PID regulátor: Porovnání verzí
Oprava a doplnění odkazů, oprava textu |
m Robot: náhrada zastaralé matematické syntaxe podle mw:Extension:Math/Roadmap |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Pásmo proporcionality === |
=== Pásmo proporcionality === |
||
Pásmo proporcionality udává, o kolik procent se musí změnit vstupní signál ([[regulační odchylka]]), aby se výstup ([[akční veličina]]) změnil v celém rozsahu |
Pásmo proporcionality udává, o kolik procent se musí změnit vstupní signál ([[regulační odchylka]]), aby se výstup ([[akční veličina]]) změnil v celém rozsahu |
||
;<math>pp = \frac{1}{r_0} \cdot 100%</math> |
;<math>pp = \frac{1}{r_0} \cdot 100\%</math> |
||
== Integrační složka regulátoru == |
== Integrační složka regulátoru == |
Verze z 28. 12. 2018, 01:01
PID regulátor patří mezi spojité regulátory, složený z proporcionální, integrační a derivační části. V systémech řízení se řadí před řízenou soustavu. Do regulátoru vstupuje regulační odchylka a vystupuje akční veličina . Přenos regulátoru se vyjadřuje jako poměr těchto veličin
- V technických oborech se používá Laplaceova transformace
Proporcionální složka regulátoru
Proporcionální složka, P regulátor, je prostý zesilovač. Akční veličina je přímo úměrná regulační odchylce.
- kde je činitel zesílení, někdy je také uváděn jako konstanta zesílení . Po použití transformace
- U jednoduchých soustav, kde výstup je zhruba proporcionální akční veličině plus působení „poruchové veličiny“ se působení poruchy projevuje trvalou regulační odchylkou. Velikost regulační odchylky je pak úměrná velikosti poruchové veličiny a nepřímo úměrná zesílení regulátoru. Zvyšování zesílení nad určitou mez však vede k nestabilitě regulované soustavy.
Malá trvalá regulační odchylka může být v mnoha případech přijatelná, použití regulátoru každopádně zlepší chování systému.
Pásmo proporcionality
Pásmo proporcionality udává, o kolik procent se musí změnit vstupní signál (regulační odchylka), aby se výstup (akční veličina) změnil v celém rozsahu
Integrační složka regulátoru
Integrační složka regulátoru, I regulátor, je takový regulátor, kdy akční veličina je přímo úměrná integrálu regulační odchylky. je zesílení integračního regulátoru.
- Tomu odpovídá přenos
- V technické praxi se častěji setkáme s časovou konstantou než se zesílením integračního regulátoru .
Následující úvaha platí pro jednoduché soustavy, kde výstup je zhruba proporcionální akční veličině plus působení „poruchové veličiny“. V takovém případě dokáže I-regulátor úplně eliminovat regulační odchylku. Regulační děj je však pomalejší a proti P-regulátoru může být horší stabilita soustavy. V technické praxi může docházet vlivem integrace k překmitům. Tento jev se nazývá wind-up a může se řešit přidáním nespojitého prvku (např. relé) mezi regulátor a soustavu, který v případě nulové odchylky akční veličinu omezí.
Derivační složka regulátoru
Derivační složka regulátoru, D regulátor, je takový regulátor, kdy akční veličina je přímo úměrná derivaci regulační odchylky. Vzhledem k tomu, že „čistá“ derivace není technicky realizovatelná, mluvíme o ideálním D regulátoru.
- Tomu odpovídá přenos
- Derivační regulátor se používá pro zrychlení regulačního děje. Jeho nevýhodou je, že zesiluje šum, což může v některých případech vést až k jeho praktické nepoužitelnosti. Samostatně se D-regulátor nikdy nepoužívá, pouze jako D-složka je součástí PD regulátoru a PID regulátoru.
Realizovatelný D-člen
D regulátor (či spíše D-člen regulátoru) můžeme technicky realizovat (nebo jeho realizaci modelovat) přidáním slabé integrační složky s „realizační konstantou“ ε. Výstupem „čistého“ D-členu by totiž v případě skokové změny na vstupu byl Diracův skok, což není fyzikálně možné. Při digitální implementaci by to jednak vedlo k aritmetickému přetečení, jednak je reakce regulátoru omezena vzorkováním.
Konstanta ε se může pro modelování reálného D-členu uvažovat např. stokrát menší než hodnota v čitateli, ale pokud je příliš malá (např. pětsetkrát), nemusí být výpočetní model regulátoru stabilní.
PID regulátor
PID regulátor si můžeme představit jako součet P-regulátoru, I-regulátoru a D-regulátoru:
- Tomu odpovídá přenos
- Pro praktickou realizaci se používá tvar s , a . Poslední tvar se používá v simulacích a teoretických výpočtech. Pro modelování technicky realizovatelného regulátoru je možné doplnit „realizační konstantu“ pro D-složku regulátoru.
Při regulaci PID regulátorem na počátku regulace převládá vliv derivační složky, postupem času má větší vliv integrační složka.[1]
Redukované varianty PID regulátoru
Jedná se o P-regulátor, PD-regulátor a PI-regulátor. Na tyto regulátory můžeme pohlížet jako na PID regulátor, u kterého je vyřazena některá složka. To může být nezbytné např. kvůli stabilitě soustavy, kvůli zjednodušení implementace (nebo nastavování parametrů) regulátoru atp.
Reference
- ↑ Elektrotechnika [online]. Kapitola Složené spojité regulátory. Schválilo MŠMT č. j. MSMT-7521/2015-40 dne 28. 8. 2015 k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy. Dostupné online.
Literatura
- I. Švarc, M. Šeda, M. Vítečková: Automatické řízení
- P. Blaha, P. Vavřín: Řízení a regulace 1. Skriptum VUT
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu PID regulátor na Wikimedia Commons
- (česky)Průmyslové PID regulátory: Tutorial, Miloš Schlegel, REX Controls, rexcontrols.cz
- (česky)PID Controller Laboratory, pidlab.com
- Single Active Element PID Controllers (PID s operačním zesilovačem)