Jaromír Weinberger: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Napsal operu v češtině ... Byl český Žid, který musel odejít do USA.
m standardní šablona úmrtí
Řádek 6: Řádek 6:
| datum narození = [[8. leden|8. ledna]] [[1896]]
| datum narození = [[8. leden|8. ledna]] [[1896]]
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum úmrtí = [[8. srpen|8. srpna]] [[1967]] (71&nbsp;let)
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1967|08|08|1896|01|08}}
| místo úmrtí = [[St. Petersburg]], [[Florida]]<br />{{Vlajka a název|Spojené státy americké}}
| místo úmrtí = [[St. Petersburg]], [[Florida]]<br />{{Vlajka a název|Spojené státy americké}}
| národnost = [[Židé|židovská]]
| národnost = [[Židé|židovská]]

Verze z 14. 3. 2018, 17:42

Jaromír Weinberger
Narození8. ledna 1896
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. srpna 1967 (ve věku 71 let)
St. Petersburg, Florida
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíotrava
Národnostžidovská
Alma materVysoká škola hudební a divadelní v Lipsku
Povoláníhudební skladatel, dirigent, pedagog
Významná díla
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Weinberger (8. ledna 1896, Praha8. srpna 1967, St. Petersburg, Florida) byl česko-americký hudební skladatel 20. století.

Biografie

Narodil se v Praze v české židovské rodině a k hudbě měl blízko již od mala. Skladbu studoval nejprve na pražské konzervatoři a později v Lipsku u Maxe Regera. Po svých úspěšných studiích se rozhodl odcestovat do USA, kde pracoval rok jako učitel, ale nakonec ho láska k vlasti znovu zavedla do Československa, kde vyučoval v Praze, ale i v Bratislavě nebo ve Vídni. (Od roku 1929 žil střídavě v Badenu u Vídně a v Modřanech.)

Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem 27. dubna 1927, kdy byla jeho opera Švanda dudák poprvé uvedena v Národním divadle v Praze. Úspěch sklidila i při svých uvedeních v Německu, následně ve velké části Evropy a v roce 1931 i v Metropolitní opeře v New Yorku. Švanda dudák se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku 1931 byla provedena více než 2000krát, ve stovkách operních domů po celém světě. Oblíbenými orchestrálními kusy se stala polka a fuga z této opery.

Další úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně operety Na růžích ustláno, uvedené v Praze v roce 1932, ale i s různými orchestrálními skladbami, jako je tzv. Lincolnova symfonie (1941) nebo Česká rapsodie z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga Pod košatým kaštanem z roku 1939, poté byla jeho hudba umlčena.

V roce 1939 podnikl turné po USA, z něhož se jako Žid už do Evropy nemohl vrátit. Po roce 1945 se do Evropy vracel už jen na prázdniny, roku 1948 získal americké občanství.

Ve Spojených státech se Weinbergerovi podařilo si vybudovat existenci jako učitel a skladatel (napsal řadu děl na zakázku orchestrů v USA), ale nikdy už nedosáhl úspěchu Švandy dudáka. Po válce se jeho hudbě už nepodařilo znovu dosáhnout postavení, jeké měla před válkou, čímž se Weinberger řadí mezi stovky evropských umělců, kteří v zemích ovládaných nacistickým Německem nebo jeho satelity platili za „zvrhlé”. Když se ke zklamání nad zmařenou kariérou přidala ještě diagnóza nevyléčitelné nemoci, spáchal 8. srpna 1967 ve svém domě v St. Petersburgu v USA sebevraždu.

Dílo

  • Švanda dudák (Opera, Praha, 1927)
  • Milovaný hlas (Opera, Mnichov, 1931)
  • Lidé z Pokerflatu (Opera, Brno, 1932)
  • Jarní bouře (Opereta, Berlín, 1933)
  • Valdštejn (Opera, Vídeň, 1937)
  • Kromě toho také jevištní hudba, symfonická díla, komorní a klavírní hudba, skladby pro sbor a písně

Externí odkazy