Heinrich von Pitreich: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ šabl.
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-Rakousko-uhersko +Rakousko-Uhersko); kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
| předchůdce = [[Edmund von Krieghammer]]
| předchůdce = [[Edmund von Krieghammer]]
| nástupce = [[Franz Xaver von Schönaich]]
| nástupce = [[Franz Xaver von Schönaich]]
|datum_narození = [[10. listopad|10. listopadu]] [[1841]]
|datum_narození = [[10. listopad]]u [[1841]]
| místo_narození = [[Lublaň]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo_narození = [[Lublaň]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí = [[13. leden|13. ledna]] [[1920]]
|datum_úmrtí = [[13. leden|13. ledna]] [[1920]]
Řádek 23: Řádek 23:
{{Příbuzný|synovec|[[Anton von Pitreich mladší|Anton von Pitreich]]}}
{{Příbuzný|synovec|[[Anton von Pitreich mladší|Anton von Pitreich]]}}
}}
}}
'''Heinrich von Pitreich''' ([[10. listopad|10. listopadu]] [[1841]] [[Lublaň]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1920]] [[Vídeň]]) byl [[Rakousko-uhersko|rakousko-uherský]] generál a politik, v letech 1902–1906 [[Seznam ministrů války Rakouska-Uherska|ministr války Rakouska-Uherska]].
'''Heinrich von Pitreich''' ([[10. listopad]]u [[1841]] [[Lublaň]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1920]] [[Vídeň]]) byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] generál a politik, v letech 1902–1906 [[Seznam ministrů války Rakouska-Uherska|ministr války Rakouska-Uherska]].


== Biografie ==
== Biografie ==

Verze z 4. 1. 2015, 22:46

Šablona:Infobox Politik

Příbuzenstvo
syn Maxmilian von Pitreich
bratr Anton von Pitreich
synovec Anton von Pitreich

Heinrich von Pitreich (10. listopadu 1841 Lublaň13. ledna 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1902–1906 ministr války Rakouska-Uherska.

Biografie

V období let 1856–1859 studoval na ženijní akademii v bývalém Louckém klášteru u Znojma, pak vyšší ženijní kurz, roku 1866 působil v pevnosti v Krakově a Lvově, potom nastoupil do vojenské školy a roku 1871 byl jmenován hejtmanem v generálním štábu. Roku 1878 byl povýšen na majora, roku 1882 na podplukovníka. Roku 1883 převzal vedení 5. oddělení generálního štábu na říšském ministerstvu války. Roku 1885 dosáhl hodnosti plukovníka a od roku 1890 na miniterstvu války řídil prezidiální byro. Roku 1891 se stal generálmajorem a velitelem 24. divize v Přemyšli. Roku 1895 byl povýšen na podmaršála (feldmarschalleutnant). Od roku 1896 působil ve funkci zástupce náčelníka generálního štábu Friedricha von Beck-Rzikowského. Na této pozici vypracoval nové metody pro manévry jízdních vojsk a napsal návrh pravidel pro výcvik pěchoty.[1][2]

Od 17. prosince 1902 do 24. října 1906 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[3] Za jeho úřadování v čele rezortu byly do výzbroje armády zavedeny kulomety a nová děla. Zasloužil se i o reformu vojenských soudů. Snažil se o revizi dohody o kontingentech rekrutů z roku 1868, čímž ovšem proti sobě vyvolal ostrou opozici v Uhersku. Jeho ochota k ústupkům ho následně ale stála podporu následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Roku 1906 se o Heinrichu von Pitreichovi uvažovalo jako o možném náčelníkovi generálního štábu armády, ale post nakonec získal Conrad von Hötzendorf a Pitreich téhož roku musel odejít i z ministerské funkce.[1]

Od roku 1903 byl majitelem pluku číslo 63 (Das k.u.k. Infanterieregiment Freiherr von Pitreich Nr. 63).[2]

Jeho synem byl Maxmilian von Pitreich (1877–1945), důstojník rakousko-uherské, rakouské a německé armády. Bratr Anton von Pitreich (1838–1907) byl rakousko-uherským generálem, synovec Anton von Pitreich mladší (1870–1939) byl rovněž rakousko-uherským generálem.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pitreich, Heinrich Frh. von (1841-1920), Feldzeugmeister, s. 105. (německy) 
  2. a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-28]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583-584.