Jindra Jarošová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
m korektura, přidány odkazy, reference #1Lib1Ref
Řádek 3: Řádek 3:
| místo narození = [[Praha ]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo narození = [[Praha ]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}
}}
}}
'''Jindra Jarošová''' (* [[15. únor]]a [[1948]] [[Praha]]) je česká rozhlasová redaktorka, autorka rozhlasových her a dokumentů, publicistka a spisovatelka.
Jaroslava, známá spíše jako '''Jindra Jarošová''' (* [[15. únor]]a [[1948]] [[Praha]]) je česká rozhlasová redaktorka, autorka rozhlasových her a dokumentů, publicistka a spisovatelka.


== Život ==
== Život ==
[[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu UK]], kde studovala obory historie a český jazyk, absolvovala v roce 1971. Poté pracovala v [[Památník Terezín|Národním památníku Terezín]], kde se soustředila zejména na odboj lékařů v druhé světové válce. Toto zaměření ji po sedmi letech otevřelo cestu do ''[[Zdravotnické noviny|Zdravotnických novin]]'', kde se věnovala jak dějinám medicíny tak aktuálním problémům osob s různým zdravotnickým postižením.
[[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu UK]], kde studovala obory historie a český jazyk, absolvovala v&nbsp;roce 1971, poté roku 1974 získala doktorský titul.
V roce 1980 napsala rozhlasovou hru ''[[Snílek]]'' (1981) o životních osudech nositele první Nobelovy ceny míru [[Henri Dunant|Henryho Dunanta]], zakladatele Červeného kříže. Při natáčení hry se tak dostala poprvé do Československého rozhlasu. Krátce na to přijala nabídku rozhlasového vysílání pro hlavní město Prahu a 1. ledna 1982 tam nastoupila na místo kulturní redaktorky.
Pracovní poměr v Českém rozhlase ukončila v roce 2008. Pro rozhlas pracovala však dál jako externistka v redakci slovesného vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha. Mikrofon ale trvale neopustila – působila ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v Praze jako redaktorka zvukového časopisu pro nevidomé čtenáře.


Pracovní kariéru zahájila jako historička v&nbsp;[[Památník Terezín|Národním památníku Terezín]], kde se soustředila zejména na odboj lékařů v&nbsp;druhé světové válce. Toto zaměření ji po sedmi letech otevřelo cestu do ''[[Zdravotnické noviny|Zdravotnických novin]]'', kde se věnovala jak dějinám medicíny, tak i aktuálním problémům osob s&nbsp;různým zdravotnickým postižením.<ref name=":0">{{Citace monografie
Věnovala se především kulturní, sociální a historické problematice, vytvořila nový pořad pro nevidomé spoluobčany ''[[Doteky]]'', který byl vysílán do roku 2005 a byl na dlouho jediným pořadem s tímto zaměřením pro nevidomé občany ve východní Evropě. Byl zaměřen na každodenní život nevidomých, na jejich potřeby, ale i na sportovní úspěchy nevidomých, jejich uměleckou tvorbu, rodinný život apod.
| titul = 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů
| vydání = 1
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok vydání = 2013
| počet stran = 263
| strany = 80–83
| isbn = 978-80-87530-31-3
}}</ref>


V roce 1980 napsala rozhlasovou hru ''[[Snílek]]'' (1981) o životních osudech nositele první [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Henri Dunant|Henryho Dunanta]], zakladatele [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]]. Při natáčení hry se tak dostala poprvé do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Krátce nato přijala nabídku rozhlasového vysílání pro hlavní město Prahu a 1.&nbsp;ledna 1982 tam nastoupila na místo kulturní redaktorky.<ref name=":0" />
Od srpna 1991 pracovala v Hlavní redakci vzdělávání Českého rozhlasu, v redakci [[Vysílání pro ženy]]. Dokumentární činnosti se věnovala v programových řadách ''[[Malá encyklopedie souvislostí]]'', ''[[Velké osudy]]'', ''[[Váš příběh]]'', ''[[Odysea]]''. Převážně historická témata pak zpracovala v hodinových pořadech, kde vystupovali naši přední historici a archeologové.

Samostatnou kapitolu v této řadě tvoří pořady ze dvou reportážních cest po Egyptě, v nichž posluchače seznamovala s prací českých archeologů i se životem ve starověkém Egyptě.
Pracovní poměr v Českém rozhlase ukončila v&nbsp;roce 2008. Pro rozhlas pracovala však dál jako externistka v&nbsp;redakci slovesného vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha. Mikrofon ale trvale neopustila – působila ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v&nbsp;Praze jako redaktorka zvukového časopisu pro nevidomé čtenáře.<ref name=":0" />
Další cesta ji přivedla do americké Arizony, kde vytvořila řada dokumentů o [[Zdeněk Salzmann|Zdeněku Salzmannovi]], který přijel do USA jako student v roce 1946 a stal se později odborníkem na problematiku severoamerických Indiánů. Mimořádný přehled o dávné i nedávné historii prokazovala tak nejen v knižních publikacích, ale i v desítkách rozhlasových pořadů. Některé z nich se staly dokumenty s významnou výpovědí o osobnostech a jejich díle.

Věnovala se především kulturní, sociální a historické problematice, vytvořila nový pořad pro nevidomé spoluobčany ''[[Doteky]]'', který byl vysílán do roku 2005 a byl na dlouho jediným pořadem s&nbsp;tímto zaměřením pro nevidomé občany ve východní Evropě. Byl zaměřen na každodenní život nevidomých, na jejich potřeby, ale i na sportovní úspěchy nevidomých, jejich uměleckou tvorbu, rodinný život apod.<ref name=":0" />

Od srpna 1991 pracovala v&nbsp;Hlavní redakci vzdělávání Českého rozhlasu, v&nbsp;redakci [[Vysílání pro ženy]]. Dokumentární činnosti se věnovala v&nbsp;programových řadách ''[[Malá encyklopedie souvislostí]]'', ''[[Velké osudy]]'', ''[[Váš příběh]]'', ''[[Odysea]]''. Převážně historická témata pak zpracovávala v&nbsp;hodinových pořadech, kde vystupovali naši přední historici a archeologové.<ref name=":0" />

Samostatnou kapitolu v&nbsp;této řadě tvoří pořady ze dvou reportážních cest po Egyptě, v&nbsp;nichž posluchače seznamovala s&nbsp;prací českých archeologů i se životem ve starověkém Egyptě.<ref name=":0" />

Další cesta ji přivedla do americké Arizony, kde vytvořila řada dokumentů o [[Zdeněk Salzmann|Zdeněku Salzmannovi]], který přijel do USA jako student v&nbsp;roce 1946 a stal se později odborníkem na problematiku severoamerických Indiánů. Mimořádný přehled o dávné i nedávné historii prokazovala nejen v&nbsp;knižních publikacích, ale i v&nbsp;desítkách rozhlasových pořadů. Některé z&nbsp;nich se staly dokumenty s&nbsp;významnou výpovědí o osobnostech a jejich díle.


== Meteor ==
== Meteor ==
V letech 2006 až 2008 byla redaktorkou pořadu ''[[Meteor (pořad)|Meteor]]'' a pokračovala v tvorbě, která ji byla zvlášť blízká, jako byl seriál o Češích, kteří se v minulých staletích pokoušeli objevovat starověký a rovněž i současný Egypt – například [[Martin Kabátník]] v Egyptě (2008), [[Jan Neruda]] v Egyptě (2008) a v řadě dalších pořadů.
V&nbsp;letech 2006–2008 byla redaktorkou pořadu ''[[Meteor (pořad)|Meteor]]'' a pokračovala v&nbsp;tvorbě, která ji byla zvlášť blízká, jako byl seriál o Češích, kteří se v&nbsp;minulých staletích pokoušeli objevovat starověký i současný Egypt – například ''[[Martin Kabátník]] v&nbsp;Egyptě'' (2008), ''[[Jan Neruda]] v&nbsp;Egyptě'' (2008) a v&nbsp;řadě dalších pořadů. I zde byly její dokumentární pořady charakteristické profesionalitou a hlubokou znalostí problematiky.<ref name=":0" />
I zde byly její dokumentární pořady charakteristické profesionalitou a hlubokou znalostí problematiky.{{Fakt/dne|20181202204320|}}


== Literární činnost ==
== Literární činnost ==
Řádek 29: Řádek 43:
* [[Čestná medaile Vojtěcha Náprstka]], Akademie věd ČR, 2009, za zásluhy o popularizaci vědy.
* [[Čestná medaile Vojtěcha Náprstka]], Akademie věd ČR, 2009, za zásluhy o popularizaci vědy.
* [[Učená společnost České republiky]] ji udělila Čestné uznání za vynikající popularizaci vědy (2014).
* [[Učená společnost České republiky]] ji udělila Čestné uznání za vynikající popularizaci vědy (2014).

== Odkazy ==
== Odkazy ==


Řádek 36: Řádek 48:
* Fryšarová, Renata: ''In Jindra Jarošová aneb jak pomáhají Doteky'', Týdeník Rozhlas č. 31/1999.
* Fryšarová, Renata: ''In Jindra Jarošová aneb jak pomáhají Doteky'', Týdeník Rozhlas č. 31/1999.
* Štráfeldová, Milena: ''Co mě naučilo listí'', Nakladatelství Primus, Praha 2011.
* Štráfeldová, Milena: ''Co mě naučilo listí'', Nakladatelství Primus, Praha 2011.
* ''99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů'', Radioservis 2013, {{ISBN|978-80-87530-31-3}}.
* ''99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. Praha:'' Radioservis 2013. {{ISBN|978-80-87530-31-3}}.


=== Reference ===
{{Autoritní data}}
<references />{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}



Verze z 26. 5. 2023, 13:14

PhDr. Jindra Jarošová
Narození15. února 1948 (76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánírozhlasová moderátorka, spisovatelka a redaktorka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslava, známá spíše jako Jindra Jarošová (* 15. února 1948 Praha) je česká rozhlasová redaktorka, autorka rozhlasových her a dokumentů, publicistka a spisovatelka.

Život

Filozofickou fakultu UK, kde studovala obory historie a český jazyk, absolvovala v roce 1971, poté roku 1974 získala doktorský titul.

Pracovní kariéru zahájila jako historička v Národním památníku Terezín, kde se soustředila zejména na odboj lékařů v druhé světové válce. Toto zaměření ji po sedmi letech otevřelo cestu do Zdravotnických novin, kde se věnovala jak dějinám medicíny, tak i aktuálním problémům osob s různým zdravotnickým postižením.[1]

V roce 1980 napsala rozhlasovou hru Snílek (1981) o životních osudech nositele první Nobelovy ceny míru Henryho Dunanta, zakladatele Červeného kříže. Při natáčení hry se tak dostala poprvé do Československého rozhlasu. Krátce nato přijala nabídku rozhlasového vysílání pro hlavní město Prahu a 1. ledna 1982 tam nastoupila na místo kulturní redaktorky.[1]

Pracovní poměr v Českém rozhlase ukončila v roce 2008. Pro rozhlas pracovala však dál jako externistka v redakci slovesného vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha. Mikrofon ale trvale neopustila – působila ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v Praze jako redaktorka zvukového časopisu pro nevidomé čtenáře.[1]

Věnovala se především kulturní, sociální a historické problematice, vytvořila nový pořad pro nevidomé spoluobčany Doteky, který byl vysílán do roku 2005 a byl na dlouho jediným pořadem s tímto zaměřením pro nevidomé občany ve východní Evropě. Byl zaměřen na každodenní život nevidomých, na jejich potřeby, ale i na sportovní úspěchy nevidomých, jejich uměleckou tvorbu, rodinný život apod.[1]

Od srpna 1991 pracovala v Hlavní redakci vzdělávání Českého rozhlasu, v redakci Vysílání pro ženy. Dokumentární činnosti se věnovala v programových řadách Malá encyklopedie souvislostí, Velké osudy, Váš příběh, Odysea. Převážně historická témata pak zpracovávala v hodinových pořadech, kde vystupovali naši přední historici a archeologové.[1]

Samostatnou kapitolu v této řadě tvoří pořady ze dvou reportážních cest po Egyptě, v nichž posluchače seznamovala s prací českých archeologů i se životem ve starověkém Egyptě.[1]

Další cesta ji přivedla do americké Arizony, kde vytvořila řada dokumentů o Zdeněku Salzmannovi, který přijel do USA jako student v roce 1946 a stal se později odborníkem na problematiku severoamerických Indiánů. Mimořádný přehled o dávné i nedávné historii prokazovala nejen v knižních publikacích, ale i v desítkách rozhlasových pořadů. Některé z nich se staly dokumenty s významnou výpovědí o osobnostech a jejich díle.

Meteor

V letech 2006–2008 byla redaktorkou pořadu Meteor a pokračovala v tvorbě, která ji byla zvlášť blízká, jako byl seriál o Češích, kteří se v minulých staletích pokoušeli objevovat starověký i současný Egypt – například Martin Kabátník v Egyptě (2008), Jan Neruda v Egyptě (2008) a v řadě dalších pořadů. I zde byly její dokumentární pořady charakteristické profesionalitou a hlubokou znalostí problematiky.[1]

Literární činnost

Ceny a ocenění

Odkazy

Literatura

  • Fryšarová, Renata: In Jindra Jarošová aneb jak pomáhají Doteky, Týdeník Rozhlas č. 31/1999.
  • Štráfeldová, Milena: Co mě naučilo listí, Nakladatelství Primus, Praha 2011.
  • 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. Praha: Radioservis 2013. ISBN 978-80-87530-31-3.

Reference

  1. a b c d e f g 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2013. 263 s. ISBN 978-80-87530-31-3. S. 80–83.