Jozef Cíger-Hronský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 13. 1. 2014, 12:30

Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger (23. února 1896, Zvolen - 13. července 1960, Luján) byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu a establishment válečného Slovenského štátu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel.

Život

Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí - měl čtyři bratři a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje.

V letech 1902–1907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 1907–1910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 1910–1914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích.

Působení

Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech (Horní Mladonice, Senohrad, Krupina, Kremnica). V letech 1917–1918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operacích na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině - nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli.

Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolom Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 1935–1936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce 1944 ho během Slovenského národního povstání povstalci zatkli a uvěznili, ale po krátkém čase byl propuštěn. Začátkem roku 1945 se pak přestěhoval z Martina do Bratislavy, odkud zanedlouho utekl do emigrace z obav před trestním stíháním.

Emigrace

V roce 1945 se vydal nejdříve do Rakouska, kde žil v americké zóně. Později se rozhodl odejít do Itálie, konkrétně do Říma, kde zůstal až do února 1948. Po zatčení italskou policií se mu podařilo uprchnout a odešel do Argentiny, kde se usadil ve městě Luján. Zpočátku se mu tam žilo velmi těžko, na živobytí si vydělával jako kreslič pro textilní továrnu. Nadále však publikoval, zejména v časopisech. V roce 1956 se stal předsedou Slovenské národní rady v zahraničí a byl jmenován čestným předsedou Spolku slovenských spisovateľov a umelcov v zahraničí. V roce 1959 založil Zahraničnú Maticu slovenskú.

Po pádu socialistického režimu, roku 1993, převezli jeho ostatky do Martina a uložili je na Národním hřbitově. Symbolicky ho pohřbili spolu se Štefanem Krčmérym, protože milovali tutéž ženu.

Tvorba

Začínal psaním novel a krátkých próz, které později vyšly ve sbírkách U nás, Domov, Medové srdce nebo Podpolianske rozprávky. Ve svých dílech často popisuje obyčejné slovenské lidí, často se vrací i ke vzpomínkám na dětství, takže některá jeho díla jsou silně autobiografická. Do svých děl pro děti zas vkládá dobrodružství a učení o křesťanské lásce. Často se soustředil na historickou látku, ale většinou sklouzl do oblasti legend, ačkoli v jeho příbězích vystupují reálné postavy z historie. Také upravoval slovenské lidové pohádky, ale vytvářel i své vlastní, které zcela odbočují od klasického schématu lidových pohádek, ale spíše dávají vyniknout fantazii či humoru. Některá jeho díla vyšla v angličtině, maďarštině, češtině, polštině nebo ruštině.

Díla

Próza

1923 – U nás
1925 – Domov
1927 – Žltý dom v Klokoči
1927 - Čítanka
1929 – Medové srdce
1930 – Proroctvo doktora Stankovského
1932 – Chlieb
1932 – Podpolianske rozprávky
1933 – Jozef Mak
1933 – Tomčíkovci
1934 – Sedem sŕdc
1935 - Čítanka
1939 - Na krížnych cestách
1940 – Cesta slovenskou Amerikou
1940 – Pisár Gráč
1944 – Na Bukvovom dvore
1944 – Šmákova mucha
1947 – Predavač talizmanov Liberius Gaius od Porta Colina
1948 – Andreas Búr Majster
1960 – Svet na Trasovisku
1964 - Pohár z brúseného skla

Divadelní hry

1926 – Firma Moor
1929 – Červený trojuholník
1929 – Návrat

Pro deti a mládež

1924 – Najmladší Závodský
1925 – Kremnické povesti
1926 – Janko Hrášok
1928 – Pod kozúbkom
1930 – Smelý Zajko
1931 – Smelý Zajko v Afrike
1931 – Zakopaný meč
1932 – Budkáčik a Dubkáčik
1932 – Sokoliar Tomáš
1932 – Brondove rozprávky
1932 – Zábavky strýca Kurkovského
1933 – Zlatý dážď
1934 – Zlaté hodinky
1935 – Strýcovo vrtielko
1936 – Tri rozprávky
1937 – Zlatovlasá sestra
1939 – Budatínski Frgáčovci
1940 – Tri múdre kozliatka
1941 – Traja bratia
1940 – Do školy

Cestopis

1940 – Slovenskou Amerikou

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Cíger-Hronský na slovenské Wikipedii.

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí - měl čtyři bratři a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje.
-V letech [[1902]]-[[1907]] navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech [[1907]]-[[1910]] na měšťanské škole v [[Krupina|Krupině]], a nakonec v letech [[1910]]-[[1914]] dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v [[Levice (město)|Levicích]].
+V letech [[1902]]–[[1907]] navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech [[1907]]–[[1910]] na měšťanské škole v [[Krupina|Krupině]], a nakonec v letech [[1910]]–[[1914]] dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v [[Levice (město)|Levicích]].
 == Působení ==
-Po dostudování učitelského ústavu působil od roku [[1914]] jako učitel na několika místech ([[Horné Mladonice|Horní Mladonice]], [[Senohrad]], [[Krupina]], [[Kremnica]]). V letech [[1917]]-[[1918]] se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operacích na italské frontě. Nakonec se v roce [[1927]] na delší čas usadil v [[Martin (město)|Martině]] - nejdříve jako učitel, od roku [[1933]] jako tajemník a od roku [[1940]] jako správce [[Matica slovenská|Matice slovenské]], ve které působil až do roku [[1945]].
+Po dostudování učitelského ústavu působil od roku [[1914]] jako učitel na několika místech ([[Horné Mladonice|Horní Mladonice]], [[Senohrad]], [[Krupina]], [[Kremnica]]). V letech [[1917]]–[[1918]] se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operacích na italské frontě. Nakonec se v roce [[1927]] na delší čas usadil v [[Martin (město)|Martině]] - nejdříve jako učitel, od roku [[1933]] jako tajemník a od roku [[1940]] jako správce [[Matica slovenská|Matice slovenské]], ve které působil až do roku [[1945]].
 Zasloužil se o založení tiskárny [[Neografia]] v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli.
-Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s [[Pavol Bujňák|Pavolom Bujňákem]] při založení časopisu ''[[Hontiansky Slovák|Hontiansky Slovák]]''. Na měšťance v Kremnici zase s [[Jaroslav Kejzlar|Jaroslavem Kejzlarem]] založil a redigoval edici ''Mládež''. 19 let také redigoval časopis pro děti [[Slniečko (časopis)|Slniečko]]. Na jeho návrh se uskutečnila v letech [[1935]]-[[1936]] cesta pracovníků Matice slovenské do [[Spojené státy americké|USA]] za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost.
+Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s [[Pavol Bujňák|Pavolom Bujňákem]] při založení časopisu ''[[Hontiansky Slovák]]''. Na měšťance v Kremnici zase s [[Jaroslav Kejzlar|Jaroslavem Kejzlarem]] založil a redigoval edici ''Mládež''. 19 let také redigoval časopis pro děti [[Slniečko (časopis)|Slniečko]]. Na jeho návrh se uskutečnila v letech [[1935]]–[[1936]] cesta pracovníků Matice slovenské do [[Spojené státy americké|USA]] za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost.
 V roce [[1944]] ho během [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] povstalci zatkli a uvěznili, ale po krátkém čase byl propuštěn. Začátkem roku [[1945]] se pak přestěhoval z Martina do [[Bratislava|Bratislavy]], odkud zanedlouho utekl do [[emigrace]] z obav před trestním stíháním.