Barrow-in-Furness: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m +kat |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Ve [[středověk]]u existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím [[Furness Abbey]]. Rozvoj městu přinesla až [[průmyslová revoluce]]. V roce [[1839]] místo navštívil [[Henry Schneider]], který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska [[železo|železa]]. V roce [[1846]] byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely [[Železná ruda|železnou rudu]] k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek [[hematit]]u v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby [[ocelárna|oceláren]]. Na konci [[19. století]] společnost [[Barrow Hematite Steel Company]], která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě. |
Ve [[středověk]]u existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím [[Furness Abbey]]. Rozvoj městu přinesla až [[průmyslová revoluce]]. V roce [[1839]] místo navštívil [[Henry Schneider]], který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska [[železo|železa]]. V roce [[1846]] byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely [[Železná ruda|železnou rudu]] k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek [[hematit]]u v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby [[ocelárna|oceláren]]. Na konci [[19. století]] společnost [[Barrow Hematite Steel Company]], která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě. |
||
| Řádek 9: | Řádek 8: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|en|Barrow-in-Furness|795919703}} |
{{Překlad|en|Barrow-in-Furness|795919703}} |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
{{ |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Spojené království}} |
{{Portály|Spojené království}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Cumbria]] |
|||
[[Kategorie:Města v Anglii]] |
[[Kategorie:Města v Anglii]] |
||
| ⚫ | |||
Verze z 16. 1. 2018, 11:31
| Barrow-in-Furness | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°7′ s. š., 3°13′ z. d. |
| Stát |  Spojené království |
  Barrow-in-Furness | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 77,9 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 01229 |
| PSČ | LA14 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barrow-in-Furness je město v hrabství Cumbria v severozápadní Anglii. Historicky bylo součástí hrabství Lancashire; v roce 1867 se stalo samostatnou obcí a v roce 1974 k němu byly připojeny některé okolní obce. Nachází se na cípu poloostrova Furness, v blízkosti Jezerní oblasti. V roce 2011 zde žilo 57 000 lidí, což z Barrow in Furness činilo druhé největší město v hrabství Cumbria po Carlisle.
Historie
Ve středověku existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím Furness Abbey. Rozvoj městu přinesla až průmyslová revoluce. V roce 1839 místo navštívil Henry Schneider, který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska železa. V roce 1846 byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely železnou rudu k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek hematitu v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby oceláren. Na konci 19. století společnost Barrow Hematite Steel Company, která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě.
Kromě výroby oceli vznikly v Barrow-in-Furness také loděnice. Jejich rozvoj urychlila především první světová válka, během níž zde byly vyráběny také ponorky. Ocelárny byly uzavřeny po druhé světové válce, což znamenalo, že se z loděnic stal hlavní zaměstnavatel celého města. V místních loděnicích vznikla většina jaderných ponorek britského námořnictva, ropné tankery, obchodní lodě a další. Po skončení studené války však klesla poptávka po vojenských lodích, což znamenalo snížení zakázek místních loděnic, propouštění zaměstnanců a růst nezaměstnanosti ve městě. Na přelomu 20. a 21. století byly v blízkosti města na otevřeném moři vybudovány větrné farmy, díky nímž získalo město pozici dodavatele elektřiny.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrow-in-Furness na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barrow-in-Furness na Wikimedia Commons
