Gerhard Mercator: Porovnání verzí
m kategorie |
→Život: pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve [[vlámsko|vlámském]] městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě [['s-Hertogenbosch]] a na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]]. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy. |
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve [[vlámsko|vlámském]] městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě [['s-Hertogenbosch]] a na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]]. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy. |
||
V Lovani v letech [[1535]]–[[1536]] ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský [[ |
V Lovani v letech [[1535]]–[[1536]] ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský [[glóbus]]. V roce [[1537]] vytvořil Mercator mapu [[Palestina|Palestiny]], v roce [[1538]] mapu světa a v roce [[1540]] mapu [[Vlámsko|Vlámska]]. |
||
Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský |
Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský glóbus. V roce [[1552]] se odstěhoval do protestantského [[Duisburg]]u ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval [[matematika|matematiku]]. V roce [[1554]] vytvořil šestidílnou mapu [[Evropa|Evropy]] (''Europae descriptio''). O deset let později se stal dvorním [[kosmograf]]em vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu [[Lotrinsko|Lotrinska]] a mapu [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. |
||
== Atlas == |
== Atlas == |
Verze z 14. 7. 2017, 11:54
Gerhard Mercator | |
---|---|
Rodné jméno | Gerard De Kremer |
Narození | 5. března 1512 Rupelmonde |
Úmrtí | 2. prosince 1594 (ve věku 82 let) Duisburg |
Místo pohřbení | Church of Our Saviour |
Alma mater | Stará univerzita v Lovani City Gymnasium |
Povolání | matematik, geograf, filozof, teolog, kartograf, vynálezce, kosmograf, vysokoškolský učitel, výrobce nástrojů a spisovatel |
Zaměstnavatel | Universities in Leuven |
Choť | Barbara Schellekens Gertrude Vierlings |
Děti | Bartholomeus Mercator Rumold Mercator Arnold Mercator |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerhard Mercator (latinsky Gerardus; 5. března 1512 Rupelmonde – 2. prosince 1594 Duisburg) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno Mercatorovo zobrazení.
Život
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. Mercator je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's-Hertogenbosch a na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.
V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský glóbus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska.
Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský glóbus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio). O deset let později se stal dvorním kosmografem vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu Lotrinska a mapu Britských ostrovů.
Atlas
V roce 1569 vynalezl nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno (Mercatorovo zobrazení). Využil slovo „atlas“ jako název pro kolekci map a v roce 1570 přesvědčil Abrahama Ortelia k sestavení prvního moderního atlasu – Theatrum Orbis Terrarum. Kromě toho začal po částech vydávat svůj vlastní atlas. První díl vyšel roku 1578; byl tvořen opravenými verzemi Ptolemaiových map. V roce 1585 byly přidány mapy Francie (Galliae tabulae geographicae), Německa (Germaniae tabulae geographicae) a Nizozemí (Belgii Inferioris Geographicae) a v roce 1589 mapa jihovýchodní Evropy (Italiae, Sclavoniae et Graeciae tabulae geographicae). Další mapy vydal roku 1595 jeho syn Rumold Mercator.
Glóbus
Mercator vymyslel novou metodu výroby glóbů (zemských i nebeských), která umožnila jejich pozdější hromadnou produkci. Zatímco do té doby byly glóby vyráběny rytím do dřevěné či pozlacené mosazné koule, Mercator je vyráběl nanášením papíroviny a sádry na dřevěnou konstrukci. Na vzniklou kouli byla nalepena mapa světa rozdělená na dvanáct podlouhlých zakřivených částí a dvě kruhové polární čepičky. Poté byly glóby kolorovány a zasazeny do dřevěných stojanů. Dochovalo se dvacet dva takovýchto Mercatorových glóbů.
Gerhard Mercator zemřel v Duisburgu a je pochován ve zdejším kostele Nejsvětějšího Salvátora. Mercatorův život a dílo přibližuje Mercatorovo muzeum v belgickém Sint-Niklaas a Kulturní a historické muzeum v německém Duisburgu).
Galerie
-
Gerardus Mercator
-
Mapa světa
-
Mercatorova mapa Evropy