Vulgarismus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 12. 2014, 19:26

Sprostá slova (sprosté slovo odborně nazýváme vulgarismus) vyjadřují negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž jsou směrována. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné.

Sprostá slova se používají jako nadávka nebo jako prostředek k uvolnění vnitřního napětí (klení), popřípadě i pro jejich používání při významových konotacích v textu.

V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice.

Obecně

V některých kulturách jsou takováto slova tabuizována tak, že jejich použití na veřejnosti může být trestné. V některých zemích jsou filmová, televizní a rozhlasová díla za určitých okolností cenzurována tak, aby tato slova neobsahovala.

Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby-hovno, do prkénka-do prdele, do pytle-do píče, kurník-kurva apod.). Tím veřejnou cenzuru obcházejí. Takové slovo pak může žít vlastním životem.

Sprostá slova často pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká (například české kunda pochází zřejmě z latinského cunnus a do češtiny se dostalo přes středohornoněmecké kunt).

Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo šukat znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize Babička od Boženy Němcové, ještě v Haškově Švejkovi psaném kolem roku 1920 a také například v F. L. Věkovi od Aloise Jiráska), zatímco dnes je užíváno jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v polštině, která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější ukrajinštině („шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo mrdat, které původně označovalo jen rychlý pohyb (tento význam zůstal slovu ve slovenštině - mrdnúť plecom = pohodit ramenem).

Odkazy

Literatura

Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny, 1945—1985, Patrik Ouředník, – Vyd. 1. – Paříž: Edice K, 1988 – 426 s. – Vyd. 2. – Praha: Ivo Železný, 1992 (+ předml. M. Hybler) – 456 s. – Vyd. 3., rozšířeno 1945–1989 – Praha: Paseka, 2005 – 504 s.
Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho lidu, K.J. Obrátil; s doslovem a životopisem K. J. Obrátila od Franze Schindlera. – Vyd. 3., Novodobé 2. – Praha: Paseka, 2000. – 3 sv.; Obsahem 3. dílu je slovník české vulgární slovní zásoby
Velký slovník sprostých slov', Karel Jaroslav Obrátil. – V opr. podobě vyd. 1. – Praha: Lege artis, 1999. – 314 s.
Etymologický slovník jazyka českého', Václav Machek. – Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. – Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. – 866 s.
Český etymologický slovník', Jiří Rejzek. – Vyd. 1. – Voznice: Leda, 2001. – 752 s.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo vulgarismus ve Wikislovníku
Slovníkové heslo Kategorie:Vulgární výrazy/čeština ve Wikislovníku
Poslanci zakázali televizím sprostá slova
Vývoj dítěte
Gustovní klasifikace nadávek aneb Malé České Invektárium

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Sprostá slova často pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká (například české ''kunda'' pochází zřejmě z [[latina|latinského]] ''cunnus'' a do [[čeština|češtiny]] se dostalo přes středohornoněmecké ''kunt'').
-Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo ''šukat'' znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize ''[[Babička (novela)|Babička]]'' od [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], ještě v [[Jaroslav Hašek|Haškově]] ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkovi]]'' psaném kolem roku 1920 a také například v ''[[F. L. Věk]]ovi'' od [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]]), zatímco dnes je užíváno jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v [[polština|polštině]], která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější [[ukrajinština|ukrajinštině]] („Шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo ''mrdat'', které původně označovalo jen rychlý pohyb (tento význam zůstal slovu ve [[slovenština|slovenštině]] - ''mrdnúť plecom'' = pohodit ramenem).
+Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo ''šukat'' znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize ''[[Babička (novela)|Babička]]'' od [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], ještě v [[Jaroslav Hašek|Haškově]] ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkovi]]'' psaném kolem roku 1920 a také například v ''[[F. L. Věk]]ovi'' od [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]]), zatímco dnes je užíváno jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v [[polština|polštině]], která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější [[ukrajinština|ukrajinštině]] („шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo ''mrdat'', které původně označovalo jen rychlý pohyb (tento význam zůstal slovu ve [[slovenština|slovenštině]] - ''mrdnúť plecom'' = pohodit ramenem).
 == Odkazy ==