Sedm dcer Eviných: Porovnání verzí
m Robot: Přesunutí dle ŽOPP od Tayari z 14/10/2017 |
bibliografická citace dotyčné knihy pro snazší nalezení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''''Sedm dcer Eviných''''' (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha Bryana Sykese, která popularizuje teorii lidské mitochondriální genetiky. Sykes popisuje principy [[Genetika|genetiky]] a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou [[DNA]] ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky. |
'''''Sedm dcer Eviných''''' (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha britského autora [[Bryan Sykes|Bryana Sykese]], která popularizuje teorii lidské [[Mitochondriální DNA|mitochondriální genetiky]]. Sykes popisuje principy [[Genetika|genetiky]] a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou [[DNA]] ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky. |
||
S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací [[Thor Heyerdahl|Heyerdalovu]] teorii [[peru]]ánského původu [[Polynésie|Polynésanů]]. Zde předpokládá, že pocházejí z [[Indonésie]]. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II. Alexandroviče]] nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů. |
S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací [[Thor Heyerdahl|Heyerdalovu]] teorii [[peru]]ánského původu [[Polynésie|Polynésanů]]. Zde předpokládá, že pocházejí z [[Indonésie]]. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II. Alexandroviče]] nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů. |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|en|The Seven Daughters of Eve|155638856}} |
{{Překlad|en|The Seven Daughters of Eve|155638856}} |
||
== Literatura == |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Sykes |
|||
| jméno = Brian D. |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Sedm dcer Eviných : pramatky Evropanů |
|||
| vydání = 1. |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha a Litomyšl |
|||
| rok = |
|||
| edice = Fénix |
|||
| svazek edice = 8 |
|||
| počet stran = 243 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 8071856193 |
|||
| isbn2 = 9788071856191 |
|||
| oclc = 56869630 |
|||
}} |
|||
[[Kategorie:Genetika|Genetická genealogie]] |
[[Kategorie:Genetika|Genetická genealogie]] |
Verze z 4. 8. 2018, 22:23
Sedm dcer Eviných (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha britského autora Bryana Sykese, která popularizuje teorii lidské mitochondriální genetiky. Sykes popisuje principy genetiky a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou DNA ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky.
S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací Heyerdalovu teorii peruánského původu Polynésanů. Zde předpokládá, že pocházejí z Indonésie. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara Mikuláše II. Alexandroviče nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.
Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv. mitochondriálních haploskupin. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o „matkách klanu“. Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv. mitochondriální Evu.
Závěr knihy obsahuje sérii fiktivních příběhů, vycházejících z autorovy představy o životě každé z těchto sedmi matek klanu. Tato část se nesetkala s příliš pozitivní kritikou.
Haploskupiny sedmi dcer Eviných
Sedmi „matkám klanu“ zmiňovaných Sykesem odpovídají následující haploskupiny:
- Uršula: odpovídá haploskupině U (bez podskupiny K)
- Xénie: odpovídá haploskupině X
- Helena: odpovídá haploskupině H
- Velda: odpovídá haploskupině V
- Tara: odpovídá haploskupině T
- Kateřina: odpovídá haploskupině K
- Jasmína: odpovídá haploskupině J
Fylogenetický strom haploskupin lidské mitochondriální DNA (mtDNA) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední společný předek (mtDNA) (L) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L0 | L1–6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L1 | L2 | L3 | L4 | L5 | L6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | N | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CZ | D | E | G | Q | O | A | S | R | I | W | X | Y | |||||||||||||||||||||||||||
C | Z | B | F | R0 | pre-JT | P | U | ||||||||||||||||||||||||||||||||
HV | JT | K | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
H | V | J | T |
Další dcery
Sykes předpokládá u současné evropské populace 7 hlavních mitochondriálních linií. Jiní autoři se pohybují v rozmezí 10-12. Tyto dodatečné „dcery“ zahrnují haploskupiny I, M a W.
Sykes zároveň pojmenoval dalších 29 matek klanů celého světa, z nichž každá odpovídá jiné haploskupině: Fufei, Ina, Aiyana/Ai, Yumi, Nene, Naomi, Una, Uta, Ulrike, Uma, Ulla, Ulaana, Lara, Lamia, Lalamika, Latasha, Malaxshmi, Emiko, Gaia, Chochmingwu/Chie, Djigonasee/Sachi, Makeda, Lingaire, Lubaya, Limber, Lila, Lungile, Latifa and Layla.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Seven Daughters of Eve na anglické Wikipedii.
Literatura
- SYKES, Brian D. Sedm dcer Eviných : pramatky Evropanů. 1.. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka 243 s. (Fénix; sv. 8). ISBN 8071856193, ISBN 9788071856191. OCLC 56869630