Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
Malé doplnění a reorganizace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]].
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].


Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Řádek 37: Řádek 37:
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.


Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]] v únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku. 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. Boje na východní frontě nicméně ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II.
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner

| jméno = Karel
Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 33-37
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 31. 8. 2014, 10:28

Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě. Střetla se na ní vojska Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství proti vojskům Ruského impéria (později RSFSR) a Rumunského království. Geografickým protějškem Východní fronty byla Západní fronta.

Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území Haliče (část dnešního Polska) a rovněž na území Bukoviny (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v bitvě u Tannenbergu, ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).

Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[1]

Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Przemyśl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v bitvě u Gorlice v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.[2]

V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva).[3] Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.[4] O rok později na ni měla navázat Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.

Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.[5] Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.[5] 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą
  2. ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 43–56. 
  3. ↑ http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm
  4. ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 68–124. 
  5. ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 33-37. 

Literatura

  • ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 147–153. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu východní fronta první světové války na Wikimedia Commons

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Východní_fronta_(první_světová_válka)&oldid=11803547“