Boris Podolsky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Boris Podolsky
Narození 29. června 1896
Taganrog
Úmrtí 28. listopadu 1966 (ve věku 70 let)
Cincinnati
Alma mater Kalifornský technologický institut
Univerzita Jižní Kalifornie
USC Viterbi School of Engineering
Zaměstnavatel Kalifornský technologický institut
Ocenění Fellow of the American Physical Society
Web boris-heir.net
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Boris Podolsky (29. června 189628. listopadu 1966) byl americký fyzik rusko - židovského původu. Známý je především díky práci s Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem na kvantovém provázání a takzvaném EPR paradoxu.

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. června 1896 do chudé židovské rodiny žijící v Rusku ve městě Taganrog na březích Azovského moře. V roce 1913 se přestěhoval do USA. Zde začal studovat elektrotechniku na Univerzitě Jižní Kalifornie, kde v roce 1918 získal bakalářský titul. Poté několik let sloužil u americké armády, ve vzdělávání pokračoval studiem matematiky, z níž získal magisterský titul v roce 1926 znovu na Univerzitě Jižní Kalifornie. Doktorát poté získal roku 1928 na Kalifornském technologickém institutu v oboru teoretická fyzika.

Vědecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po zisku doktorátu začal Podolsky pracoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde strávil rok, poté dojel na rok do Lipska. Roku 1930 se vrátil na Caltech, kde se jeho spolupracovníkem stal Richard Tolman. Po roce opět odešel, tentokrát na Ústav fyziky a technologie v Charkově. Zde pracoval s několika významnými fyziky jimiž byli například Vladimir Alexandrovič Fok, Paul Dirac a Lev Davidovič Landau. Do Spojených států se vrátil v roce 1933, tentokrát na Institute for Advanced Study v Princetonu. O dva roky později pak získal místo profesora matematické fyziky na University of Cincinnati, kde zůstal do roku 1961.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Podolského nejvíce proslavila spolupráce s Einsteinem a Rosenem na EPR paradoxu (publikace 1935), jímž se snažili dokázat neúplnost kvantové mechaniky. To vyústilo až ve formulaci Bellových nerovností v roce 1964 a v příchod kvantové informační teorie.

V roce 1933 Landaua a Podolského napadlo, že by mohli vydat učebnici elektromagnetismu a speciální teorie relativity s důrazem spíše na teorii než na experimentální výsledky. Toto se neuskutečnilo, ale Landaua a Lifšice to inspirovalo k sepsání slavného desetidílného Kurzu teoretické fyziky. Rovněž Podolsky později napsal knihu o elektromagnetismu.

Špionáž[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 vyšla kniha J. Haynese, H. Klehra a A. Vassilijeva Spies: The Rise and Fall of the KGB in America v níž se objevují důkazy, že Podolsky roky působil jako sovětský špion, který předával informace o americkém jaderném programu. Na rozdíl od většiny ostatních špionů zřejmě tuto činnost nevykonával z ideologických důvodu, ale za peníze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Podolsky na anglické Wikipedii.