Děkabristé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na rozcestník
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kolman decembrists.jpg|thumb|Děkabristé na Senátním náměstí]]
[[Soubor:Kolman decembrists.jpg|thumb|Děkabristé na Senátním náměstí]]
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[Samoděržaví|despotismu]] na konstituční formu vlády.
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[Samoděržaví|despotismu]] na konstituční formu vlády.


V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na [[Senátní náměstí (Petrohrad)|Senátním náměstí]] v [[Petrohrad]]ě. [[Car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]] či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník [[Pavel Ivanovič Pestěl|Pavel Pestěl]], dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody [[Konstantin Pavlovič|Konstantina Pavloviče]] na ruský trůn v dynastickém sporu.
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na [[Senátní náměstí (Petrohrad)|Senátním náměstí]] v [[Petrohrad]]ě. [[Car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]] či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník [[Pavel Ivanovič Pestěl|Pavel Pestěl]], dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody [[Konstantin Pavlovič|Konstantina Pavloviče]] na ruský trůn v dynastickém sporu.


Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Andrejevič Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže [[Sergej Petrovič Trubeckoj|Trubeckoj]] se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech, a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Andrejevič Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže [[Sergej Petrovič Trubeckoj|Trubeckoj]] se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech, a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.


== Odkazy ==
== Odkazy ==


=== Literatura ===
=== Literatura ===
*{{Citace monografie| příjmení = Šedivý| jméno = Jaroslav| titul = Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu| vydavatel = Volvox Globator| místo = Praha| rok = 2000
* {{Citace monografie| příjmení = Šedivý| jméno = Jaroslav| titul = Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu| vydavatel = Volvox Globator| místo = Praha| rok = 2000
| isbn = 80-7207-336-2}}
| isbn = 80-7207-336-2}}
* {{Citace kvalifikační práce| příjmení = DEDKOVÁ| jméno = Denisa| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta| titul = Ženy děkabristů|
* {{Citace kvalifikační práce| příjmení = DEDKOVÁ| jméno = Denisa| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta| titul = Ženy děkabristů|
url = http://theses.cz/id/rwflli/| typ práce = Diplomová práce| vedoucí = Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.| rok = 2012| počet stran = | strany =| citace = 2015-10-31| poznámka =
url = http://theses.cz/id/rwflli/| typ práce = Diplomová práce| vedoucí = Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.| rok = 2012| počet stran = | strany =| citace = 2015-10-31| poznámka =
| jazyk = }}
| jazyk = }}
Řádek 20: Řádek 20:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{cs}} [http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-povstani-dekabristu-v-petrohrade--211649 Český rozhlas: Ecce Homo - povstání děkabristů v Petrohradě]
* {{cs}} [http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-povstani-dekabristu-v-petrohrade--211649 Český rozhlas: Ecce Homo - povstání děkabristů v Petrohradě]
* {{ru}} [http://decemb.hobby.ru/ Virtuální muzeum děkabristů]
* {{ru}} [http://decemb.hobby.ru/ Virtuální muzeum děkabristů]

Verze z 6. 12. 2016, 07:30

Děkabristé na Senátním náměstí

Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.

V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na Senátním náměstí v Petrohradě. Car Alexandr I. zemřel a právě tento den měl nový car Mikuláš I. složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii či dokonce republiku. Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestěl, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.

Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech, a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.

Odkazy

Literatura

  • ŠEDIVÝ, Jaroslav. Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu. Praha: Volvox Globator, 2000. ISBN 80-7207-336-2. 
  • DEDKOVÁ, Denisa. Ženy děkabristů. , 2012 [cit. 2015-10-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy