Blanka z Lancasteru: Porovnání verzí

Blanka z Lancasteru
Blanka z Lancasteru
Narození	25. března 1342; Hrad Bolingbroke
Úmrtí	12. září 1368 (ve věku 26 let); Tutbury Castle
Příčina úmrtí	mor
Místo pohřbení	Katedrála svatého Pavla
Povolání	politička
Choť	Jan z Gentu (od 1359)
Děti	Jindřich IV. Anglický; Filipa Lancasterská; Alžběta z Lancasteru; John of Lancaster; Edward Planatagenet; John Plantagenet; … více na Wikidatech
Rodiče	Jindřich z Grosmontu a Isabela z Beaumontu
Rod	Lancasterové a Plantageneti
Příbuzní	Maud, Countess of Leicester (sourozenec); Jindřich V. Plantagenet, Jan z Lancasteru, Humphrey z Lancasteru, Blanka Anglická, Filipa Anglická, Edward Plantagenet a Tomáš z Lancasteru (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 2. 3. 2019, 15:56

Blanka z Lancasteru (Blanche of Lancaster 3. ledna 1345 – 12. září 1369) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem.

Rodina

Blanka z Lancasteru byla nejmladší dcera Jindřicha z Grosmontu, prvního vévody z Lancasteru, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokeském zámku v Lindsey. Jejími prarodiči z otcovy strany byli JJindřich, třetí hrabě z Lancasteru, a Maud de Chaworthová. Z matčiny strany to byli Jindřich z Beaumontu, první buchanský hrabě, a Alice Comynová. Blančina sestra Maud se poprvé provdala za Ralfa ze Staffordu, jejím druhým manželem byl Vilém I., vévoda z Bavorska. Navzdory těmto dvěma sňatkům neměla její sestra žádné děti, které by se dožily dospělosti.

Manželství

Blanka se 19. května 1359 v Readingském opatství vdala za svého bratrance z třetího kolene, Jana z Gentu, který byl třetím synem vládnoucího anglického krále Eduarda III. O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančini současníci ji popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.

Děti

Blanka porodila sedm dětí, ale jen tři se dožily dospělosti.

Filipa (1360–1415)
Jan (1362–1365)
Alžběta (1364–1426)
Eduard (1365–1368)
Jindřich (1366 - 1413)
Jan (1366–1367)
Izabela (*/† 1368)

Zděděné tituly

Titul vévody z Lancasteru zanikl po smrti Blančina otce v roce 1361, jelikož neměl žádného mužského dědice. Díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a leicesterským hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce 1362 po smrti Blančiny sestry Maud, která neměla potomky). Později bylo Janovi věnováno i lancasterské vévodství. Vliv a moc, které získal díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (Lord High Steward of England).

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blanka Lancasterová na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanka z Lancasteru na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Kindred Britain.
↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[845497c96a663c2e120c89a7590f95a102281273-1] Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004.

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Kindred Britain.

[cc41e2a87a8392741c996459848311b1ffa0b963-3] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{infobox - osoba}}
-'''Blanka Lancasterová''' ([[3. leden|3. ledna]] [[1345]] – [[12. září]] [[1369]]) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou [[Jan z Gentu|Jana z Gentu]] a jejich syn [[Jindřich IV. Anglický|Jindřich]] se stal anglickým králem.
+'''Blanka z Lancasteru''' ('''Blanche of Lancaster''' [[3. leden|3. ledna]] [[1345]] – [[12. září]] [[1369]]) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou [[Jan z Gentu|Jana z Gentu]] a jejich syn [[Jindřich IV. Anglický|Jindřich]] se stal anglickým králem.
 == Rodina ==
-Blanka Lancasterová byla nejmladší dcera Jindřicha z Grosmontu, prvního lancasterského vévody, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokeském zámku v Lindsey. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jindřich, třetí lancasterský hrabě, a Maud de Chaworthová. Z matčiny strany to byli Jindřich z Beaumontu, první buchanský hrabě, a Alice Comynová. Blančina sestra Maud se poprvé provdala za Ralfa ze Staffordu, jejím druhým manželem byl Vilém I., vévoda z Bavorska. Navzdory těmto dvěma sňatkům neměla její sestra žádné děti, které by se dožily dospělosti.
+Blanka z Lancasteru byla nejmladší dcera [[Jindřich z Grosmontu|Jindřicha z Grosmontu]], prvního  vévody z Lancasteru, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokeském zámku v Lindsey. Jejími prarodiči z otcovy strany byli J[[indřich z Lancasteru|Jindřich]], třetí hrabě z Lancasteru, a Maud de Chaworthová. Z matčiny strany to byli [[Jindřich z Beaumontu]], první buchanský hrabě, a Alice Comynová. Blančina sestra Maud se poprvé provdala za Ralfa ze Staffordu, jejím druhým manželem byl Vilém I., vévoda z Bavorska. Navzdory těmto dvěma sňatkům neměla její sestra žádné děti, které by se dožily dospělosti.
 == Manželství ==
-Blanka se 19. května [[1359]] v Readingském opatství vdala za svého bratrance z třetího kolene, Jana z Gentu, který byl třetím synem vládnoucího anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančini současníci ji popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.
+Blanka se 19. května [[1359]] v Readingském opatství vdala za svého bratrance z třetího kolene, [[Jan z Gentu|Jana z Gentu]], který byl třetím synem vládnoucího anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančini současníci ji popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.
 === Děti ===
-Blanka porodila sedm dětí, ale jen tři se dožili dospělosti.
+Blanka porodila sedm dětí, ale jen tři se dožily dospělosti.
 * '''[[Filipa z Lancasteru|Filipa]]''' ([[1360]]–[[1415]])
 * '''Jan''' ([[1362]]–[[1365]])
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 == Zděděné tituly ==
-Titul lancasterského vévody zanikl po smrti Blančina otce v roce [[1361]], jelikož neměl žádného mužského dědice. Díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a leicesterským hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce [[1362]] po smrti Blančiny sestry Maud, která neměla potomky). Později bylo Janovi věnováno i lancasterské vévodství. Vliv a moc, které získal díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (''Lord High Steward of England'').
+Titul vévody z Lancasteru zanikl po smrti Blančina otce v roce [[1361]], jelikož neměl žádného mužského dědice. Díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a leicesterským hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce [[1362]] po smrti Blančiny sestry Maud, která neměla potomky). Později bylo Janovi věnováno i lancasterské vévodství. Vliv a moc, které získal díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (''Lord High Steward of England'').
 == Vývod z předků ==