Alotropické modifikace železa: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q646981) |
upřesnění fáze epsilon |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Pure iron phase diagram (EN).svg|popis=fázový diagram čistého železa za nízkých tlaků}} |
{{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Pure iron phase diagram (EN).svg|popis=fázový diagram čistého železa za nízkých tlaků}} |
||
'''Alotropické modifikace železa''' je jeden z nejznámějších příkladů [[alotropie]] v [[kovy|kovech]]. Za [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]] se vyskytují jsou následující alotropické modifikace: '''železo α''', '''železo β''', '''železo γ''' a '''železo δ'''. Modifikace nazývaná '''železo ε''' |
'''Alotropické modifikace železa''' je jeden z nejznámějších příkladů [[alotropie]] v [[kovy|kovech]]. Za [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]] se vyskytují jsou následující alotropické modifikace: '''železo α''', '''železo β''', '''železo γ''' a '''železo δ'''. Modifikace nazývaná '''železo ε''' vzniká z α-železa při tlaku nad 10 GPa.<ref name="boehler"> |
||
{{Citace periodika |
{{Citace periodika |
||
| příjmení = Boehler| jméno = Reinhard |
| příjmení = Boehler| jméno = Reinhard |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| datum přístupu = 2011-10-23 |
| datum přístupu = 2011-10-23 |
||
| poznámka = [vydavatel American Geophysical Union] | strany = 221–245 (231) |
| poznámka = [vydavatel American Geophysical Union] | strany = 221–245 (231) |
||
| jazyk = anglicky}} |
|||
</ref> |
|||
<ref name="mathon"> |
|||
{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Mathon | jméno = O. et al. |
|||
| titul = Dynamics of the Magnetic and Structural α-ε Phase Transition in Iron |
|||
| periodikum = Physical Review Letters |
|||
| rok = 2004 | ročník = 93| číslo = |
|||
| doi = 10.1103/PhysRevLett.93.255503 |
|||
| datum přístupu = 2015-08-17 |
|||
| strany = 255503 |
|||
| jazyk = anglicky}} |
| jazyk = anglicky}} |
||
</ref> |
</ref> |
||
| Řádek 31: | Řádek 42: | ||
Při 912 °C se krystalová struktura opět vrací na kubickou prostorově středěnou jako železo β, které je také paramagnetické. Ochlazení pod tzv. [[Curieova teplota|Curieovou teplotou]] nepřináší již žádnou změnu ve struktuře, zůstává kubická prostorově středěná struktura, která je ale již [[feromagnetismus|feromagnetická]] a označuje se jako železo α.<ref name="MaJS-71">[[#MaJS|Foldyna et al.]], str. 71</ref><ref name="StrojTech-57">[[#StrojTech|Hluchý et al.]], str. 57</ref> Parametr [[krystalová mřížka|atomové mřížky]] železa α (β) závisí na teplotě a vzrůstá až do 2,9×10<sup>-10</sup> m.<ref name="MaJS-72">[[#MaJS|Foldyna et al.]], str. 72</ref> Nemagnetické železo má všechny [[elektron]]ové [[spin]]y [[atom]]ů v [[magnetická doména|magnetické doméně]] orientované stejně.<ref name="Cullity-91">{{citace monografie | jméno = B. D.| příjmení = Cullity | jméno2 = C. D| příjmení2 = Graham | titul = Introduction to Magnetic Materials | vydání = 2 | rok = 2009| vydavatel = IEEE Inc.| isbn = 978-0-471-47741-9 | stránky = 91}}</ref> Avšak vliv okolních magnetických domén s jinak orientovanými spiny se vzájemně ruší. V zmagnetizovaném železe jsou elektronové spiny v doméně zarovnané, takže magnetický efekt okolních domén se znásobuje. I když každá doména obsahuje miliardu atomů, má rozměry přibližně v setinách milimetru. |
Při 912 °C se krystalová struktura opět vrací na kubickou prostorově středěnou jako železo β, které je také paramagnetické. Ochlazení pod tzv. [[Curieova teplota|Curieovou teplotou]] nepřináší již žádnou změnu ve struktuře, zůstává kubická prostorově středěná struktura, která je ale již [[feromagnetismus|feromagnetická]] a označuje se jako železo α.<ref name="MaJS-71">[[#MaJS|Foldyna et al.]], str. 71</ref><ref name="StrojTech-57">[[#StrojTech|Hluchý et al.]], str. 57</ref> Parametr [[krystalová mřížka|atomové mřížky]] železa α (β) závisí na teplotě a vzrůstá až do 2,9×10<sup>-10</sup> m.<ref name="MaJS-72">[[#MaJS|Foldyna et al.]], str. 72</ref> Nemagnetické železo má všechny [[elektron]]ové [[spin]]y [[atom]]ů v [[magnetická doména|magnetické doméně]] orientované stejně.<ref name="Cullity-91">{{citace monografie | jméno = B. D.| příjmení = Cullity | jméno2 = C. D| příjmení2 = Graham | titul = Introduction to Magnetic Materials | vydání = 2 | rok = 2009| vydavatel = IEEE Inc.| isbn = 978-0-471-47741-9 | stránky = 91}}</ref> Avšak vliv okolních magnetických domén s jinak orientovanými spiny se vzájemně ruší. V zmagnetizovaném železe jsou elektronové spiny v doméně zarovnané, takže magnetický efekt okolních domén se znásobuje. I když každá doména obsahuje miliardu atomů, má rozměry přibližně v setinách milimetru. |
||
Při tlaku přibližně nad 10 [[Pascal (jednotka)|GPa]] a teplotě několik stovek [[kelvin]]ů se železo α transformuje do těsně uspořádané mřížky šesterečné soustavy (HCP). Tato struktura se označuje jako železo ε. Železo γ se také může transformovat do železa ε, ale není nutné při tom působit tak vysokými tlaky. Tyto fáze se předpokládají v pevných částech [[Planetární jádro|planetárních jader]]. Předpokládá se, že [[Zemské jádro]] se skládá ze slitiny železo-[[nikl]] s fázemi ε. |
Při tlaku přibližně nad 10 [[Pascal (jednotka)|GPa]] a teplotě několik stovek [[kelvin]]ů se železo α transformuje do těsně uspořádané mřížky šesterečné soustavy (HCP). Tato struktura se označuje jako železo ε.<ref name="mathon" /> Železo γ se také může transformovat do železa ε, ale není nutné při tom působit tak vysokými tlaky. Tyto fáze se předpokládají v pevných částech [[Planetární jádro|planetárních jader]]. Předpokládá se, že [[Zemské jádro]] se skládá ze slitiny železo-[[nikl]] s fázemi ε. |
||
== Některé fáze slitiny železo-uhlík == |
== Některé fáze slitiny železo-uhlík == |
||
Verze z 17. 8. 2015, 07:37
.svg)
Alotropické modifikace železa je jeden z nejznámějších příkladů alotropie v kovech. Za atmosférického tlaku se vyskytují jsou následující alotropické modifikace: železo α, železo β, železo γ a železo δ. Modifikace nazývaná železo ε vzniká z α-železa při tlaku nad 10 GPa.[1] [2]
Charakteristika
Železo začne krystalizovat při chladnutí taveniny na úrovni teploty 1538 °C jako železo δ (často se označuje i jako vysokoteplotní modifikace železa α), které má kubickou prostorově středěnou strukturu (BCC).[3][4]
Dalším ochlazováním se struktura mění na kubickou plošně středěnou (FCC) od teploty 1394 °C, která má název železo γ a je paramagnetická.[5][4][6] Parametr atomové mřížky železa γ je přibližně 3,65×10-10 m.[7]
Při 912 °C se krystalová struktura opět vrací na kubickou prostorově středěnou jako železo β, které je také paramagnetické. Ochlazení pod tzv. Curieovou teplotou nepřináší již žádnou změnu ve struktuře, zůstává kubická prostorově středěná struktura, která je ale již feromagnetická a označuje se jako železo α.[4][6] Parametr atomové mřížky železa α (β) závisí na teplotě a vzrůstá až do 2,9×10-10 m.[7] Nemagnetické železo má všechny elektronové spiny atomů v magnetické doméně orientované stejně.[8] Avšak vliv okolních magnetických domén s jinak orientovanými spiny se vzájemně ruší. V zmagnetizovaném železe jsou elektronové spiny v doméně zarovnané, takže magnetický efekt okolních domén se znásobuje. I když každá doména obsahuje miliardu atomů, má rozměry přibližně v setinách milimetru.
Při tlaku přibližně nad 10 GPa a teplotě několik stovek kelvinů se železo α transformuje do těsně uspořádané mřížky šesterečné soustavy (HCP). Tato struktura se označuje jako železo ε.[2] Železo γ se také může transformovat do železa ε, ale není nutné při tom působit tak vysokými tlaky. Tyto fáze se předpokládají v pevných částech planetárních jader. Předpokládá se, že Zemské jádro se skládá ze slitiny železo-nikl s fázemi ε.
Některé fáze slitiny železo-uhlík
Železo tvoří s různými kovy a jinými prvky velmi důležitou sloučeninu. Nejdůležitější slitinu tvoří železo s uhlíkem buď jako ocel nebo jako technické železo resp. litinu. Podle další přídavných, tzv. legujících prvků, lze vytvořit mnoho druhů ocelí a litin s různými vlastnostmi. Pochopení vlastností alotropické modifikace železa je klíčem k výrobě kvalitní oceli. Tuhý roztok uhlíku a železa α resp. β resp. γ resp. δ se nazývají ferit α resp. ferit β resp. austenit resp. ferit δ.[5]
Železo α je stabilní modifikace železa při pokojové teplotě. Je to měkký, duktilní materiál, ve kterém lze rozpustit velmi malé množství uhlíku; maximálně 0,021 % hm. při teplotě 910 °C. Větší rozpustnost uhlíku umožňuje až železo γ a to až do hodnoty 2,11 % hm. při 1146 °C.[7][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allotropes of iron na anglické Wikipedii.
- ↑ BOEHLER, Reinhard. High-pressure experiments and the phase diagram of lower mantle and core materials. Review of Geophysics. 2000, čís. 38, s. 221–245 (231). [vydavatel American Geophysical Union]. Dostupné online [cit. 2011-10-23]. ISSN 8755-1209. (anglicky)
- ↑ a b MATHON, O. et al. Dynamics of the Magnetic and Structural α-ε Phase Transition in Iron. Physical Review Letters. 2004, roč. 93, s. 255503. DOI 10.1103/PhysRevLett.93.255503. (anglicky)
- ↑ Metals Handbook, Vol. 8 Metallography, Structures and Phase Diagrams. 8. vyd. Metals Park, Ohio: ASM International, 1973. (anglicky)
- ↑ a b c Foldyna et al., str. 71
- ↑ a b Systém Fe-C [online]. VŠCHT, 2009-02-20 [cit. 2011-07-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Hluchý et al., str. 57
- ↑ a b c Foldyna et al., str. 72
- ↑ CULLITY, B. D.; GRAHAM, C. D. Introduction to Magnetic Materials. 2. vyd. [s.l.]: IEEE Inc., 2009. ISBN 978-0-471-47741-9. S. 91.
- ↑ Hluchý et al., str. 58
Literatura
- FOLDYNA, Václav; HENNHOFER, Karel; OLŠAROVÁ, Věra, Hlavatý, Ivo; Koukal, Jaroslav; Kristofory, František; Ochodek, Václav; Pilous, Václav; Purmenský, Jaroslav; Schwarz, Drahomír; Veselko, Július. Materiály a jejich svařitelnost. Recenzent: Jaroslav Koukal. 1. vyd. Ostrava: Česká svářečská společnost ANB, ZEROSS, 2000. 216 s. ISBN 80-85771-85-3. [reference viz Foldyna et al.].
- HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf, 2002. Strojírenská technologie. Lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Scientia. 173 s. ISBN 80-7183-265-0. [reference viz Hluchý et al.].