Šídlatka jezerní

Šídlatka jezerní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Oddělení	plavuně (Lycopodiophyta)
Třída	šídlatky (Isoetopsida)
Řád	šídlatkotvaré (Isoetales)
Čeleď	šídlatkovité (Isoetaceae)
Rod	šídlatka (Isoetes)
Binomické jméno
Isoetes lacustris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šídlatka jezerní (Isoetes lacustris) je vytrvalá, pomalu rostoucí vodní bylina z čeledi šídlatkovité (Isoetaceae). Je glaciálním reliktem a na českém území je kriticky ohrožena.

Popis

Šídlatka jezerní má mnoho jednožilných listů, 2-3 mm úzkých a 8-20 cm dlouhých. V bázi listu jsou objímavě rozšířené asi na 5 mm a přisedlé. Listy se připojují na hlízovitě zkrácený, druhotně tloustnoucí stonek, ze kterého vyrůstají kořeny. Výtrusy jsou uloženy ve váčku v bázi listu. Rodozměna probíhá v pozdním létě, nebo začátkem podzimu. Váčky v bázi listu vytváří dva typy spor, samičí (megaspory-asi 0.5 mm velké) a samčí (mikrospory-několik mikrometrů velké). Typické pro šídlatku jezerní je, že na ní dvakrát ročně raší nové listy, na jaře a na podzim. Tento druh šídlatky je často kultivován. Využívá se jako akvarijní rostlina, nebo ve škole jako vzdělávací prostředek.

Rozšíření a stanoviště

Šídlatka jezerní se vyskytuje ve studených, oligotrofních vodách, na kamenitých, písčitých, nebo štěrkových dnech slabě kyselých rybníků a jezer, ležících v horských oblastech. Je náchylná na čistotu vody. Roste v hloubce 5-460 cm. Z hlediska zeměpisné polohy se vyskytuje v severní, západní a východní Evropě, ve střední spíše ojediněle (Šumava: Černé jezero), dále pak v Severní Americe, Japonsku, Kurilách, Grónsku.

Odkazy

Reference

• V tomto článku byly použity překlady textů z článků Isoetes lacustris na anglické Wikipedii a See-Brachsenkraut na německé Wikipedii.

Literatura

• Dostál, J. Nová květena ČSSR. 1. díl. Praha: Academia, 1989

Portály: Rostliny