Ostrov (tvrz): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: čištění "commons"/"commonscat", removed: | commonscat = za použití AWB
+zmínka Svídna, též kat. Sídla ve Džbánu, když už tu máme ves Ostrov pojednanou pod tvrzí
Řádek 34: Řádek 34:


=== Vesnice ===
=== Vesnice ===
Vesnici tvořilo pět usedlostí na parcelách širokých 14–27 metrů, z&nbsp;nichž čtyři se nacházely na severní straně návsi a jedna na jižní straně. Jižní usedlost měla budovy uspořádané ve tvaru písmene L, zatímco ostatní byly řadového typu s&nbsp;průjezdním dvorem nebo měly dvůr obestavěný ze tří stran. Dochované zbytky zdí jednotlivých domů jsou široké 60–70&nbsp;cm a podle množství destruovaného zdiva je možné, že byly postavené celé z&nbsp;kamene. Na západním okraji vesnice stála stavba nejasného účelu. V&nbsp;okolí vesnice se nachází několik menších těžebních jam, ve kterých se lámal kámen a velká jáma na východním okraji je pozůstatkem těžby uhlí.<ref name="atlas"/>
Vesnici tvořilo pět usedlostí na parcelách širokých 14–27 metrů, z&nbsp;nichž čtyři se nacházely na severní straně návsi a jedna na jižní straně. Jižní usedlost měla budovy uspořádané ve tvaru písmene L, zatímco ostatní byly řadového typu s&nbsp;průjezdním dvorem nebo měly dvůr obestavěný ze tří stran. Dochované zbytky zdí jednotlivých domů jsou široké 60–70&nbsp;cm a podle množství destruovaného zdiva je možné, že byly postavené celé z&nbsp;kamene (archeologickým průukumem byly celokamenné usedlosti podrobně zdokumentovány na nedaleké soudobé zaniklé vesnici [[Svídna]]). . Na západním okraji vesnice stála stavba nejasného účelu. V&nbsp;okolí vesnice se nachází několik menších těžebních jam, ve kterých se lámal kámen a velká jáma na východním okraji je pozůstatkem těžby uhlí.<ref name="atlas"/>


== Přístup ==
== Přístup ==
Řádek 117: Řádek 117:
[[Kategorie:Jedomělice]]
[[Kategorie:Jedomělice]]
[[Kategorie:Přírodní park Džbán]]
[[Kategorie:Přírodní park Džbán]]
[[Kategorie:Sídla ve Džbánu]]

Verze z 8. 11. 2017, 15:09

Ostrov
Chybí zde svobodný obrázek
tvrziště od východu
Základní informace
Výstavba14. století
Přestavba15. století
Poloha
AdresaJedomělice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Ostrov
Ostrov
Další informace
Rejstříkové číslo památky16399/2-690 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov je zaniklý sídlištní celek složený ze zaniklé vesnice a tvrze, který se nachází asi tři kilometry jihozápadně od vsi Jedoměliceokrese Kladno. Od roku 1958 jsou jejich pozůstatky chráněny jako kulturní památka ČR.[1][2] Na jižním okraji sídliště je přírodní památka Ostrov u Jedomělic.

Historie

První písemná zmínka o Ostrovu je z roku 1395, ale vesnice s tvrzí vznikla pravděpodobně již na počátku čtrnáctého století.[3] Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století zde sídlil rychtář Jakub ze Slaného, po němž tvrz zdědila jeho manželka Anna. Po její smrti majetek připadl jako odúmrť králi, který ho přenechal podkomořímu Hájkovi z Hodětína uváděnému okolo roku 1413.[4] Poslední zmínka o vesnici je z roku 1435 a na počátku sedmnáctého století se uvádí jako pustá.[3]

Stavební podoba

Tvrziště se nachází na ostrožně nad soutokem dvou malých potoků, zatímco vesnice se rozkládala asi o padesát metrů dále na východ o něco níže ve svahu.[3]

Tvrziště

Tvrziště má okrouhlý půdorys, který vymezovala obvodová zeď dlouhá 55 metrů. Uvnitř stála pravděpodobně věž se čtvercovým půdorysem, jejíž spodní část byla kamenná a vyšší patra nejspíš roubená. Jádro tvrze odděloval od zbytku ostrožny na západě příkop, před kterým se nacházel lichoběžníkový hospodářský dvůr obklopený nízkým valem z opuky. Jediným pozůstatkem jeho zástavby je relikt stavby v místě předpokládaného vstupu. Její část byla kamenná a mohla sloužit jako špýchar, ale mohla mít také obrannou funkci.[3]

Vesnice

Vesnici tvořilo pět usedlostí na parcelách širokých 14–27 metrů, z nichž čtyři se nacházely na severní straně návsi a jedna na jižní straně. Jižní usedlost měla budovy uspořádané ve tvaru písmene L, zatímco ostatní byly řadového typu s průjezdním dvorem nebo měly dvůr obestavěný ze tří stran. Dochované zbytky zdí jednotlivých domů jsou široké 60–70 cm a podle množství destruovaného zdiva je možné, že byly postavené celé z kamene (archeologickým průukumem byly celokamenné usedlosti podrobně zdokumentovány na nedaleké soudobé zaniklé vesnici Svídna). . Na západním okraji vesnice stála stavba nejasného účelu. V okolí vesnice se nachází několik menších těžebních jam, ve kterých se lámal kámen a velká jáma na východním okraji je pozůstatkem těžby uhlí.[3]

Přístup

Na lokalitu nevede žádná turisticky značená trasa. Přístupná je po polních a lesních cestách z Jedomělic nebo z Mšece.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-27]. Identifikátor záznamu 126948 : Tvrz Na Zámkách, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-27]. Identifikátor záznamu 129992 : Zaniklá ves, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  3. a b c d e KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Jedomělice, s. 138–141. 
  4. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrov – tvrz, s. 364. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Slansko a Rakovnicko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Tvrze na Smečensku, s. 150. 
  • VYTLAČIL, Lukáš. Čtyři tvrziště na Slánsku. Hradečno, Humniště, Ostrov a Řisuty. 1. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2006. ISBN 80-86596-70-2. 

Externí odkazy