Papuánci: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 4. 2019, 17:44

Papuánci je souhrnný název pro obyvatele Nové Guineje a přilehlých ostrovů, mluvčí papuánských jazyků. Moderní výzkumy ukazují, že jsou původními obyvateli Nové Guineje a dorazili zde asi před 50 000 lety (tehdy ještě Nová Guinea tvořila s Austrálií jeden kontinent, protože hladina moře byla níže než dnes). Jsou to Melanésané a patří k Australoidní rase. Rasově i lingvisticky se odlišují od Austronésanů, kteří mluví austronéskými jazyky a pocházejí z Asie (jejich původní pravlast je na Tchaj-wanu a na Novou Guineu dorazili před 3000 lety). Toto rozlišení ale nemusí být vždy přesné, protože mezi Austronésany a Papuánci docházelo k různému stupni mísení, takže např. některé papuánské kmeny v pobřežních oblastech mluví austronéskými jazyky, například jazyk motu v okolí Port Moresby, hlavního města Papuy. Existují i smíšené jazyky obsahující jak papuánské, tak i austronéské prvky gramatiky a slovní zásoby. Papuánské jazyky, dělící se do několika samostatných rodin, nejsou blíže příbuzné austronéským ani australským jazykům, nejpočetnějšími papuánskými jazyky jsou enga a dani. Papuánci jsou střední postavy, většinou pravidelně vyvinutí a svalnatí. Pleť je černohnědá, vlasy tmavé, na konci často narudlé, hrubé, v průřezu eliptické a často se upravují v účes obklopující kulovitě celou hlavu mohutnými kudrnami. Co do tvaru lebky jsou Papuánci dolichokefalní, obličej je mírně prognátní, se širokým, často silně zahnutým nosem, tlustými rty a silnými, kudrnatými vousy, nohy jsou dlouhé a tenké, avšak svalnaté a pružné. Povaha Papuánců je krajně nedůvěřivá, zvláště vůči cizincům, tvrdí se, že jsou velice vznětliví. Je to patrně důsledek historického vývoje a častých bojů mezi znepřátelenými kmeny, rozšířené krevní msty a kanibalismu. Většina papuánských kmenů ještě ve 20. století praktikovala kanibalismus, po roce 1990 však byl zaznamenán pouze u kmene Korowai. Papuánci jsou většinou zemědělci, typické je zahradnické pěstování hlíznatých rostlin (jamy, batáty, taro), ságové palmy, zeleniny a ovoce, z domácích zvířat chovají prasata a psy, porážejí a jedí je však pouze při slavnostech. Zatímco o zahrady a vepře se starají převážně ženy, muži loví stromové vačnatce, ryby, hady, ale zajména ptáky, kteří kromě masa poskytují i ceněné peří (papoušci, rajky, holub korunáč). Ptačí peří, lastury, kožešiny, ale i části rostlin využívají Papuánci ke zdobení, zejména při tanečních slavnostech, pohřebních a svatebních obřadech. Papuánci před příchodem Evropanů neznali zpracování kovu, nástroje vyrábí tradičně ze dřeva, bambusu a kosti, méně často z kamene.

Genetika

Podle jedné studie jsou Austrálci a Melanésané včetně Papuánců jedinými lidmi, kteří se křížili s dnes vyhynulým druhem člověka, Denisovany. Podíl genů Denisovanů na papuánském genomu se odhaduje na 4-6%.^[1]

Odkazy

Reference

↑ Carl Zimmer. Denisovans Were Neanderthals' Cousins, DNA Analysis Reveals. NYTimes.com. 22 December 2010. Dostupné online [cit. 22 December 2010].

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Papuové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[nytimes-1] Carl Zimmer. Denisovans Were Neanderthals' Cousins, DNA Analysis Reveals. NYTimes.com. 22 December 2010. Dostupné online [cit. 22 December 2010].

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Papua New Guinea Mt Hagen (5987282726).jpg|náhled|Skupina Papuánců ve městě [[Mt.Hagen]]]]
-'''Papuánci''' je souhrnný název pro obyvatele [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a přilehlých ostrovů, mluvčí [[Papuánské jazyky|papuánských jazyků]]. Moderní výzkumy ukazují, že jsou původními obyvateli Nové Guineje a dorazili zde asi před 50 000 lety (tehdy ještě Nová Guinea tvořila s Austrálií jeden kontinent, protože hladina moře byla níže než dnes). Jsou to [[Melanésané]] a patří k [[Australoidní rasa|Australoidní rase]]. Rasově i lingvisticky se odlišují od [[Austronésané|Austronésanů]], kteří mluví [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] a pocházejí z Asie (jejich původní pravlast je na [[Tchaj-wan]]u a na Novou Guineu dorazili před 3000 lety). Toto rozlišení ale nemusí být vždy přesné, protože mezi Austronésany a Papuánci docházelo k různému stupni mísení, takže např. některé papuánské kmeny v pobřežních oblastech mluví austronéskými jazyky. Papuánci jsou střední postavy, většinou pravidelně vyvinutí a svalnatí. Pleť je černohnědá, vlasy tmavé, na konci často narudlé, hrubé, v průřezu eliptické a často se upravují v účes obklopující kulovitě celou hlavu mohutnými kudrnami. Co do tvaru [[Lebka člověka|lebky]] jsou Papuánci dolichokefalní, [[obličej]] je mírně prognátní, se širokým, často silně zahnutým nosem, tlustými rty a silnými, kudrnatými vousy, nohy jsou dlouhé a tenké, avšak svalnaté a pružné. Jsou zruční a vynalézaví v mechanických pracích, ale jsou téměř neschopni abstraktního úsudku. Povahou jsou Papuánci velice vznětliví, málo zdrženliví, vychloubaví a velice mstiví.
+'''Papuánci''' je souhrnný název pro obyvatele [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a přilehlých ostrovů, mluvčí [[Papuánské jazyky|papuánských jazyků]]. Moderní výzkumy ukazují, že jsou původními obyvateli Nové Guineje a dorazili zde asi před 50 000 lety (tehdy ještě Nová Guinea tvořila s Austrálií jeden kontinent, protože hladina moře byla níže než dnes). Jsou to [[Melanésané]] a patří k [[Australoidní rasa|Australoidní rase]]. Rasově i lingvisticky se odlišují od [[Austronésané|Austronésanů]], kteří mluví [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] a pocházejí z Asie (jejich původní pravlast je na [[Tchaj-wan]]u a na Novou Guineu dorazili před 3000 lety). Toto rozlišení ale nemusí být vždy přesné, protože mezi Austronésany a Papuánci docházelo k různému stupni mísení, takže např. některé papuánské kmeny v pobřežních oblastech mluví austronéskými jazyky, například jazyk motu v okolí [[Port Moresby]], hlavního města [[Papua-Nová Guinea|Papuy]]. Existují i smíšené jazyky obsahující jak papuánské, tak i austronéské prvky gramatiky a slovní zásoby. [[Papuánské jazyky]], dělící se do několika samostatných rodin, nejsou blíže příbuzné austronéským ani australským jazykům, nejpočetnějšími papuánskými jazyky jsou enga a dani. Papuánci jsou střední postavy, většinou pravidelně vyvinutí a svalnatí. Pleť je černohnědá, vlasy tmavé, na konci často narudlé, hrubé, v průřezu eliptické a často se upravují v účes obklopující kulovitě celou hlavu mohutnými kudrnami. Co do tvaru [[Lebka člověka|lebky]] jsou Papuánci dolichokefalní, [[obličej]] je mírně prognátní, se širokým, často silně zahnutým nosem, tlustými rty a silnými, kudrnatými vousy, nohy jsou dlouhé a tenké, avšak svalnaté a pružné. Povaha Papuánců je krajně nedůvěřivá, zvláště vůči cizincům, tvrdí se, že jsou velice vznětliví. Je to patrně důsledek historického vývoje a častých bojů mezi znepřátelenými kmeny, rozšířené [[Krevní msta|krevní msty]] a kanibalismu. Většina papuánských kmenů ještě ve 20. století praktikovala [[kanibalismus]], po roce 1990 však byl zaznamenán pouze u kmene Korowai.
+Papuánci jsou většinou zemědělci, typické je [[Zahradnictví|zahradnické pěstování]] hlíznatých rostlin ([[Jam|jamy]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[Kolokázie jedlá|taro]]), [[Ságovník|ságové palmy]], zeleniny a ovoce, z domácích zvířat chovají [[Prase domácí|prasata]] a psy, porážejí a jedí je však pouze při slavnostech. Zatímco o zahrady a vepře se starají převážně ženy, muži loví stromové vačnatce, ryby, hady, ale zajména ptáky, kteří kromě masa poskytují i ceněné peří (papoušci, [[Rajkovití|rajky]], [[Korunáč modrý|holub korunáč]]). Ptačí peří, lastury, kožešiny, ale i části rostlin využívají Papuánci ke zdobení, zejména při tanečních slavnostech, pohřebních a svatebních obřadech. Papuánci před příchodem Evropanů neznali zpracování kovu, nástroje vyrábí tradičně ze dřeva, bambusu a kosti, méně často z kamene.
 == Genetika ==