Josef Bek: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 6. 2013, 18:51

Josef Bek (21. prosince 1918, Hradec Králové – 5. května 1995, Praha) byl český herec.

Život

Vystudoval královéhradeckou obchodní akademii. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války k profesionálnímu divadlu jako operní pěvec. Jako neškolený tenor si však hlas poškodil a tak přešel do čihohry. Jako dítě ministroval a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové. V letech 1954 – 1985 byl v hereckém angažmá v Městských divadlech pražských ^[1].

Celý život hrál optimisticky naladěné, bodré a příjemné české muže z lidu, rozverné chlapíky do každé životní nepohody. Za svůj dlouhý herecký život hrál v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi nezapomenutelné role patří například jeho vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem, nebo pozoruhodný výkon ve filmu Florenc 13.30, či role, kdy vystupoval coby amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Spolu s půvabnou kolegyní Irenou Kačírkovou natočil pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrně na světě vůbec první filmovou písničku, (což byla obdoba dnešních videoklipů), s názvem Dáme si do bytu.

Je pochován na hřbitově v Hradci Králové – Pouchově.

Byla po něm pojmenována ulice v Hradci Králové.

Divadelní role, výběr

1957 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, titul. role, Divadlo komedie, režie Rudolf Hrušínský

Filmografie, výběr

Film

Televize

Chalupáři

Odkazy

Reference

↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8

Literatura

BENEŠ, Svatopluk. Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 95, 111, 113, 116–120, 153, 156
ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978, str. 256
ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 233, 290, 301–2, 378, ISBN 978-80-200-1502-0
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 34.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 70.
Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 14, 15, 21–3, 35, 59, 70, 72, 80, 83, 89, 95, 97–8, 113, 125, 131–2, 135, 156, 168, 177, 183, 185, 188, 191, ISBN 80-7243-121-8
Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 244, 259, 267, 271, 274–5, 281, 283, 288, 298, 301, 307–8, 315–6, 332, 334, 339, 348, 360, ISBN 80-85625-19-9
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 346.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bek

[1] Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Život ==
-Vystudoval královéhradeckou [[Obchodní akademie|obchodní akademii]]. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za během 2. světové války k profesionálnímu divadlu jako operní pěvec. Jako neškolený [[tenor]] si však hlas poškodil a tak přešel do [[Činohra|čihohry]]. Jako dítě [[Ministrant|ministroval]] a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. V letech [[1954]] – [[1985]] byl v hereckém angažmá v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]] <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;191, ISBN 80-7243-121-8 </ref>.
+Vystudoval královéhradeckou [[Obchodní akademie|obchodní akademii]]. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války k profesionálnímu divadlu jako operní pěvec. Jako neškolený [[tenor]] si však hlas poškodil a tak přešel do [[Činohra|čihohry]]. Jako dítě [[Ministrant|ministroval]] a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. V letech [[1954]] – [[1985]] byl v hereckém angažmá v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]] <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;191, ISBN 80-7243-121-8 </ref>.
 Celý život hrál [[Optimizmus|optimisticky]] naladěné, bodré a příjemné české muže z lidu, rozverné chlapíky do každé životní nepohody. Za svůj dlouhý herecký život hrál v téměř sedmdesáti českých [[film]]ech, ve dvou stovkách [[Televize (médium)|televizních]] pořadů jakož i v mnoha desítkách [[Divadelní hra|divadelních her]]. Mezi nezapomenutelné role patří například jeho vysloužilý voják ''Martin Kabát'' z filmu ''[[Hrátky s čertem]]'', nebo pozoruhodný výkon ve filmu ''[[Florenc 13.30]]'', či role, kdy vystupoval coby amatérský [[dirigent]] Honza ve filmu ''[[Hudba z Marsu]]''. Spolu s půvabnou kolegyní [[Irena Kačírková|Irenou Kačírkovou]] natočil pod režijním vedením [[Ladislav Rychman|Ladislava Rychmana]] patrně na světě vůbec první [[filmové písničky|filmovou písničku]], (což byla obdoba dnešních [[videoklip]]ů), s názvem ''Dáme si do bytu''.