Řehoř z Nazianzu: Porovnání verzí

Svatý Řehoř Naziánský (Theologos)
Učitel církve, Theologos
Narození	329 nebo 330; Arianzos nebo Nazianzus
Úmrtí	25. ledna 389 nebo 390; Arianzos nebo Nazianzus
Svátek	2. leden - římskokatolická; 25. leden - východní církve
Období	Římská říše
Rodiče	Gregory of Nazianzus the Elder a Nonna of Nazianzus
Místo pohřbení	Konstantinopol
Státní občanství	starověký Řím
Vyznání	křesťanství
Úřady	Patriarcha
Uctíván církvemi	západní církve; východní křesťanství
Atributy	kniha, holubice
Patronem	básníků; za dobrou úrodu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 1. 2016, 23:18

Sv. Řehoř (Grégorios) z Nazianzu (329 Arianz v Kappadokii – 25. ledna 389 tamt.), také Řehoř Bohoslovec^[3] nebo na rozdíl od otce téhož jména Mladší patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (dále k nim patří sv. Basileios Veliký a jeho bratr sv. Grégorios z Nyssy).

Život a působení

Díky dochované korespondenci a řečnickým projevům máme o jeho životě podrobné zprávy. Narodil se v rodině světců: jeho otec Gregorios Starší, židovský rétor, který se pod vlivem své manželky Nonny dal pokřtít a byl pak 45 let biskupem v Nazianzu, bratr Caesarius z Nazianzu i sestra Gorgonia jsou uctíváni jako svatí. Řehoř se vzdělával nejprve v Kaisareii, poté v Alexandrii a nakonec na platónské akademii v Athénách, kde se setkal i s pozdějším císařem Juliánem a velmi spřátelil s Basileem Velikým, v jehož klášteře později také žil. V řeči při jeho pohřbu vylíčil studentský život té doby.

Po studiích žil v Basiliově klášteře na mořském pobřeží, kde se věnoval fyzické práci, modlitbě a studiu Bible, pak se ale musel vrátit domů, kde pomáhal svému starému otci. Ten ho roku 361 proti jeho vůli vysvětil na kněze a Řehořovo kázání o vážnosti kněžského poslání při této příležitosti se dodnes hojně cituje. Roku 370 navrhl Basileios Řehoře na metropolitu v Cesareji. Když jím byl však zvolen sám, ustanovil Řehoře i svého bratra Řehoře z Nyssy biskupy, aby ho podpořili v zápase s tehdy převládajícím ariánstvím.

Roku 379 byl povolán do Konstantinopole, kde bylo nikájské učení po vládě ariánského císaře Valenta silně na ústupu a Řehoř musel začínat ve sklepě. Mezi jeho tehdejšími žáky byl i pozdější překladatel latinské Bible svatý Jeroným. O rok později ho císař Theodosius I. povýšil na konstantinopolského patriarchu a Řehoř významně ovlivnil První konstantinopolský koncil. Po roce se však svého úřadu vzdal, neboť někteří biskupové považovali jeho jmenování za porušení jednoho z kánonů Prvního nikajského koncilu a dvorských intrik se Řehoř nechtěl účastnit. Zbytek života strávil jako poustevník v rodné vesnici, kde zděděný majetek rozdal a žil v malém domku se studní a zahradou. V této době vznikly jeho polemiky s Apollinariem a většina jeho básní.

Po smrti byl slavnostně pohřben v Konstantinopoli, ale roku 1204 křižáci jeho ostatky odvezli do Říma, kde byly uloženy v chrámu svatého Petra; roku 2004 je papež Jan Pavel II. vrátil do Konstantinopole.

Teolog

Ve svých kázáních kladl Řehoř velký důraz na pečlivé studium Bible a na výklad jednotlivých míst v kontextu Starého i Nového zákona. Důrazně obhajoval trojiční dogma podle nikájského vyznání víry a jeho shrnutí trojiční víry se cituje i v současném katechismu katolické církve. Polemizoval také se svým někdejším spolužákem Juliánem, který se jako císař vrátil k pohanství; mimo jiné jej kritizoval za to, že upírá křesťanům právo na klasické vzdělání.

Pro soteriologii (nauku o spáse) formuluje pravidlo: Vždyť to, co není přijato (Slovem), není spaseno, na druhou stranu to, co bylo spojeno s Bohem, bude spaseno.^[4]

Dílo

Z Řehořova díla se zachovalo přes 50 kázání, včetně velmi osobních řečí nad hroby rodičů, sourozenců a přítele Basilia Velikého. Teologicky nejvýznamnějších je "Pět řečí o Trojici" z roku 379, za něž mu Efezský koncil udělil titul „teolog“.

Dále se zachovalo přes 200 Řehořových dopisů, významných jak teologicky (polemika s Apollinariem), tak jako historické dokumenty a náhledy do života jeho doby. Řehoř patřil také mezi řecké básníky pozdního starověku.

Odkazy

Reference

↑ Нонна. In: Nový encyklopedický slovník, svazek 28.
↑ Нонна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXI.
↑ http://www.pravoslav.gts.cz/theolog/losskij.htm
↑ Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Str. 128.

Literatura

DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.
Ottův slovník naučný, heslo Řehoř Nazianský. Sv. 21, str. 426
V. Šmelhaus, Řecká patrologie. Praha: KEBF 1982, str. 149-157.
Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010, 4. vydání.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř z Nazianzu na Wikimedia Commons
Osoba Řehoř z Nazianzu ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Řehoř z Nazianzu

(anglicky) Vybrané řeči a dopisy
(anglicky) (francouzsky) CEGN, středisko pro studium Řehoře Naziánského na univerzitě v Lovani

Konstantinopolští patriarchové
Předchůdce:	379–381 Řehoř z Nazianzu	Nástupce:

[3cca9b39caabf4d5f4fa081f48498b85dc070851-1] Нонна. In: Nový encyklopedický slovník, svazek 28.

[d934a82154c28233d5ca9574e5b0ff8880f2ecc5-2] Нонна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXI.

[3] ttp://www.pravoslav.gts.cz/theolog/losskij.htm

[4] Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Str. 128.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox světec
+{{Infobox - světec
 |jméno = Svatý Řehoř Naziánský (Theologos)
 | foto = Gregory of Nazianzus.jpg
 |narození = [[329]], Arianz u Nazianzu, blízko dnešního [[Aksaray]], [[Turecko]]
 |úmrtí = [[25. leden|25. ledna]] [[389]], tamt.
 |blahořečen =
 |svatořečen =
 |svátek = [[2. leden]] - římskokatolická; [[25. leden]] - východní církve
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 |úřady= [[Patriarchát (územní členění církve)|Patriarcha]]
 |uctíván= [[západní církev|západní církve]]; [[východní církve|východní křesťanství]]
 |atributy = kniha, holubice
 |patron = [[básník]]ů; za dobrou úrodu
 |kostely =
 |pohřben =
 |}}
 Sv. '''Řehoř (Grégorios) z Nazianzu''' ([[329]] Arianz v [[Kappadokie|Kappadokii]] – [[25. leden|25. ledna]] [[389]] tamt.), také '''Řehoř Bohoslovec'''<ref>http://www.pravoslav.gts.cz/theolog/losskij.htm</ref> nebo na rozdíl od otce téhož jména '''Mladší''' patří mezi nejvýznamnější [[Řecko|řecké]] raně [[Křesťanství|křesťanské]] [[teolog]]y [[4. století]], kteří jsou označováni jako [[Církevní otcové#Kappadočtí otcové|kappadočtí otcové]] (dále k nim patří sv. [[Basileios Veliký]] a jeho bratr sv. [[Grégorios z Nyssy]]).
 == Život a působení ==
 Díky dochované korespondenci a řečnickým projevům máme o jeho životě podrobné zprávy. Narodil se v rodině světců: jeho otec Gregorios Starší, židovský rétor, který se pod vlivem své manželky Nonny dal pokřtít a byl pak 45 let biskupem v Nazianzu, bratr Caesarius z Nazianzu i sestra Gorgonia jsou uctíváni jako svatí. Řehoř se vzdělával nejprve v [[Kaisareia Mazaka|Kaisareii]], poté v [[Alexandrie|Alexandrii]] a nakonec na [[platón]]ské akademii v [[Athény|Athénách]], kde se setkal i s pozdějším císařem Juliánem a velmi spřátelil s Basileem Velikým, v jehož [[Klášter|klášteře]] později také žil. V řeči při jeho pohřbu vylíčil studentský život té doby.
 [[Soubor:Gregory of Nazianzus from Vasilyevskiy chin (15th c., GTG).jpg|thumb|upright=0.5|left|A. Rubljov, Sv. Rehoř Naziánský (kolem 1420)]]
 Po studiích žil v Basiliově klášteře na mořském pobřeží, kde se věnoval fyzické práci, modlitbě a studiu [[Bible]], pak se ale musel vrátit domů, kde pomáhal svému starému otci. Ten ho roku [[361]] proti jeho vůli vysvětil na kněze a Řehořovo kázání o vážnosti kněžského poslání při této příležitosti se dodnes hojně cituje. Roku 370 navrhl Basileios Řehoře na metropolitu v Cesareji. Když jím byl však zvolen sám, ustanovil Řehoře i svého bratra [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] biskupy, aby ho podpořili v zápase s tehdy převládajícím ariánstvím.
 Roku [[379]] byl povolán do [[Konstantinopol]]e, kde bylo nikájské učení po vládě [[Ariánství|ariánského]] [[císař]]e [[Valens|Valenta]] silně na ústupu a Řehoř musel začínat ve sklepě. Mezi jeho tehdejšími žáky byl i pozdější překladatel latinské Bible [[svatý Jeroným]]. O rok později ho císař [[Theodosius I.]] povýšil na konstantinopolského [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchu]] a Řehoř významně ovlivnil [[První konstantinopolský koncil]]. Po roce se však svého úřadu vzdal, neboť někteří [[biskup]]ové považovali jeho jmenování za porušení jednoho z [[kánon (kanonické právo)|kánonů]] [[První nikajský koncil|Prvního nikajského koncilu]] a dvorských intrik se Řehoř nechtěl účastnit. Zbytek života strávil jako poustevník v rodné vesnici, kde zděděný majetek rozdal a žil v malém domku se studní a zahradou. V této době vznikly jeho polemiky s [[Apollinaris z Laodiceje|Apollinariem]] a většina jeho básní.
 Po smrti byl slavnostně pohřben v Konstantinopoli, ale roku 1204 křižáci jeho ostatky odvezli do [[Řím]]a, kde byly uloženy v [[chrám svatého Petra|chrámu svatého Petra]]; roku 2004 je papež [[Jan Pavel II.]] vrátil do Konstantinopole.
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 Ve svých kázáních kladl Řehoř velký důraz na pečlivé studium [[Bible]] a na výklad jednotlivých míst v kontextu Starého i Nového zákona. Důrazně obhajoval [[nejsvětější Trojice|trojiční]] [[dogma]] podle [[nicejské vyznání|nikájského vyznání víry]] a jeho shrnutí trojiční víry se cituje i v současném katechismu katolické církve. Polemizoval také se svým někdejším spolužákem [[Julianus|Juliánem]], který se jako císař vrátil k pohanství; mimo jiné jej kritizoval za to, že upírá [[křesťan]]ům právo na klasické vzdělání.
 Pro soteriologii (nauku o spáse) formuluje pravidlo: ''Vždyť to, co není přijato (Slovem), není spaseno, na druhou stranu to, co bylo spojeno s Bohem, bude spaseno.''<ref>Pospíšil Ctirad V., ''Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel''. Str. 128.</ref>
 == Dílo ==
 Z Řehořova díla se zachovalo přes 50 kázání, včetně velmi osobních řečí nad hroby rodičů, sourozenců a přítele Basilia Velikého. Teologicky nejvýznamnějších je "Pět řečí o Trojici" z roku 379, za něž mu Efezský koncil udělil titul „teolog“.
 Dále se zachovalo přes 200 Řehořových dopisů, významných jak teologicky (polemika s Apollinariem), tak jako historické dokumenty a náhledy do života jeho doby. Řehoř patřil také mezi řecké básníky pozdního starověku.
@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 * ''Ottův slovník naučný'', heslo Řehoř Nazianský. Sv. 21, str. 426
 * V. Šmelhaus, ''Řecká patrologie''. Praha: KEBF 1982, str. 149-157.
 * Pospíšil Ctirad V., ''Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel'', Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010, 4. vydání.
 === Související články ===
@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 [[Kategorie:Biskupové starověku]]
 [[Kategorie:Patriarchové]]
 [[Kategorie:Pohřbení v Konstantinopoli]]
 [[Kategorie:Narození 4. století]]