Santálovité: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Drobné úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{ Taxobox
{{Taxobox
| barva = lightgreen
| barva = lightgreen
| jméno = Santálovité
| jméno = Santálovité
Řádek 21: Řádek 21:
Santalovité jsou [[Poloparazitismus|poloparazitické]] keře, stromy a byliny, připojující se kořenovými útvary nazývanými [[haustorium|haustoria]] ke kořenům nebo kmenům a větvím hostitelských rostlin. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, bez [[palist]]ů, někdy redukované na pouhé šupiny. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo výjimečně (''Jodina'') ostře laločnatá. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je nejčastěji zpeřená, méně často dlanitá (''Dendrotrophe'').
Santalovité jsou [[Poloparazitismus|poloparazitické]] keře, stromy a byliny, připojující se kořenovými útvary nazývanými [[haustorium|haustoria]] ke kořenům nebo kmenům a větvím hostitelských rostlin. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, bez [[palist]]ů, někdy redukované na pouhé šupiny. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo výjimečně (''Jodina'') ostře laločnatá. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je nejčastěji zpeřená, méně často dlanitá (''Dendrotrophe'').


[[Květenství]] jsou úžlabní nebo vrcholová, různých typů. Květy jsou drobné, zelenavé, jednopohlavné nebo oboupohlavné, pravidelné, nejčastěji 3 až 5-četné. Okvětí je ve spodní části často srostlé v číšku až trubku. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je stejný počet jako okvětních lístků a jsou přirostlé k okvětí. V květech bývají přítomna laločnatá nektária. [[Semeník]] je svrchní až spodní, srostlý nejčastěji ze 3 [[plodolist]]ů, s jedinou [[čnělka|čnělkou]] a 1 až 4 vajíčky. Obsahuje jedinou komůrku, zřídka více (5 až 12). Plodem je [[oříšek]] nebo [[peckovice]].<ref name="neoflo"/>
[[Květenství]] jsou úžlabní nebo vrcholová, různých typů. Květy jsou drobné, zelenavé, jednopohlavné nebo oboupohlavné, pravidelné, nejčastěji 3 až 5-četné. Okvětí je ve spodní části často srostlé v číšku až trubku. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je stejný počet jako okvětních lístků a jsou přirostlé k okvětí. V květech bývají přítomna laločnatá nektária. [[Semeník]] je svrchní až spodní, srostlý nejčastěji ze 3 [[plodolist]]ů, s jedinou [[čnělka|čnělkou]] a 1 až 4 vajíčky. Obsahuje jedinou komůrku, zřídka více (5 až 12). Plodem je [[oříšek]] nebo [[peckovice]].<ref name="neoflo"/>


Čeleď v současném pojetí zahrnuje téměř 1000 druhů ve 44 rodech.<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
Čeleď v současném pojetí zahrnuje téměř 1000 druhů ve 44 rodech.<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
Řádek 58: Řádek 58:
| strany =
| strany =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>


V květeně České republiky je čeleď zastoupena druhem [[jmelí bílé]] (''Viscum album'') a 8 druhy rodu [[lněnka]] (''Thesium''). V rámci Evropy je nejvíce druhů soustředěno ve Středomoří. Z pozemních rostlin je to mimo různých druhů lněnky [[prutnatec bílý]] (''Osyris alba''), prutnatec ''Osyris quadripartita'' a v jv. Evropě druh ''Comandra elegans''. Ze stromových druhů se ve Středomoří vyskytuje ''Arceuthobium oxycedri'', parazitující na jalovci, na Azorských ostrovech ''Arceuthobium azoricum'' a v jz. Středomoří jmelí ''Viscum cruciatum''.
V květeně České republiky je čeleď zastoupena druhem [[jmelí bílé]] (''Viscum album'') a 8 druhy rodu [[lněnka]] (''Thesium''). V rámci Evropy je nejvíce druhů soustředěno ve Středomoří. Z pozemních rostlin je to mimo různých druhů lněnky [[prutnatec bílý]] (''Osyris alba''), prutnatec ''Osyris quadripartita'' a v jv. Evropě druh ''Comandra elegans''. Ze stromových druhů se ve Středomoří vyskytuje ''Arceuthobium oxycedri'', parazitující na jalovci, na Azorských ostrovech ''Arceuthobium azoricum'' a v jz. Středomoří jmelí ''Viscum cruciatum''.
Řádek 150: Řádek 150:
<references />
<references />


⚫
[[Kategorie:Santálovité| ]]
[[Kategorie:Botanické čeledi]]
[[Kategorie:Botanické čeledi]]
[[Kategorie:Santálotvaré]]
[[Kategorie:Santálotvaré]]
⚫
[[Kategorie:Santálovité]]

Verze z 3. 7. 2014, 14:50

Jak číst taxoboxSantálovité
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádsantálotvaré (Santalales)
Čeleďsantálovité (Santalaceae)
R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum)

Santálovité (Santalaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to poloparazitické zelené dřeviny a byliny, rozšířené po celém světě. Z našich rostlin sem patří jmelí a lněnka.

Charakteristika

Santalovité jsou poloparazitické keře, stromy a byliny, připojující se kořenovými útvary nazývanými haustoria ke kořenům nebo kmenům a větvím hostitelských rostlin. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, bez palistů, někdy redukované na pouhé šupiny. Čepel listů je celokrajná nebo výjimečně (Jodina) ostře laločnatá. Žilnatina je nejčastěji zpeřená, méně často dlanitá (Dendrotrophe).

Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, různých typů. Květy jsou drobné, zelenavé, jednopohlavné nebo oboupohlavné, pravidelné, nejčastěji 3 až 5-četné. Okvětí je ve spodní části často srostlé v číšku až trubku. Tyčinek je stejný počet jako okvětních lístků a jsou přirostlé k okvětí. V květech bývají přítomna laločnatá nektária. Semeník je svrchní až spodní, srostlý nejčastěji ze 3 plodolistů, s jedinou čnělkou a 1 až 4 vajíčky. Obsahuje jedinou komůrku, zřídka více (5 až 12). Plodem je oříšek nebo peckovice.[1]

Čeleď v současném pojetí zahrnuje téměř 1000 druhů ve 44 rodech.[2]

  • Jmelí Viscum minimum parazitující na sukulentním pryšci
    Jmelí Viscum minimum parazitující na sukulentním pryšci
  • Arceuthobium cyanocarpum rostoucí na borovici ohebné (Pinus flexilis)
    Arceuthobium cyanocarpum rostoucí na borovici ohebné (Pinus flexilis)
  • Korthalsella complanata
    Korthalsella complanata
  • Kvetoucí Leptomeria drupacea
    Kvetoucí Leptomeria drupacea
  • Květenství Phoradendron californicum
    Květenství Phoradendron californicum

Rozšíření

Santalovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Největší druhové rozmanitosti dosahují v tropech a subtropech.[1]

V květeně České republiky je čeleď zastoupena druhem jmelí bílé (Viscum album) a 8 druhy rodu lněnka (Thesium). V rámci Evropy je nejvíce druhů soustředěno ve Středomoří. Z pozemních rostlin je to mimo různých druhů lněnky prutnatec bílý (Osyris alba), prutnatec Osyris quadripartita a v jv. Evropě druh Comandra elegans. Ze stromových druhů se ve Středomoří vyskytuje Arceuthobium oxycedri, parazitující na jalovci, na Azorských ostrovech Arceuthobium azoricum a v jz. Středomoří jmelí Viscum cruciatum.

[3]

Taxonomie

Santalovité v původním smyslu zahrnovaly asi 500 druhů v 36 rodech. Na základě molekulárních studií APG byla vřazena čeleď jmelovité (Viscaceae), odlišující se zejména jednopohlavnými květy, vstřícnými listy a typem plodů (bobule oproti peckovici nebo oříšku).[1][2]

Význam

Nejvýznamnější rostlinou z této čeledi je santál bílý (Santalum album), strom pocházející z Indonésie a poskytující dřevo obsahující známou santalovou silici.

Větévky jmelí jsou v Evropě symbolem Vánoc, podobně jako Phoradendron tomentosum v USA. Lepkavé bobule jmelí byly v dřívějších dobách používány k lapání drobnějších ptáků.[1]

Druh Acanthosyris paulo-alvinii parazituje na kakaovníku a způsobuje škody na brazilských kakaových plantážích.[1]

  • Větévka santálu bílého (Santalum album)
    Větévka santálu bílého (Santalum album)
  • Motýl Tajuria cippus na květech santálu bílého (Santalum album)
    Motýl Tajuria cippus na květech santálu bílého (Santalum album)
  • Plody jmelí bílého
    Plody jmelí bílého

Přehled rodů

Acranthera, Acanthosyris, Amphorogyne, Anthobolus, Arceuthobium, Buckleya, Cervantesia, Choretrum, Cladomyza, Colpoon, Comandra, Daenikera, Dendromyza, Dendrophthora, Dendrotrophe, Dufrenoya, Elaphanthera, Exocarpos, Geocaulon, Ginalloa, Iodina, Korthalsella, Kunkeliella, Leptomeria, Mida, Myoschilos, Nanodea, Nestronia, Notothixos, Okoubaka, Omphacomeria, Osyridicarpos, Osyris, Phacellaria, Phoradendron, Pyrularia, Rhoiacarpos, Santalum, Scleropyrum, Spirogardnera, Thesidium, Thesium, Viscum

Reference

  1. ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694. 
  2. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  3. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Santálovité&oldid=11639168“