Girona: Porovnání verzí

Gerona ; Girona
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	41°59′ s. š., 2°49′ v. d.
Nadmořská výška	76 m n. m.
Časové pásmo	SEČ
autonomní společenství	Katalánsko
provincie	Gerona
comarca	Gironès
	Girona
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	39,1 km²
Počet obyvatel	89 890
Hustota zalidnění	2 299 obyv./km²
Správa
Starosta	Anna Pagans i Gruartmoner
Vznik	1834
Oficiální web	www.ajuntament.gi
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 3. 2015, 03:42

Girona (katalánsky) nebo španělsky Gerona je město v Katalánsku, hlavní město provincie Girona a comarky Gironès. Ve městě žije 89 890 obyvatel (INE 2007). Město leží na soutoku řek Ter a Onyar. Nedaleko města se nachází i mezinárodní letiště.

Girona má nejvyšší příjem na obyvatele ve Španělsku.

Historie

Za vlády Římanů vedla v místech Girony důležité cesta, na obranu zde byla vybudována pevnost Gerunda. Od té doby se o město často sváděly dlouhé boje. Dvě století zde měli nadvládu Arabové. Šest století zde sídlila početná židovská komunita. Během 18. st. byla Girona osmnáctkrát obléhána. Díky bohaté historii a různorodému obyvatelstvu v historickém středověkém městě najdeme různé styly od římského klasicismu po secesi.^[1]

Město a památky

Většina města se rozkládá na západním břehu řeky Onyar. Staré město leží v severovýchodní části Girony, na úpatí kopce, na východním břehu řeky. Část starého města chrání středověké hradby. Na rozhraní starého a nového města leží jedno z největších náměstí v Gironě Placa de Catalunya. Odtud pak vede severním směrem pěší zóna s řadou obchodů a restaurací Rambla de la Libertat do středu starého města, kde je katedrála.

Katedrála, Catedral de Girona, gotická stavba ze 14. až 15. st., průčelí je z 18. st., gotická klenba v interiéru katedrály má šířku 22 m, je tak nejširší na světě. Věž katedrály Torre de Carlemany je románská, z 11. st., velmi ceněný je také ambit, rovněž románský. Ke katedrále vede barokní schodiště ze 17. st.
Středověké hradby a věže
Kostel Sant Feliu, gotický ze 14. st., fasáda je z 18. st.
Kostel Sant Pere de Galligants, románský kostel z první pol. 12. st., od 19. st. zde sídlí Archeologické muzeum Katalánska
Kláštěr Monestir de Sant Daniel, románská stavba z 11. st.
Ulice Carrer de la Forca a čtvrť Call, židovská čtvrť
Náměstí Placa de la Independencia, Placa de la Constutición

Galerie

Catedral de Girona
středověké hradby a věže
kostel Sant Feliu
kostel Sant Pere de Galligants

Partnerská města

Externí odkazy

Reference

↑ Španělsko. Rough Guide 2005, str. 789.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Girona na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Španělsko. Rough Guide 2005, str. 789.

[1]

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
  | náboženské složení =
  | status =
- | starosta = Anna Pagans i Gruartmoner ([[Partit dels Socialistes de Catalunya|PSC]])
+ | starosta = Anna Pagans i Gruartmoner
  | web = http://www.ajuntament.gi
  | obecní úřad =
  | telefonní předvolba =
- | psč = 1700X
+ | psč =
  | označení vozidel =
  | typ statistického celku =
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 }}
 {{cizojazyčně|ca|'''Girona'''}} ({{vjazyce|ca}}) nebo {{Vjazyce|es}} {{Cizojazyčně|es|'''Gerona'''}} je město v&nbsp;[[Katalánsko|Katalánsku]], hlavní město [[provincie Girona]] a [[comarca|comarky]] [[Gironès]]. Ve městě žije 89&nbsp;890 obyvatel (INE [[2007]]). Město leží na soutoku řek [[Ter]] a [[Onyar]]. Nedaleko města se nachází i [[Letiště Girona|mezinárodní letiště]].
+Girona má nejvyšší příjem na obyvatele ve Španělsku.
+== Historie ==
+Za vlády Římanů vedla v místech Girony důležité cesta, na obranu zde byla vybudována pevnost ''Gerunda''. Od té doby se o město často sváděly dlouhé boje. Dvě století zde měli nadvládu Arabové. Šest století zde sídlila početná židovská komunita. Během 18. st. byla Girona osmnáctkrát obléhána. Díky bohaté historii a různorodému obyvatelstvu v historickém středověkém městě najdeme různé styly od římského klasicismu po secesi.<ref>Španělsko. Rough Guide 2005, str. 789.</ref>
+== Město a památky ==
+Většina města se rozkládá na západním břehu řeky Onyar. Staré město leží v severovýchodní části Girony, na úpatí kopce, na východním břehu řeky. Část starého města chrání středověké hradby. Na rozhraní starého a nového města leží jedno z největších náměstí v Gironě ''Placa de Catalunya''. Odtud pak vede severním směrem pěší zóna s řadou obchodů a restaurací ''Rambla de la Libertat'' do středu starého města, kde je katedrála.
+*Katedrála, [[Katedrála Panny Marie (Girona)|Catedral de Girona]], [[Gotická architektura|gotická]] stavba ze 14. až 15. st., průčelí je z 18. st., gotická klenba v interiéru katedrály má šířku 22 m, je tak nejširší na světě. Věž katedrály ''Torre de Carlemany'' je [[Románská architektura|románská]], z 11. st., velmi ceněný je také [[ambit]], rovněž románský. Ke katedrále vede [[Barokní architektura|barokní]] schodiště ze 17. st.
+*Středověké hradby a věže
+*Kostel Sant Feliu, gotický ze 14. st., fasáda je z 18. st.
+*Kostel Sant Pere de Galligants, románský kostel z první pol. 12. st., od 19. st. zde sídlí ''Archeologické muzeum Katalánska''
+*Kláštěr Monestir de Sant Daniel, románská stavba z 11. st.
+*Ulice Carrer de la Forca a čtvrť Call, židovská čtvrť
+*Náměstí Placa de la Independencia, Placa de la Constutición
+=== Galerie ===
+<gallery>
+File:La Catedral de Santa Maria de Girona 12.jpg|Catedral de Girona
+File:Girona 037.JPG|středověké hradby a věže
+File:463 Església de Sant Feliu (Girona), campanar i façana oest.JPG|kostel Sant Feliu
+File:Monestir de Sant Pere de Galligants 03.jpg|kostel Sant Pere de Galligants
+</gallery>
 == Partnerská města ==
@@ Řádek 51: / Řádek 75: @@
 == Externí odkazy ==
+== Reference ==
+<references />
 * {{Commonscat|Girona}}
 * [http://www.ajuntament.gi Oficiální stránky]