality. Ostrovy jsou nechvalně známé (podobně jako západobretonský ostrov Ouessant) jako pohřebiště lodí, neboť množství podmořských útesů společně se silnými větry a mořskými proudy se ukázalo v dějinách jako velmi nebezpečná kombinace. Ostrov Enys Skaw (Tresco) je proslavený svou subtropickou zahradou s tisíci exotických květin a stromů z 80 zemí světa - i uprostřed zimy zde kvete nejméně 300 druhů rostlin.

Historie

Pojmenování ostrovů patrně pochází od keltské sluneční bohyně Sulis. Římané je nazývali Insula Scillonia - vědci se domnívají, že tehdy byl v oblasti jeden velký ostrov, který byl zatopen při oteplení na počátku středověku.^[1] Féničané tyto ostrovy nazývali Cínové ostrovy. V minulosti bylo Scilly rájem pirátů, pašeráků a mnichů; málo osídlené, pomalu zaplavované mořem a vystavené silným větrům byly okrajovou součástí většího Kornského království, později hrabství. Opatství bylo na ostrovech založeno již v polovině 10. století. Kornský guvernér byl na ostrovech správcem mezi léty 1539-1920. Kornština jako jazyk denní komunikace přestala být používán v průběhu 17. století. Na počátku 18. století se stalo dějištěm námořní katastrofy: Při ztroskotání na scillonských útesech zahynulo téměř 1 500 britských námořníků včetně admirála Shovella. V těchto dobách bylo souostroví často navštěvováno berberskými piráty z alžírského pobřeží.

Roku 1834 si ostrovy pronajal anglický politik Augustus John Smith (1804–72), který zde působil jako guvernér až do své smrti a provedl rázné reformy, kterými zmodernizoval zdejší zaostalý způsob života a zefektivnil hospodaření. Mimo jiné zakládal větrolamy na ochranu zemědělské půdy a na pěti hlavních ostrovech nechal vybudovat školy, čímž sem přinesl povinnou školní docházku o desítky let dříve, než se stala standardem v samotné Anglii. Jeho potomci (rodina Dorrien-Smith) byli guvernéry do roku 1920 a dodnes mají v držení ostrov Tresco.

Ekonomika

Dvě třetiny obyvatel jsou zaměstnány v cestovním ruchu. Ostrovy jsou oblíbeným místem rekreace pro svůj klid a příjemné klima. Nadto jsou téměř bez aut, když vzdálenosti na ostrovech jsou rychle dosažitelné pěšky či na kole a doprava mezi ostrovy probíhá loděmi. Místní turistický průmysl je zaměřen na bohatší klientelu a vynikající úroveň služeb. Příliv cizích turistů má však též velmi negativní důsledek - velký tlak na ostrovní nemovitosti, jejichž cena je pro místní obyvatelstvo zcela neúměrně vysoká a vyhání velkou část mladých obyvatel do exilu.

Dalšími, tradičnějšími odvětvími obživy místních obyvatel jsou rybolov a zemědělství, především proslavené pěstování jarních květin: v zimě pěstovaných, řezaných narcisů a trávniček (Armeria maritima). Ostrovy také přitahují ornitology a botaniky: díky unikátnímu oceánskému klimatu zde najdeme vřesoviště i palmy několik metrů od sebe.

Vlajka

Neoficiální vlajka ostrovů Scilly byla přijata roku 2002. Bílý kříž upomíná na příslušnost ke Cornwallu, oranžová barva symbolizuje sluneční svit a modrá moře. Pět hvězd v pravé horní čtvrtině zastupuje pětici hlavních ostrovů.

Sport

Oblíbenými sporty na souostroví jsou veslování a potápění. Scilly mají vlastní fotbalovou ligu, v níž hrají pouze dvě mužstva, Woolpack Wanderers a Garrison Gunners, takže jde o nejmenší soutěž na světě.

Reference

↑ Ancient Sites on the Isles of Scilly, cornwallinfocus.co.uk; Cornwall in focus. Navštíveno 2019-03-10.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Scilly na Wikimedia Commons
scillyonline.co.uk

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ancient Sites on the Isles of Scilly, cornwallinfocus.co.uk; Cornwall in focus. Navštíveno 2019-03-10.

[1]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 [[Soubor:Peter nicolai arbo, olaf tryggvasson king.jpg|náhled|vpravo|[[Olaf I. Tryggvason|Olaf Tryggvason]], který ostrovy navštívil roku 986.]]
 Pojmenování ostrovů patrně pochází od [[Keltové|keltské]] sluneční bohyně Sulis. [[Římané]] je nazývali ''Insula Scillonia'' - vědci se domnívají, že tehdy byl v oblasti jeden velký ostrov, který byl zatopen při oteplení na počátku [[středověk]]u.<ref>[http://www.cornwallinfocus.co.uk/history/ennor.php Ancient Sites on the Isles of Scilly], cornwallinfocus.co.uk; Cornwall in focus. Navštíveno 2019-03-10.</ref>
-Féničané tyto ostrovy nazývali ''Cínové ostrovy''. V minulosti bylo Scilly rájem pirátů, pašeráků a mnichů; málo osídlené, pomalu zaplavované mořem a vystavené silným větrům byly okrajovou součástí většího [[Kornské království|Kornského království]], později [[Kornské hrabství|hrabství]]. Opatství bylo na ostrovech založeno již v polovině 10. století. Kornský guvernér byl na ostrovech správcem mezi léty 1539-1920. Kornština jako jazyk denní komunikace přestala být používán v průběhu [[17. století]]. Na počátku [[18. století]] se stalo dějištěm námořní katastrofy: Na scillonských útesech zahynulo téměř 1 500 britských námořníků včetně admirála, kterého dokonce zavraždili místní lupiči na pláži. V těchto dobách bylo souostroví často navštěvováno [[berber]]skými [[pirát]]y z [[alžír]]ského pobřeží.
+Féničané tyto ostrovy nazývali ''Cínové ostrovy''. V minulosti bylo Scilly rájem pirátů, pašeráků a mnichů; málo osídlené, pomalu zaplavované mořem a vystavené silným větrům byly okrajovou součástí většího [[Kornské království|Kornského království]], později [[Kornské hrabství|hrabství]]. Opatství bylo na ostrovech založeno již v polovině 10. století. Kornský guvernér byl na ostrovech správcem mezi léty 1539-1920. Kornština jako jazyk denní komunikace přestala být používán v průběhu [[17. století]]. Na počátku [[18. století]] se stalo dějištěm námořní katastrofy: Při [[Ztroskotání Britů na scillonských útesech|ztroskotání na scillonských útesech]] zahynulo téměř 1 500 britských námořníků včetně [[Cloudesley Shovell|admirála Shovella]]. V těchto dobách bylo souostroví často navštěvováno [[berber]]skými [[pirát]]y z [[alžír]]ského pobřeží.
-Roku 1834 si ostrovy pronajal anglický politik Augustus John Smith (1804–72), který zde působil jako guvernér až do své smrti a provedl rázné reformy, kterými zmodernizoval zdejší zaostalý způsob života a zefektivnil hospodaření. Mimo jiné zakládal větrolamy na ochranu zemědělské půdy a na pěti hlavních ostrovech nechal vybudovat školy, čímž sem přinesl povinnou školní docházku o desítky let dříve než se stala standardem v samotné Anglii. Jeho potomci (rodina Dorrien-Smith) byli guvernéry do roku 1920 a dodnes mají v držení ostrov Tresco.
+Roku 1834 si ostrovy pronajal anglický politik [[Augustus John Smith]] (1804–72), který zde působil jako guvernér až do své smrti a provedl rázné reformy, kterými zmodernizoval zdejší zaostalý způsob života a zefektivnil hospodaření. Mimo jiné zakládal větrolamy na ochranu zemědělské půdy a na pěti hlavních ostrovech nechal vybudovat školy, čímž sem přinesl povinnou školní docházku o desítky let dříve, než se stala standardem v samotné Anglii. Jeho potomci (rodina [[Dorrien-Smith]]) byli guvernéry do roku 1920 a dodnes mají v držení ostrov [[Tresco (ostrov)|Tresco]].
 == Ekonomika ==