Alessandro Algardi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Odkazy: com, port
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
linky
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Alessandro Algardi''' ([[31. červenec|31. července]] [[1598]], [[Bologna]] – [[10. červen|10. června]] [[1654]], [[Řím]]) byl italský barokní [[sochař]].
'''Alessandro Algardi''' ([[31. červenec|31. července]] [[1598]] [[Bologna]] – [[10. červen|10. června]] [[1654]] [[Řím]]) byl [[Itálie|italský]] barokní [[sochař]].


Původně se učil malířem u [[Agostino Carraci]]ho, nakonec se ale věnoval výhradně sochařství. Od roku 1630 žil v Římě, kde tak lze nalézt nejvíce jeho prací. K nejoceňovanějším patří náhrobek papeže [[Lev XI.|Lva XI.]], který dokončil roku 1644, nebo obrovský mramorový reliéf v [[Bazilika svatého Petra|bazilice sv. Petra]] nad oltářem [[Lev I. Veliký|Lva I.]] (''Fuga d'Attila''), který představuje setkání tohoto papeže s [[Attila|Attilou]], během nějž papež Attilu přemlouvá, aby upustil od dobytí Říma. Reliéf dokončil roku 1653, krátce před smrtí. V Římě lze nalézt také i jeho sochu sv. Filipa Neriho v chrámu [[Santa Maria in Vallicella]] (1640), nebo oltář chrámu [[San Nicola da Tolentino agli Orti Sallustiani]].
Původně se učil malířem u [[Agostino Carraci]]ho, nakonec se ale věnoval výhradně sochařství. Od roku 1630 žil v Římě, kde tak lze nalézt nejvíce jeho prací. K nejoceňovanějším patří náhrobek papeže [[Lev XI.|Lva XI.]], který dokončil roku 1644, nebo obrovský mramorový reliéf v [[Bazilika svatého Petra|bazilice sv. Petra]] nad oltářem [[Lev I. Veliký|Lva I.]] (''Fuga d'Attila''), který představuje setkání tohoto papeže s [[Attila|Attilou]], během nějž papež Attilu přemlouvá, aby upustil od dobytí Říma. Reliéf dokončil roku 1653, krátce před smrtí. V Římě lze nalézt také i jeho sochu sv. Filipa Neriho v chrámu [[Santa Maria in Vallicella]] (1640), nebo oltář chrámu [[San Nicola da Tolentino agli Orti Sallustiani]].


Mimo Řím lze nalézt například jeho sochu sv. Pavla v kostele San Paolo Maggiore v Bologni, nebo několik soch v Královském paláci ve španělském Aranjuezu (zejména Neptunova fontána v zahradě), které vytvořil díky přímluvě malíře [[Diego Velázquez]]e. Jedna jeho socha z té doby se nachází i v augustiniánském klášteře v Salamance.
Mimo Řím lze nalézt například jeho sochu sv. Pavla v kostele San Paolo Maggiore v Bologni, nebo několik soch v [[Královský palác v Aranjuezu|Královském paláci]] ve španělském [[Aranjuez|Aranjuezu]] (zejména Neptunova fontána v zahradě), které vytvořil díky přímluvě malíře [[Diego Velázquez]]e. Jedna jeho socha z té doby se nachází i v augustiniánském klášteře v [[Salamanca|Salamance]].


Jen výjimečně se věnoval arhitektuře, podílel se např. na projektu vily pro papežskou rodinu Pamphiliů (s níž vycházel mnohem lépe než jeho velký konkurent [[Gian Lorenzo Bernini]]) na okraji Říma ([[Villa Doria Pamphili]]), ale i zde architektonické prvky konstruoval zejména [[Giovanni Francesco Grimaldi]] a Algardi se podílel spíše na výzdobě zahrady, kde vytvořil několik barokních fontán a soch.
Jen výjimečně se věnoval arhitektuře, podílel se např. na projektu vily pro papežskou rodinu Pamphiliů (s níž vycházel mnohem lépe než jeho velký konkurent [[Gian Lorenzo Bernini]]) na okraji Říma ([[Villa Doria Pamphili]]), ale i zde architektonické prvky konstruoval zejména [[Giovanni Francesco Grimaldi]] a Algardi se podílel spíše na výzdobě zahrady, kde vytvořil několik barokních fontán a soch.

Verze z 21. 4. 2018, 17:18

Alessandro Algardi
Narození31. července 1595 nebo 27. listopadu 1598
Bologna
Úmrtí10. června 1654
Řím
Povolánísochař a architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alessandro Algardi (31. července 1598 Bologna10. června 1654 Řím) byl italský barokní sochař.

Původně se učil malířem u Agostino Carraciho, nakonec se ale věnoval výhradně sochařství. Od roku 1630 žil v Římě, kde tak lze nalézt nejvíce jeho prací. K nejoceňovanějším patří náhrobek papeže Lva XI., který dokončil roku 1644, nebo obrovský mramorový reliéf v bazilice sv. Petra nad oltářem Lva I. (Fuga d'Attila), který představuje setkání tohoto papeže s Attilou, během nějž papež Attilu přemlouvá, aby upustil od dobytí Říma. Reliéf dokončil roku 1653, krátce před smrtí. V Římě lze nalézt také i jeho sochu sv. Filipa Neriho v chrámu Santa Maria in Vallicella (1640), nebo oltář chrámu San Nicola da Tolentino agli Orti Sallustiani.

Mimo Řím lze nalézt například jeho sochu sv. Pavla v kostele San Paolo Maggiore v Bologni, nebo několik soch v Královském paláci ve španělském Aranjuezu (zejména Neptunova fontána v zahradě), které vytvořil díky přímluvě malíře Diego Velázqueze. Jedna jeho socha z té doby se nachází i v augustiniánském klášteře v Salamance.

Jen výjimečně se věnoval arhitektuře, podílel se např. na projektu vily pro papežskou rodinu Pamphiliů (s níž vycházel mnohem lépe než jeho velký konkurent Gian Lorenzo Bernini) na okraji Říma (Villa Doria Pamphili), ale i zde architektonické prvky konstruoval zejména Giovanni Francesco Grimaldi a Algardi se podílel spíše na výzdobě zahrady, kde vytvořil několik barokních fontán a soch.

Jeho žáky byli Ercole Ferrata, Domenico Guidi, Antonio Raggi nebo Girolamo Lucenti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alessandro Algardi na anglické Wikipedii.

Externí odkazy