Schrödingerova kočka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chlapy -> chlapi
Odstraněna kapitola "Příklady". To sem opravdu nepatří - neencyklopedické, navíc bez zdrojů.
Řádek 15: Řádek 15:
== Publikace ==
== Publikace ==
Původní článek s titulkem ''Die gegenwärtige Situation in der Quantenmechanik'' (''Současná situace v kvantové mechanice'') se objevil v roce [[1935]] v německém časopise ''Naturwissenschaften'' (''Přírodní vědy''). Původně byl odpovědí na článek o [[EPR paradox]]u publikovaný [[Albert Einstein|Einsteinem]], [[Boris Podolsky|Podolským]] a [[Nathan Rosen|Rosenem]] ve stejném roce.
Původní článek s titulkem ''Die gegenwärtige Situation in der Quantenmechanik'' (''Současná situace v kvantové mechanice'') se objevil v roce [[1935]] v německém časopise ''Naturwissenschaften'' (''Přírodní vědy''). Původně byl odpovědí na článek o [[EPR paradox]]u publikovaný [[Albert Einstein|Einsteinem]], [[Boris Podolsky|Podolským]] a [[Nathan Rosen|Rosenem]] ve stejném roce.

== Příklady ==
Je možné, že uvedené příklady bude každý vnímat subjektivně, ale na druhou stranu určitě se o téma '''Schrödingerovy kočky''' minimálně otírají, protože ani v jednom z případů není jasná a průkazná situace mezi začátkem a koncem a s výjimkou zúčastněných osob, které znají některou z částí, nezná nikdo kompletní řešení. Podle mne jsou takových příkladů kolem nás tisíce.

Anekdota 1:

Muž odcházející na toaletu v restauraci napíše na tácek pod své pivo větu: "To pivo je moje, proto jsem si do něj plivl." Po návratu má na tácku připsáno "Já taky."

Anekdota 2:

Sedlák má pole na kterém pěstuje melouny a každou noc se mu nějaké ztratí. Umístí tedy na kraj pole ceduli, na kterou napíše: "Jeden meloun je od dneška otráven." Ráno se na pole vrátí a na ceduli je připsáno: "Co jeden? Od dneška jsou otráveny dva!"

Anekdota 3:

Ve vlaku jedou v kupé matka a její krásná mladá dcera na straně jedné a voják z povolání s vojákem základní služby na straně druhé. V určitou chvíli vlak vjede do tunelu, ozve se mlasknutí polibku a plesknutí facky.

Matka si říká: "Úchyl. Obtěžuje mi ve tmě dceru, ale je dobře, že se holka nedá."

Dcera si říká: "Matka se nezdá, stále po ní chlapi jedou, ale ta facka ho musela bolet."

Voják z povolání si říká: "Mladej si užil a já dostal facku."

Voják základní služby si říká: " V příštím tunelu zase mlasknu a zase mu jí fláknu."


== Odkazy v kultuře ==
== Odkazy v kultuře ==

Verze z 10. 6. 2017, 11:23

Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočku.

Schrödingerova kočka je myšlenkový experiment, který roku 1935 vymyslel Erwin Schrödinger, aby poukázal na nesrovnalost interpretace kvantové mechaniky při přechodu mezi subatomickým a makroskopickým světem.

Popis experimentu

Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádobu s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočkanerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud otevřeme krabici, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“.

Otázkou proto zůstává, kdy soustava přestává existovat jako superpozice stavů a stává se z nich pouze jediný? Účelem experimentu je ukázat, že teorie kvantové mechaniky není kompletní bez zákonů, které popisují stav, kdy vlnová funkce kolabuje a kočka zemře, nebo zůstane naživu, namísto obou těchto stavů.

Schrödinger samozřejmě nikdy nezamýšlel tento pokus praktikovat, aby zjistil, zda se kočka opravdu nachází v tomto polomrtvém/položivém stavu. Namísto toho konstatoval, že teorie kvantové mechaniky je nekompletní a neodpovídá skutečnosti v tomto znění. Kočka musí být buď živá, nebo mrtvá (neexistuje žádný stav mezi životem a smrtí) a stejné pravidlo (dovozuje Schrödinger) musí platit i pro nuklid. Musí být buď rozložený, nebo ne.

Mohli bychom tento paradox dále prohlubovat. Schrödinger se jde podívat do laboratoře, zdali je kočka živá, nebo mrtvá. Z hlediska jeho kolegů se teď Schrödinger nachází v superpozici dvou stavů – ví, že je kočka naživu, a ví, že je mrtvá, avšak pro kolegy kočka zůstává nadále mrtvá i živá. Vlnová funkce popisující tento stav kolabuje až ve chvíli, když Schrödinger vyjde z laboratoře a oznámí výsledek experimentu kolegům. Ovšem z hlediska lidí mimo budovu výzkumného ústavu by se měli všichni v budově nacházet v superpozici dvou stavů – vědí, že kočka přežila, a vědí, že je mrtvá, a tedy z vnějšího pohledu je kočka stále zároveň živá i mrtvá.

Gravitační pole však rychle způsobí dekoherenci stavů.[1]

Publikace

Původní článek s titulkem Die gegenwärtige Situation in der Quantenmechanik (Současná situace v kvantové mechanice) se objevil v roce 1935 v německém časopise Naturwissenschaften (Přírodní vědy). Původně byl odpovědí na článek o EPR paradoxu publikovaný Einsteinem, PodolskýmRosenem ve stejném roce.

Odkazy v kultuře

  • Terry Pratchett a jeho teorie Schrödingerovy kočky (kniha Nefalšovaná kočka). Zdůrazňuje, že jde pouze o myšlenkový experiment, který realizovat nelze – kdyby totiž vědci krabici ve skutečnosti otevřeli, našli by ji prázdnou, protože by kočka dávno uprchla.
  • Pojem Schrödingerův kocour používá ve své knize Poslední hlídka ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko pro označení magického předmětu, který má formu kožešinového límce; umístí se kolem krku oběti a pokud se tato pokusí použít magii, zatne do ní drápy.
  • Schrödingerovu kočku také zmiňuje Michio Kaku ve své knize Paralelní světy.
  • O Schrödingerově kočce se zmiňují v seriálu Teorie velkého třesku. V jednom z dílů vysvětluje Penny scestnou verzi svému novému příteli během cesty po schodech. V 17. dílu první řady Sheldon vysvětluje, že rande se může povést i nemusí, jako tahle kočka.
  • O Schrödingerově kočce se zmiňují v knize Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho Douglase Adamse.
  • O Schrödingerově kočce je zmínka ve filmech A Serious Man a Repo Men.
  • Schrödingerova kočka je také zmíněna v knize Šifra samotného Boha, jejímž autorem je José Rodrigues Dos Santos.
  • Princip Schrödingerovy kočky je volně zmíněn v 7. epizodě amerického sci-fi seriálu Flash Forward, který pojednává o svobodné vůli a možnosti ovlivnit budoucnost (spor determinismu s teorií volby).
  • O Schrödingerově kočce je zmínka v knize Sebastiana Faulkse Případ Engleby.
  • O Schrödingerově kočce je zmínka v americkém sci-fi seriálu Hvězdná brána.
  • Schrödingerovi a jeho kočce je věnována jedna bajka v knížce Markéty Baňkové Straka v říši entropie.
  • Schrödingerova kočka byla parodována jedním z dílů seriálu Futurama, kdy Fry jako policista vyslýchá doktora Schrödingera, ptá se jej, co je v té krabici, kterou veze, a vyžaduje, aby prozradil, jestli jde o živou, nebo o mrtvou kočku.
  • V CERNu se nachází Schrödingerova ulice, která je obousměrná, avšak o šíři pouze jednoho pruhu.
  • Schrödingerova kočka je zmíněna také ve hře Portal 2 od herního studia Valve.
  • Schrödingerova kočka je podstatou vtipu: Jede Schrödinger a Einstein autem a srazí kočku. Einstein se chce jít podívat, jestli kočka přežila. Schrödinger ho zastaví se slovy „Neblázni, chceš ji zabít?“
  • Schrödingerova kočka je podstatou vtipu: Policajti zastaví auto a po kontrole říkají: „Pane řidiči, víte, že vezete v krabici mrtvou kočku?“ „Hmm, tak teď už to vím - vám teda pěkně děkuju,“ odpovídá Schrödinger.
  • Schrödingerova kočka je podstatou vtipu: Říká paní Schrödingerová manželovi: "Proboha Erwine, co jsi dělal s tou kočkou, vždyť je napůl mrtvá!"
  • „Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít.“
  • Devatenácté vydání linux Fedora vyšlo s názvem Schrödinger's Cat.
  • Schrödingerova kočka se nachází rovněž jakožto easter egg ve hře Bioshock2. V úrovni Dionysus Park (část Imago Fine Arts) lze po rozmrazení ledových ploch nalézt zmrzlou kočku, která je pojmenována Schrödinger.
  • Ve vizuální novele Umineko no naku koro ni ve třetím díle použije Battler Schrödingerovu kočku v boji proti čarodějnici Beatrice, aby popřel existenci magie.
  • V anime Hellsing je postava chlapce s kočičíma ušima pojmenovaná po Schrödingerovi. Ten má schopnost „být všude a nikde“.
  • O Schrödingerově kočce je zmínka ve hře Far Cry 4.
  • O Schrödingerově kočce je zmínka i v seriálu Sběratelé kostí The Corpse At The Convention, kdy se Kůstka chystá na svou přednášku a snaží se Bootha přesvědčit, že vtip, který hodlá říci na začátku proslovu, je opravdu vtipný ve světě vědců. (Vtip: Schrödingera zastavi policista za rychlou jízdu a ptá se, co má v kufru. Schrödinger odpoví, že kočku. Policista: „Vždyť je ta kočka mrtvá“. Schrödinger: „Teď už ano“.)
  • Schrödingerova kočka je zmíněna v seriálu Stargate SG-1 v epizodě 01x17 Enigma. Carterová daruje kočku toho jména jednomu z mimozemských uprchlíků.
  • Dále je zmíněna ve hře Witcher 3, kde lze najít dopis polemizující o tom, jestli zaklínač Schrödinger ze školy kočky žije, nebo ne.
  • Zmíněna je také ve hře Counter Strike: Global Offensive v kanceláři na mapě Nuke. Na nástěnce je nakreslená kočka v krabici s popiskem - Still here, Erwin (Stále jsem tady, Erwine).
  • Zmíněna ve scifi sáze Hyperion (díly Endymion a Vzestup Endymionu) od Dana Simmonse. Schrödingerova krabice je zde celou smrti, která putuje vesmírem, a jejíž obyvatel - vězeň - neví, kdy ho čeká smrt plynem a zároveň je nucen čekat ji stále.
  • Objevuje se ve hře Final Fantasy XIII-2 jako monstrum připomínající kočku sedící v nádobě. Monstrum je pojmenováno Schrödinger.

Reference

Externí odkazy