Jan Václav Prchal: Porovnání verzí

Jan Václav Prchal
Jan Václav Prchal
Narození	17. dubna 1744; Kroměříž
Úmrtí	16. října 1811; Jihlava
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	sochař
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 6. 2016, 15:43

Jan Václav Prchal (17. dubna 1744 Kroměříž, Habsburská monarchie – 16. října 1811 Jihlava, Rakouské císařství) byl český pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.

Život

Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře, u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.^[1] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.

Dílo

Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.

Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha) ^[2]

Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterním kostele v Nové Říši.^[3]

Jan Václav Prchal, alegorie Jara
Jan Václav Prchal, alegorie Léta
Jan Václav Prchal, alegorie Podzimu
Jan Václav Prchal, alegorie Zimy
Jan Václav Prchal, alegorie Hudby
Jan Václav Prchal, Kalvárie
Jan Václav Prchal, Kalvárie
Jan Václav Prchal, Kalvárie

Odkazy

Reference

↑ Jihlavská archivní ročenka, svazek IV/2002, Jihlava, 2004, s. 223. Převzato: Cristia d’Elvert, Einige Iglauer Kűnstler, Nortizen-Bllatt, 1888, s. 54-55
↑ Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408
↑ Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.

Literatura

Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7

Externí odkazy

[1] Jihlavská archivní ročenka, svazek IV/2002, Jihlava, 2004, s. 223. Převzato: Cristia d’Elvert, Einige Iglauer Kűnstler, Nortizen-Bllatt, 1888, s. 54-55

[2] Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408

[3] Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
  | povolání = [[sochař]]
 }}
-'''Jan Václav Prchal''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1744]], [[Kroměříž]], [[Habsburská monarchie]] – [[16. říjen|16. října]] [[1811]], [[Jihlava]], [[Rakouské císařství]]) byl [[Češi|český]] [[Pozdní baroko|pozdně barokní]] [[sochař]] působící v [[Jihlava|Jihlavě]].
+'''Jan Václav Prchal''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1744]] [[Kroměříž]], [[Habsburská monarchie]] – [[16. říjen|16. října]] [[1811]] [[Jihlava]], [[Rakouské císařství]]) byl [[Češi|český]] [[Pozdní baroko|pozdně barokní]] [[sochař]] působící v [[Jihlava|Jihlavě]].
 == Život ==
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 [[File:Jan-Václav-Prchal,Neptunova-kašna,-Jihlava.jpg|thumb|Jan Václav Prchal, Neptunova kašna]]
 [[File:Jan-Václav-Prchal,kašna-Amfitrité,-Jihlava.jpg|thumb|left|Jan Václav Prchal, kašna Amfitrité]]
-Jeho soubor [[Alegorie|alegorických]] soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku [[Karlův les]] u [[Pávov]]a. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z [[Helenín]]a a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.
+Jeho soubor [[Alegorie|alegorických]] soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku [[Karlův les]] u [[Pávov]]a. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl [[Vinzenz Inderka]], který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z [[Helenín]]a a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.
 Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s [[Kalvárie|Kalvárií]], které byly původně součástí [[Křížová cesta|křížové cesty]] ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž [[Kostel svatého Jana Křtitele (Jihlava)|kostela svatého Jana Křtitele]]. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)|minoritského kláštera]]. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykově náměstí]] s postavami [[Poseidon]]a, (Neptuna) a [[Amfitrité]], vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v [[Kostel svatého Ducha (Jihlava)|hřbitovním kostele sv. Ducha]]) <ref>Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408</ref>