Pěstounství

Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.

Charakteristika pěstounské péče

Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.

Historie české právní úpravy

Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.

Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a-45d.

Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 občanského zákoníku.

Práva a povinnosti pěstounů

 Práva:

• Rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.
• Právo na odměnu pěstouna.

Povinnosti:

• Osobně o dítě pečovat.
• Informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech.
• Udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.
• Umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči.

Práva a povinnosti rodičů

 Práva:

• Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.
• Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.
• Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.

Povinnosti:

• Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti.
• Rodičům zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti.

Formy pěstounské péče

Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.

 Pěstounská péče dlouhodobá (PP)

„Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali.“ Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.

 Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)

Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“ Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte. V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.

Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte

Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace. Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.

Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku. V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.

Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života. V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.

Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.

Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.

Dávky pěstounské péče

V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. 1. 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí následovně:

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující.

Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:

• pro dítě do 6 roků 4500 Kč měsíčně,
• pro dítě ve věku od 6 do 12 let 5550 Kč měsíčně,
• pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6350 Kč měsíčně,
• pro dítě ve věku od 18 do 26 let 6600 Kč měsíčně.

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka:

	I. stupeň závislosti (lehká) Kč	II. stupeň závislosti (středně těžká) Kč	III. stupeň závislosti (těžká) Kč	IV. stupeň závislosti (úplná) Kč
Do 6 let	4 650	5 550	5 900	6 400
6-12 let	5 650	6 800	7 250	7 850
12-18 let	6 450	7800	8 300	8 700
18-26 let	6 750	8100	8 600	9 000

Příspěvek při ukončení pěstounské péče

Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč.

Odměna pěstouna

Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci.

Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:

• 8 000 Kč při péči o 1 dítě,
• 12 000 Kč při péči o 2 děti,
• 20 000 Kč,
  • při péči alespoň o 3 děti,
  • při péči alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
  • jedná-li se o osobu v evidenci, i v případě, že nepečuje o žádné dítě,

• 24 000 Kč při péči alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV.

Za každé další dítě svěřené do péče pečující osoby se odměna pěstouna zvyšuje o 4 000 Kč.

Příspěvek při převzetí dítěte

Nárok na tento jednorázový příspěvek má osoba pečující.

Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:

• do 6 let činí 8 000 Kč,
• od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
• od 12 do 18 let, 10 000 Kč.

Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla

Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč.

Odkazy

Literatura

• Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7
• NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha: Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6

• SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Palackého univerzita, 2013, ISBN 978-80-244-3821-4.
• STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha: Portál (nakladatelství), 2013. ISBN 978-80-262-0359-9
• ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál (nakladatelství), 2012. ISBN 978-80-262-0065-9