Jaroslav Jankovec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q12023828)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:JaroslavJankovec.jpg|thumb]]
[[Soubor:JaroslavJankovec.jpg|thumb]]


'''Jaroslav Jankovec''' ([[26. duben|26. dubna]] [[1896]] [[Malenice]] – [[6. září]] [[1961]] [[Praha]])<ref group="pozn">V regionálních publikacích bývá uváděno jako místo úmrtí [[Písek (město)|Písek]].</ref> byl český [[dirigent]] a skladatel populární hudby.
'''Jaroslav Jankovec''' ([[26. duben|26. dubna]] [[1896]] [[Malenice]] – [[6. září]] [[1961]] [[Praha]])<ref group="pozn">V regionálních publikacích bývá uváděno jako místo úmrtí [[Písek (město)|Písek]].</ref> byl český [[dirigent]] a skladatel populární hudby.


==Život==
== Život ==
Jeho otec byl typický český vesnický kantor, vlastenec a zapálený muzikant. Syn tak získal široký hudební základ. Naučil se hrát na všechny dostupné hudební nástroje a od raného mládí hrál v kapele, kterou jeho otec řídil. Hráli na vesnických zábavách, svatbách, poutích, posvíceních i pohřbech.
Jeho otec byl typický český vesnický kantor, vlastenec a zapálený muzikant. Syn tak získal široký hudební základ. Naučil se hrát na všechny dostupné hudební nástroje a od raného mládí hrál v kapele, kterou jeho otec řídil. Hráli na vesnických zábavách, svatbách, poutích, posvíceních i pohřbech.


Řádek 16: Řádek 16:
Zapsal se i do historie českého filmu. Nejznámější je patrně hudba k filmu ''Pepina Rejholcová''.
Zapsal se i do historie českého filmu. Nejznámější je patrně hudba k filmu ''Pepina Rejholcová''.


==Dílo==
== Dílo ==
===Operety (výběr)===
=== Operety (výběr) ===
* ''Adamité z Ostende''
* ''Adamité z Ostende''
* ''Cikánská princezna''
* ''Cikánská princezna''
Řádek 43: Řádek 43:
* ''Zelená se, zelená''
* ''Zelená se, zelená''


===Revue===
=== Revue ===
* ''Jen jednu noc''
* ''Jen jednu noc''
* ''Když miliony září''
* ''Když miliony září''
Řádek 52: Řádek 52:
* ''Veličenstvo v plavkách''
* ''Veličenstvo v plavkách''


===Filmová hudba===
=== Filmová hudba ===
* ''Jak se dělá milion''
* ''Jak se dělá milion''
* ''Lojzička''
* ''Lojzička''
Řádek 61: Řádek 61:
<references group="pozn" />
<references group="pozn" />


===Literatura===
=== Literatura ===
* ''Československý hudební slovník I (A–L)'', 1963, SHV, Praha
* ''Československý hudební slovník I (A–L)'', 1963, SHV, Praha
* L. Pacák: ''Opereta'', Praha, 1946
* L. Pacák: ''Opereta'', Praha, 1946


===Externí odkazy===
===Externí odkazy===
{{NK ČR|jn20000401191}}
* {{NK ČR|jn20000401191}}
* [http://www.obecmalenice.cz/pages/index.php?pg=sect&sect=51&l=2&sub=7&id_title=113 Stránky obce Malenice]
* [http://www.obecmalenice.cz/pages/index.php?pg=sect&sect=51&l=2&sub=7&id_title=113 Stránky obce Malenice]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095349282-za-vesnickymi-muzikanty/20754215420/ Za vesnickými muzikanty (TV pořad)]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095349282-za-vesnickymi-muzikanty/20754215420/ Za vesnickými muzikanty (TV pořad)]

Verze z 17. 3. 2014, 13:05

Jaroslav Jankovec (26. dubna 1896 Malenice6. září 1961 Praha)[pozn 1] byl český dirigent a skladatel populární hudby.

Život

Jeho otec byl typický český vesnický kantor, vlastenec a zapálený muzikant. Syn tak získal široký hudební základ. Naučil se hrát na všechny dostupné hudební nástroje a od raného mládí hrál v kapele, kterou jeho otec řídil. Hráli na vesnických zábavách, svatbách, poutích, posvíceních i pohřbech.

Absolvoval reálku v Českých Budějovicích a učitelský ústav v Příbrami. Dva roky studoval na Vysokém učení strojním a technickém v Praze. V roce 1915 však přešel na konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Karla Steckra, Josefa Kličky a Ondřeje Horníka. Jeho učitelem skladby byl prof. Jaroslav Křička.

Zpočátku si přivydělával hraním na klavír při němých filmech v různých biografech. Otakar Ostrčil ho angažoval do sboru Vinohradského divadla. Již během studia byl členem spolku Českého herectva v Praze. Po absolvování školy se živil jako korepetitor u kočovných divadelních společností. Nějaký čas působil i v Maďarsku. V roce 1920 se stal kapelníkem smíchovské Arény, kde setrval až do jejího zániku v roce 1933. Zde také dosáhl svého prvního kompozičního úspěchu hudbou k revui Evropa o nás ví.

Po zániku Arény působil tři roky ve Švandově divadle a krátce v divadle U Nováků. Od roku 1938, až do odchodu do důchodu v 50. letech, byl dirigentem Tylova divadla v Nuslích (dnes divadlo Na Fidlovačce). Pro nuselské divadlo napsal na 60 operet a zpěvoher, které uváděly i mimopražské scény. Opereta Láska Její Výsosti byla uvedena i v Hamburku pod názvem Liebe Ihrer Hoheit a Kukačka v Jugoslávii. Posledním jeho dílem, uvedeným v roce 1954, byla opereta Tak žil a hrál nám Kmoch. Opereta Primátor Ditrich z roku 1956 již nebyla uvedena. Jaroslav Jankovec byl vedle Josefa Stelibského a Járy Beneše jedním ze zakladatelů lidové operety 20. století.

Mnohé písně z jeho operet a revuí doslova zlidověly. U písniček jako je Když jaro zaťuká, Kapelo, zahraj mi tu polku hezky od podlahy nebo Zahraj mi tu moji už málokdo ví, kdo byl jejich autorem.

Zapsal se i do historie českého filmu. Nejznámější je patrně hudba k filmu Pepina Rejholcová.

Dílo

Operety (výběr)

  • Adamité z Ostende
  • Cikánská princezna
  • Děvče z přístavu
  • Charlotta a loupežníci (s Jaroslavem Křičkou)
  • Jede eskadrona
  • Kočička v pytli
  • Kukačka
  • Láska Její Výsosti
  • Líbánky komtesy Lucky
  • Lojzička
  • Margareta
  • Na Sv. Annu
  • Na tom našem dvoře
  • Nezapomeň
  • Nikde není posvícení
  • Odtroubeno
  • Přijde jaro, přijde
  • Selská princezka
  • Srdce v rákosí
  • Srdce za milion
  • Tak žil a hrál nám Kmoch
  • Teče voda proti vodě
  • Usnul v pyramidě
  • Zelená se, zelená

Revue

  • Jen jednu noc
  • Když miliony září
  • Kvítek Havaje
  • Svět o tom ví
  • Milování bez ustání
  • Trampské milování
  • Veličenstvo v plavkách

Filmová hudba

  • Jak se dělá milion
  • Lojzička
  • Pepina Rejholcová

Odkazy

Poznámky

  1. V regionálních publikacích bývá uváděno jako místo úmrtí Písek.

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • L. Pacák: Opereta, Praha, 1946

Externí odkazy