Eduard Hanslick: Porovnání verzí

Jan Hus
Jan Hus
	Eduard Hanslick ve věku 40 let
Narození	11. září 1825,; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	6. srpna 1904; Baden u Vídně, ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova; Vídeňská univerzita
Povolání	muzikolog, spisovatel, hudební kritik, profesor, hudební skladatel, estetik, kritik a publicista
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Sophie Wohlmuth (1876–1904)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 1. 2015, 15:26

Eduard Hanslick (11. září 1825, Praha – 6. srpna 1904, Baden u Vídně) byl rakouský hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku.

Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě (1861). Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse.

Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera.

Dílo

Největší ohlas měla jeho stať proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby O hudebním krásnu (německy Vom Musikalisch-Schönen) z roku 1854, vlastně habilitační spis.

Rozsáhlé badatelské úsilí je za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni (Geschichte des Konzertwesens in Wien, 1869-70) a devítisvazkovou Moderní operou (Die moderne Oper, 1875-1900). V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben.

Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výbor z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián.

Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem.

Reference

POLEDŇÁK, Ivan. Český hudební slovník osob a institucí : Eduard Hanslick [online]. Centrum hudební lexikografie. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hanslick na Wikimedia Commons
Osoba Eduard Hanslick ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hanslick

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

↑ Dostupné online. [cit. 2021-08-09].
↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].

[0d2569501c4f12b6cd4a01b9a94ee3d4f227c8dc-1] Dostupné online. [cit. 2021-08-09].

[0a20082332a22d59bb5b7d2f2e0fb3fe891a8954-2] Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox - osoba
-[[Soubor:Hanslick.jpg|thumb|Eduard Hanslick ve věku 40 let]]
+ | jméno = Jan Hus
+ | obrázek = Hanslick.jpg
+ | popisek = Eduard Hanslick ve věku 40 let
+ | popisek = Eduard Hanslick ve věku 40 let
+ | citát =
+ | datum narození = [[11. září]] [[1825]],
+ | místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
+ | datum úmrtí = [[6. srpen|6. srpna]] [[1904]]
+ | místo úmrtí = [[Baden u Vídně]], <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
+}}
 '''Eduard Hanslick''' ([[11. září]] [[1825]], [[Praha]] – [[6. srpen|6. srpna]] [[1904]], [[Baden bei Wien|Baden u Vídně]]) byl [[rakouská monarchie|rakouský]] hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro [[hudební estetika|hudební estetiku]].
-Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve ''Wiener Zeitung'', ''Presse'' a ''Neue Freie Presse''.
+Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v&nbsp;největších vídeňských listech své doby, ve ''Wiener Zeitung'', ''Presse'' a ''Neue Freie Presse''.
 Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou ([[absolutní hudba]]), se postavil do přímého protikladu k názorům [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].
@@ Řádek 11: / Řádek 21: @@
 Největší ohlas měla jeho stať proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Vom Musikalisch-Schönen}}'') z roku 1854, vlastně [[Habilitace|habilitační]] spis.
-Rozsáhlé badatelské úsilí je za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' (''{{cizojazyčně|de|Geschichte des Konzertwesens in Wien}}'', 1869-70) a devítisvazkovou ''Moderní operou'' (''{{cizojazyčně|de|Die moderne Oper}}'', 1875-1900). V roce 1894 vyšly v [[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''.
+Rozsáhlé badatelské úsilí je za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' (''{{cizojazyčně|de|Geschichte des Konzertwesens in Wien}}'', 1869-70) a&nbsp;devítisvazkovou ''Moderní operou'' (''{{cizojazyčně|de|Die moderne Oper}}'', 1875-1900). V roce 1894 vyšly v [[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''.
 Do češtiny byl přeložen jeho spisek ''O hudebním krásnu'' (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výbor z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu [[Jitka Ludvová|Jitky Ludvové]] pod titulem ''Dokonalý antiwagnerián''.